Dějiny bez konce
Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii. Zkoumá méně známá historická témata a nabízí alternativní interpretace událostí. Vhodný pro posluchače, kteří chtějí objevit netradiční historické souvislosti.
Epizody
Židé, Rusíni, Ukrajinci, němečtí antifašisté a Čechoslováci za obnovu republiky. Multietnická podoba československé zahraniční armády
V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Na konci války měl téměř každý třetí československý voják na Západě za sebou službu ve Wehrmachtu. O pouhých devět měsíců dříve přitom tvořili více než čtyřicet procent československé obrněné brigády vojáci židovského původu.Po vál
Léto s Homérem, Odysseus ve spárech válečného traumatu a ultrapravicové slzy nad historickou přesností díla
Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopov
Legalita války, trestání válečných zločinů a zločinný stát. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul?
Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim
Přemyslovci ve stínu Karla IV. a husitů. Jaké bylo období počátku českých zemí?
Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Krá
Od národnostních sporů po nacismus a vyhnání Němců. Nacionalismus rozbíjel česko-německé vztahy už od konce 19. století
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé svět
Trumpova Amerika oživuje staré imperiální vzorce. Od Monroeovy doktríny ke Grónsku a honu na migranty
Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí napříkl
Jak bavlna dobyla svět. Textilní průmysl byl páteří kapitalismu a technologického pokroku 19. století
Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrá
Norimberský vojenský tribunál položil právní základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat
Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zab
Koloniální běsnění, extrémní nerovnosti i sociální stát. Globální dějiny odhalují mnohé podoby kapitalismu
Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z
Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy
V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale
Zapomenutá lidová vzpoura za spravedlivější svět. Výročí německé selské války u nás zastiňují husité
Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do
Ženy cestovatelky prolamovaly v 19. století společenská tabu. Cestovaly i samostatně a do vzdálených zemí
V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v nové
Na konec války vzpomínáme pohledem Západu. Promarnili jsme příležitost vytvořit si vlastní příběh
Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální polit
Ideologické kořeny americké ultrapravice. America First, Ku-Klux-Klan a americké sympatie k nacismu
Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století.
Husitství v zajetí nacionalismu a politiky dějin, světový odkaz Františka Šmahela a vymaňování středověku z šedi a deprese
Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném hern
Rozklad poválečného antifašismu, ideologické kořeny současné krajní pravice a globální dějiny dekolonizace
Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem
Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned
Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dn
Kauza kolem amerického historika Muehlenbecka. Je česká věda na Západě v podřadném postavení?
Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké
Badatelská metoda výuky dějepisu vede žáky k rozpoznání dezinformací a manipulativních výkladů historie. Proč ji vedení ÚSTRu nenávidí?
Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jedna
Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí
Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turn
Tíživé mlčení. Jak Češi (ne)vzpomínají na romský holokaust
Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upoz
Superbohatí v dějinách. Baťa, Berlusconi, majetkové nerovnosti a kolonialismus
Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovor
