Historie - Novinky.cz
Historie - Novinky.cz je podcast o historii, který přináší malé i velké příběhy z českých i světových dějin. Vychází z latinského úsloví Historia magistra vitae, tedy že historie je učitelkou života. Podcast je produkován zpravodajským serverem Novinky.cz.
Epizody
Nepřipravený Sovětský svaz německý útok zaskočil
Hitlerovské Německo napadlo 22. června 1941 Sovětský svaz, což posunulo válku ke světové. Samotný útok provází řada zvláštních okolností, které připomněl v podcastu Novinek Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. Nepřipravené Sověty útok zaskočil.
Letci v Británii chtěli pomoci pražskému povstání, ale nepustili je
Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.
Pomoc KLDR byla za komunistů velká, ale do jisté míry i spontánní
Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě st
Proč lidé popírají holokaust? Aby ho nemuseli pochopit, varuje šéf židovského institutu v Polsku
Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. února, v den výročí osvobození tábora Auschwitz, kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.
Rok osvobození: Shození atomových bomb vedlo k porážce Japonska. Ve hře byly ale i jiné možnosti
Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z
Rok osvobození: Rudá armáda útočí bez varování. Srpnová bouře lámala odpor a měnila mapu Asie
Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sov
Rok osvobození: Výbuch, který změnil svět. Před 80 lety shořela Hirošima
Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů
Rok osvobození: Jisté vítězství, nejasná budoucnost. V Postupimi se projednával i odsun Němců
17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o pot
Rok osvobození: Část československého vedení nechtěla, aby Prahu osvobodili Američané
Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ní projelo několik amerických misí. „Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.
Rok osvobození: Osvobození Prahy provází řada mýtů. Proč Američané nepomohli?
V Praze propuká 5. května povstání. Rozhlas volá o pomoc. Situace se zhoršuje, na předměstích metropole se tvrdě bojuje. Hrozbou jsou zasahují jednotky SS z Benešova na Pankráci i Schörnerova armádní skupina Střed. Proudové Messerschmitty 262 bombardují budovu rozhlasu. Oči se upírají na západ. Americké jednotky se dávají do pohybu. Plzeň osvobozují 6. května. Na Prahu ani na České Budějovice už n
Rok osvobození: Nacisté v Terezíně chtěli vězně likvidovat plamenomety. Mnozí zločinci po válce unikli trestu
Druhá světová válka se blíží ke svému konci, ovšem nacisté v Terezíně ještě připravují hrůzné završení své vlády teroru nad vězni ze zdejšího ghetta a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti. Chystají místo pro jejich hromadnou likvidaci za pomoci vody i plamenometů. Začínají také práce na výstavbě plynové komory. Mnozí viníci zločinů však přesto později uniknou spravedlnosti.
Rok osvobození: V Pankrácké sekyrárně nacisté vraždili české vlastence. Z místa jde hrůza dodnes
Hlučná rána zaduní pražskou pankráckou věznicí. A znovu a znovu. Celkem pětkrát. 26. dubna 1945 ve zdejší sekyrárně umírá setnutím hlavy gilotinou posledních pět odsouzenců. Je mezi nimi i jedna žena. Nejobávanější nacistické popraviště protektorátu si právě vybírá své poslední oběti. Svoji smrt zde našly stovky českých vlastenců.
Rok osvobození: Američané zničili 70 procent plzeňské Škodovky, komunisté se pak kreativně vyřádili
Vzduch plní hukot motorů. K Plzni se 25. dubna 1945 dopoledne blíží 276 bombardérů B-17G, jejichž cílem je jedna z posledních německých zbrojovek- plzeňská Škodovka a letiště Bory. Výbuchy bomb mění tovární haly v ruiny. Škodovka je zničena. Většina dělníků se stihla schovat. Spojenci před náletem varovali v éteru. O událostech mluví v projektu Rok osvobození Alex Švamberk s Vítem Smetanou z Ústav
Rok osvobození: Upáleni zaživa. Nacisté na konci války vyvraždili několik obcí na Valašsku
Válka se neodvratně blíží ke svému konci, ale v malebné krajině Beskyd a Vizovických vrchů i ve druhé polovině dubna 1945 pokračují krvavé protipartyzánské akce nacistických jednotek. Jejich obětí se stanou i desítky obyvatel obcí Prlov a Ploština. Mnozí z nich jsou upáleni zaživa.
Rok osvobození: Peklo v Terezíně. Nacistické transporty smrti způsobily hrůznou epidemii
Jsou na pokraji smrti - zubožení, vyhladovělí, zmučení svými dozorci. Desetitisíce vězňů z koncentračních táborů rozpadající se Hitlerovy třetí říše ještě v posledních týdnech druhé světové války křižují v pochodech smrti dosud okupovanou částí Evropy. Aby se jako svědci nacistických hrůz nedostali do rukou Rudé armády a západních spojenců. Tisíce z nich od 20. dubna 1945 přicházejí také do terezí
Rok osvobození: Stalin nechává své maršály soupeřit. Vůdce tráví poslední týdny v paralelním světě
Devět tisíc děl a raketometů kaťuša začíná ráno 16. dubna 1945 pálit. Na německé pozice dopadá za první půlhodinu půl milionu granátů. Začíná útok na Berlín. Žukovův 1. běloruský front útočí z předmostí na Odře vzdáleného 60 kilometrů od německé metropole. Koněvův 1. ukrajinský front útočí jižněji na Nise. Oba mají rozkaz obsadit Berlín. Stalin je nechává soupeřit, komu se to povede dřív.
Rok osvobození: Největší bitevní loď vyplouvá na sebevražednou misi
Ohromný bitevní kolos dlouhý 263 metrů vyplouvá 6. dubna 1945 z japonského přístavu Tokujama. Všech 27 lodních děl má plný palebný průměr. Palivo ale stačí jen plavbu na Okinawu. Loď Jamato je totiž vyslána v rámci operace Ten-gó na plavbu bez návratu. Má se pokusit zničit americkou flotilu, najet na břeh a do vlastního zničení dál pálit po spojených silách jako pobřežní dělostřelecká baterie. Bez
Rok osvobození: Letěli nízko a otevřelo se peklo. Američané vybombardovali ČKD a lidé umírali v polích
Byla Květná neděle 25. března 1945, do Velikonoc scházel poslední týden. Pražané se právě vraceli z dopoledních radovánek, aby doma mohli usednout k obědu. Když v tom se ozvaly sirény a posléze se na nebi začaly lesknout přilétající formace stovek amerických bombardérů 15. letecké armády. Během náletu byly zasaženy stovky civilních objektů. Hlavním cílem spojeneckého náletu na severovýchod Prahy b
Rok osvobození: České Drážďany. Americké bombardéry téměř vymazaly Kralupy z mapy
Je slunečný jarní den 22. března 1945, čas oběda. V tom se v Kralupech nad Vltavou rozezní varovné sirény a nedlouho poté se na obloze objeví bombardéry. Zatímco mnozí lidí zamíří do krytů, jiní je bez obav pozorují. Předpokládají, že jako obvykle směřují na cíle v Německu. Jenže o chvíli později následuje šok – desítky amerických liberatorů začnou svrhávat svůj smrtonosný náklad na město. Začíná
Režim vězňů v Osvětimi: Budíček ve čtyři, k obědu shnilá zelenina
Transporty lidí přijížděly do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau z celé okupované Evropy. V přeplněných vagonech se tísnili židé, romové, političtí vězni, váleční zajatci i ti, které nacisté označili za „méněcenné“. V otřesných podmínkách cestovali i několik dní. Domů z tábora se už drtivá většina z nich nikdy nevrátila.
Na celou reportáž s videem se můžete podívat ne serveru Novinky.cz.
Rok osvobození: Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo
Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad Tokiem objevují první americké bombardéry B-29. Nejzkušenější posádky shazují zápalné bomby. Požáry vytvářejí obrazec ohromného X, podle něhož se řídí další posádky. Nálet trvá dvě a tři čtvrtě hodiny, během nichž 279 letadel shazuje 1650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Silně fouká a plameny se ve městě rychle šíří. Ohnivá bouře sežehla
Rok osvobození: Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí
Německý třímotorový transportní Junkers Ju-52 se 23. února 1945 těžce prodírá nocí. Je přetížený. Z Vratislavi obležené Rudou armádou odváží dvacítku zraněných z německé pevnosti Breslau. Počasí je špatné, prudký vítr cloumá strojem. Najednou zazní obrovská rána. Letadlo ještě před svítáním naráží do svahu Obřího hřebene mezi Sněžkou a Svorovou horou. Šest zraněných se vydává ve sněhové vánici hle
Rok osvobození: Krvavé boje o Iwodžimu. Fotka s vlajkou se později stala symbolem války
Ráno 19. února 1945 je po dvou pošmourných dnech nad Iwodžimou jasno. Američané z námořní pěchoty vybíhají minutu před devátou ráno z vyloďovacích člunů a zaujímají pozice na pláži. Podle plánu vykládají materiál. Postup z pláže však komplikují skoro pět metrů vysoké svahy z jemného černého sopečného popela, po kterém se špatně chodí a nedá se do něj zakopat. To je přitom potřeba. Hodinu po vylodě
Rok osvobození: Spejbl a Hurvínek vs. gestapo: Slavné loutky nacisté zabavili, principála uvěznili
Je polovina února 1945 a spojenecké bombardéry právě mění německé Drážďany v prach a popel. Zasažena je i tamní věznice, v jejichž hořících troskách bojuje o život mezi mnoha dalšími českými vlastenci i slavný loutkář Josef Skupa. Jeho legendární loutky Spejbla a Hurvínka jsou v tu dobu v trezoru plzeňského gestapa. Kvůli protinacistickým narážkám v jeho hrách je už Češi neměli nikdy vidět…
Rok osvobození: Spojenecké bombardování Prahy. Navigační omyl připravil o život 701 lidí
Je Popeleční středa, 14. února 1945. K Praze přilétají od jihozápadu americké bombardéry. Začínají houkat sirény. Lidé však protiletecký poplach ignorují. Už tolikrát byl planý. Tentokrát však létající pevnosti shazují bomby. Explodují pár minut po vyhlášení poplachu. Lidé utíkají do krytů nebo do sklepů. Mnozí umírají pod troskami, další v krytu na Karlově náměstí.
Rok osvobození: Ohnivá bouře srovnala Drážďany se zemí. O spojeneckých náletech dodnes koluje řada mýtů
Sirény v Drážďanech se rozhoukaly 13. února 1945 ve 21.51. Němci běží do krytů. Ve vzduchu je slyšet hukot těžkých bombardérů. O 22 minut později dopadají první bomby na cíle označené magnesiovými světlicemi, kterým Němci říkají „vánoční stromečky“. Během náletů od 13. do 15. února bylo na město shozeno asi 4000 tun bomb. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometru čtverečních města. Zemřelo na 25 000 lidí
Rok osvobození: Mýty a fakta Jaltské konference. O osudu Československa se vůbec nejednalo
Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se
Rok osvobození: Atentát v Brně chtělo gestapo ututlat
Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.
Rok osvobození: Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi
Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.
S videem lze přehrát na serveru Novinky.cz
Rok osvobození: Němci čelili bleskové válce, zastavit ji měl Himmler
Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří
Rok osvobození: Nečekaný německý úder na spojenecká letiště. Čechoslováci unikli jen o fous
Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.
Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy.
Češi bojovali od Pearl Harboru proti Japoncům, v Hollywoodu utvářeli obraz odbojného Československa
Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Ale
Nad 17. listopadem: Revoluce, nebo předání moci?
Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a úč
Ty vole, ti mu dávaj! Rekonstrukce pochodu ze 17. listopadu s dobovými řečmi estébáků
Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až
Dunkerque obléhali Čechoslováci
Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Českoslovenští piloti působili za Slovenského národního povstání v týlu nepřítele
Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysv
Mýty a krutá realita bojů na Dukle
Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou d
Slovenské národní povstání obklopuje řada mýtů, bylo reakcí na německou okupaci
Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i vý
Rakousko-Uhersko v roce 1914 čekalo válku se Srbskem na pár dní. Byla z toho první světová
Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl
Invazi v Normandii podporovali ze vzduchu i českoslovenští piloti
K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.
Před 80 lety ze zajateckého tábora utekly desítky letců, do Británie se dostali jen tři
V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Ve
Jan Zajíc nebyl pochodní číslo 2, bylo jich víc
Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.
Celý díl si můžete přehrát také na
Zahraničí mise byly pro českou armádu klíčové, kniha přibližuje i ty méně známé
Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie
SPECIÁL: Palachův týden přinesl největší protirežimní protesty
Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.
Největšího úspěchu dosáhli českoslovenští vojáci při osvobození Kyjeva
Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k bř
Unikátní vzpomínky Čechoslováků, kteří v Koreji dohlíželi na příměří a za války tam působili jako zdravotníci
Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná dení
Měnová reforma byla ve skutečnosti státní bankrot
Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského histori
Brit zachránil Jawu a našel si v Praze ženu. Za války vyvíjel zbraně
Za úspěchem motocyklů značky Jawa stojí britský závodník George Patchett, který továrnu v třicátých letech zachránil, když přišel s ideou levné lehké motorky. V Praze, kde připravoval i motocykly na závody včetně slavné Šestidenní, zůstal až do německé okupace 1939, pak odešel a v Británii se podílel na vývoji zbraní. Je hlavním konstruktérem samopalu Sterling. V podcastu historie jeho osobnost př
Spravedlnost není nikdy úplná, říká režisér filmu Vyšetřovatel o zločinech balkánských válek
„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.
Nejen Američané, nad protektorátem létaky i mitchelly a spitfiry s rudými hvězdami
Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, při
Vilém z Rožmberka měl ženám co nabídnout, o potomka se ale pokoušel marně
V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.
Lidice přežil jako miminko, dodnes se s tím vyrovnává
Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.
Faráři proti Hitlerovi
Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.
Francis Gary Powers: Špion, který zaujal i Spielberga
Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.
Nepotrestaní vrazi: Příběhy velitelů ghetta Terezín
Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.
Čech ve stopách Philease Fogga
Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.
Dokument Good Old Czechs přibližuje osudy československých letců Fajtla a Jánského
Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk
Osvícený „upír“ Ulrich
Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.
Českoslovenští piloti uspěli v největší letecké bitvě
Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci.
