Štěpení
Obsahový projekt Michala Šnobra o energetice, byznysu, geopolitice a konkurenceschopnosti Evropy.
Epizody
Čína nechce, aby Číňan zbohatl. Chce technologickou nadvládu a Evropu na lopatkách
Tentokrát do Štěpení zavítal ekonom a investor Dan Vořechovský. Jak funguje čínský model řízený stranou? Odkud se bere čínský přístup k Západu?Jak se liší energetická politika? Role uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů v čínském mixu, rozvoj sítí a národního trhu, emisní povolenky a závislost Evropy na čínských technologiích a surovinách. Co si z čínského přístupu může Evropa vzít? A proč se Polsko
Evropa nakupuje nejdražší plyn na světě. Jaký vývoj nás čeká? Expert vysvětluje
Hormuz je zavřený a plynový trh se ještě nevzpamatoval. Ceny kolísají podle zpráv z jednání a podle chování investičních fondů. Vrátí se plyn na předkrizovou úroveň, nebo už zůstane vyšší pojistka za riziko? Odpovídá Michal Kocůrek ze společnosti EGU, který do Štěpení zavítal již podruhé. Jak náročná bude následující zima? Co plynové zásobníky? S jakým scénářem počítají experti? Čím se dnešní kriz
Co skrývá audit kolem Net4Gas? Stopy vedou až do vedení ČEZ
Vedení ČEPS podalo trestní oznámení kvůli nákupu plynovodů Net4Gas. Stát tehdy převzal i třicet tři miliard dluhu, aniž by o ceně vyjednával a společnost koupil bez výběrového řízení na posudky. Kdo za tuto transakci ponese odpovědnost? Šéf ČEPS Martin Durčák, který transakci podepsal, byl na jaře odvolán a nahrazen Janem Kalinou, donedávna manažerem ČEZ. Jak spolu souvisí loňský blackout, otevřen
Kolik bude stát nový energetický mix Česka? Stihneme ho dřív, než dojde uhlí?
Poptávka po elektřině kvůli datacentrům a umělé inteligenci roste ve Spojených státech a dřív nebo později se dotkne i Evropy. Jaký energetický mix Česko čeká a kolik bude stát? Kapacitní aukce na paroplynové elektrárny se mezitím posunuly o dva měsíce. Dodavatelé plynových turbín mají objednávky plné na roky dopředu, tři firmy drží většinu světového trhu, takže i schválené projekty čekají ve fron
Rafinerie zdaněny, uhlí vydělává, plyn zdražuje. Vidíme konec energetické krize?
Vláda znovu zastropovala marže pohonných hmot a zavedla mimořádnou daň na rafinerie, tentokrát cílenou na PKN Orlen. Dává smysl trestat firmu za vysokou marži ve chvíli, kdy by měla naopak investovat do chybějících kapacit? Ceny plynu u dlouhodobých kontraktů rostou i pro rok 2028, což signalizuje, že krize se táhne dál, než se čekalo ještě na jaře. Kdo pocítí zdražení jako první? Ursula von der L
Benzinky, marže a zdražení bydlení. Bez politiky, pohledem ekonoma
Tentokrát jsme natáčeli bez Michala, zato s hostem, ekonomem Petrem Bartoněm. Proč vysoké ceny plynu dopadají hlavně na průmysl a ne na domácnosti s fixací? Karel Havlíček znovu naznačil možnost zastropování cen elektřiny a plynu. Proč je to úplně jiná situace než v roce 2022? A dává smysl vracet zpět poplatek za OZE? Vláda míří na rafinérské marže stejně jako dřív na marže benzinek. Co marže znam
Síkelovy plynovody a nezačerněné číslo z Bruselu. Kolik si připlatíme?
Evropská komise poprvé odpověděla na českou notifikaci a ukázala nezačerněné číslo. Cena Dukovan bude minimálně dvojnásobná. V jakých cenách se tato částka počítá? Proč se to nedá srovnávat s dnešní investicí? Dává smysl srovnávat náklady na dotace fotovoltaiky s cenou jaderného bloku? U ČEZu pokračuje transformace na Czech Energy. Bude součástí i rizikový trading, který zdržuje celý proces? Co od
Plyn zdražuje, zásobníky jsou prázdné. Je čas zafixovat ceny energií?
Cena plynu na krátkých kontraktech vyskočila z padesáti na sedmdesát pět eur za megawatthodinu během pár týdnů. Jde o nedostatek plynu, nebo o nervozitu trhů před zimou? Proč zásobníky letos plníme pomaleji než loni? Proč to nemusí být nutně na škodu? Kolik zaplatí domácnosti, pokud se okamžitá cena plynu dostane až ke sto eurům? Vyplatí se teď fixovat ceny energií na rok, na dva, nebo raději počk
Takhle se vyjednává s Bruselem! Náměstci MPO popisují roky bojů o podporu nových elektráren
Evropská komise Česku schválila kapacitní mechanismy pro nové zdroje, jednu z nejrychlejších notifikací, jaké kdy udělila. Do Štěpení proto dorazili René Neděla, vrchní ředitel sekce Energetika na Ministerstvu průmyslu, a náměstek ministra průmyslu Jan Sechter. Jak vypadá proces vyjednávání notifikace s Evropskou komisí? Proč se standardně táhne roky? Jak budou fungovat aukce a kdo se do nich může
Kam tečou miliardy v energetice? Fond vydělal třicet procent za rok
Do dnešního dílu Štěpení jsme si pozvali hosta, který stojí za investičním fondem zaměřeným čistě na energetickou transformaci. Portfolio manažer J&T Energy Martin Seyček zcela otevřeně popisuje, proč se dnes na plynové turbíny čeká čtyři až pět let. Jaký vzkaz to vysílá firmám typu Siemens Energy? Proč fond investuje převážně do dodavatelů komponent než do výrobců elektřiny jako ČEZ? Jak moc
Co nám Fiala s Babišem neřekli? Popisujeme velké zdražení energií
Evropská komise představila revizi systému emisních povolenek EU ETS. Bezplatné povolenky pro těžký průmysl budou platit i po roce 2034, výměnou za splněné dekarbonizační plány. Kam plynou peníze z modernizačního fondu a proč z nich Česko čerpá tak výrazný podíl? Co čeká domácnosti se systémem ETS 2? O kolik zdraží benzin, nafta a vytápění plynem nebo uhlím, až se od roku 2028 naplno rozjede zpopl
Velký návrat uhlí. Elektrárny budou vydělávat jako nikdy předtím
Napětí na Blízkém východě opět rozhýbalo trh s energiemi. Ceny plynu, elektřiny i emisních povolenek nejprve prudce vzrostly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, aby vzápětí začaly klesat s náznaky uklidnění situace. Marže pro uhelné elektrárny přesto zůstává na rekordních úrovních kolem třiceti eur. Znamená to, že roky 2027 a 2028 budou pro českou uhelnou energetiku mimořádně výnosné? Proč se
V Bruselu nerozumí české zimě: Lubomír Lízal rozebírá evropskou energetickou katastrofu
Evropská energetická politika naráží na průběh a křivku české zimy. Co s tím má společného Brusel a naše politická reprezentace? Ekonom Lubomír Lízal pregnantně popisuje stav evropské energetiky. Proč dnes platíme za dva paralelní energetické systémy? Co všechno se z Bruselu chystá na spotřebitele? Dá se ještě vůbec investovat nejen v evropské energetice ale už i průmyslu?
Fakta o klimatu: Drahá elektřina pro průmysl? Žádné drama
Tentokrát s Janem Krčálem z think-thanku Fakta o klimatu. Proč neumíme v Česku prosadit rozvoj větrných elektráren? Jak by měl vypadat energetický mix v kontextu českých klimatických podmínek? Jak je na tom vývoj technologií, které nám mají pomoci s transformací energetiky? Zaspali jsme jako Česko v důležitých momentech naší energetické budoucnosti? O co se v energetice hraje z hlediska klimatu? M
Třídní boj Jiřího Rusnoka: co je špatně na dopisu proti ČEZ?
Tentokrát jsme si na ČEZ vzali nejen argumenty, ale i nůžky, lepidlo a papír, protože tématem je otevřený dopis, který varuje před transformací ČEZ a pod kterým je podepsaný mimo jiné bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Proč stojí na velmi zavádějících argumentech? Nakonec se vracíme k tomu, jestli může Česko se současným modelem EDU II uspět před Evropskou komisí. Polsko už má svou jadernou notifika
Česká elektřina na Lipské burze: proč platíme víc než Německo? | Igor Schulmeister
Trh s elektřinou se mění rychleji, než byli spotřebitelé i velcí hráči zvyklí. Igor Schulmeister ze společnosti EnerSpot vysvětluje, proč se obchodování přesouvá ke kratším kontraktům, jak cenu elektřiny ovlivňují fotovoltaika, baterie a spotový trh. Proč levná elektřina neznamená automaticky levnější účty? Jak funguje evropský trh s elektřinou? Lze ho stále nazývat trhem? Je Lipská burza pouze me
Jádro po Fukušimě. Proč šlo Japonsko jinou cestou než Německo?
V otázkovém dílu Štěpení se vracíme k ČEZu, jeho plánované restrukturalizaci. Co může čekat minoritní akcionáře? Jak složité je vrátit Německo zpátky k jádru? Proč je japonská cesta po Fukušimě úplně jiný příběh? Kde naráží obnovitelné zdroje bez dlouhodobého skladování elektřiny? Jak vypadají plány na malé modulární reaktory v Česku? A co na konci dne rozhodne o konci uhlí?Děkujeme všem, kteří ná
Dukovany se komplikují. Co chce Brusel ještě vědět?
Evropská komise se poprvé výrazněji vyjádřila k českému modelu státní podpory a ukazuje se, že kolem nových bloků zůstává i nadále řada zásadních otázek. Kolik bude projekt stát? Kdo ponese rizika? Co může s notifikací udělat plánované zestátnění výroby ČEZ? Kdo zaplatí rozdíl mezi politicky přijatelnou cenou elektřiny a reálnými náklady nové jaderné elektrárny?
Kalousek: Dětem odkážeme dluhy. Ne budoucnost
Miroslav Kalousek odmítá tezi, že si nová vláda bude půjčovat na investice. Už dnes stát financuje desítky miliard běžného provozu dluhem a příští rok bude ještě hůř. Proč nestačí říkat, že stavíme dálnice a jádro, když vedle toho dál projídáme rozpočet? Co se stane, až se v jednu chvíli potkají nové jaderné bloky, obranné výdaje a demografická propast? Jaký je jeho postoj k jádru a větrníkům? A j
Stát si jde pro ČEZ. Levnější elektřinu ale nečekejte
Jak probíhala valná hromada ČEZ? Proč působila úplně jinak než v minulých letech? Co znamená schválená optimalizace vlastnické struktury? Jaké kroky mohou vést k tomu, že stát jednou ovládne výrobu elektřiny naplno? Proč je klíčové, za kolik se prodá minoritní podíl v distribuci a co z toho mohou mít současní akcionáři? Proč pořád plete budoucí zestátnění ČEZ se slibem levnější elektřiny, když sku
Expert Kocůrek: Ruský plyn končí. Přichází dražší a nejistá éra
Plyn se po roce 2022 stal jedním z nejcitlivějších témat evropské energetiky. S Michalem Kocůrkem z EGÚ rozebíráme, jak se proměnil trh po odstřižení od ruských dodávek. Jakou roli dnes hraje americký plyn a co s cenami udělá krize v Hormuzském průlivu? Jak bezpečné je spoléhat na globální LNG trh? Může Evropa skončit s ruským plynem do roku 2027?Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti Č
Havlíček: Česko čekají obří výdaje. Evropská energetika je úplně šílená
Již podruhé do studia zavítal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Mluvíme o budoucnosti ČEZu před zásadní valnou hromadou. Proč vláda musí získat větší kontrolu nad klíčovou výrobou elektřiny? Jak nahlíží na chybějící debatu okolo financování nových jaderných bloků? Může se Česko dovolit stavět jádro za stovky miliard korun? Jak chce stát řešit naplnění zásobníků plynu a za ja
Spouštěl Temelín. Nyní varuje: Jaderné líbánky s Korejci brzy skončí
Bude stavba nových jaderných bloků v Česku inženýrským triumfem? Jsou malé modulární reaktory spása, nebo jen marketing? A kdy skončí líbánky s korejskou společností KHNP a začne tvrdý střet o zodpovědnost? Nejen na tyto otázky odpovídá ten nejpovolanější - František Heczko. Stál totiž při klíčovém spouštění bloků v Temelíně.Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4.
Mýtus levné jaderné energie: Jak krutý bude náraz do reality?
Zveme vás na speciální živou debatu k budoucnosti ČEZu, která proběhne 4. června, těsně po klíčové valné hromadě. Společně s investorem Alešem Vávrou a Davidem Lamačem z Fio banky rozebereme ty nejčerstvější informace. Naši věrní předplatitelé mají od nás 50% slevu.Vstupenky na akci: https://connect.boomevents.org/nwcmrs...Tentokrát odpovídáme na vaše dotazy. Proč politici slibují elektřinu za 90
Zásadní zlom české energetiky: ČEZ spustil plán na zestátnění
ČEZ pravděpodobně čeká historický otřes. Je to onen dlouho očekávaný první krok k plnému zestátnění výroby elektřiny a výkupu minoritních akcionářů z peněz samotné firmy? Tentokrát detailně rozebíráme, jak by celá restrukturalizace mohla probíhat a komu se minoritní podíl prodá. Jakou moc získá představenstvo na blížící se klíčové valné hromadě? Na závěr pro vás máme exkluzivní pozvánku! Zveme vás
Otočka Danuše Nerudové: Nejdřív přísné cíle, teď snaha nezdražit lidem teplo
Energetické trhy žijí v nebezpečném optimismu z brzkého uklidnění na Blízkém východě. Proč nás mnohem víc než drahá ropa brzy zasáhne nedostatek zdánlivě obyčejných komodit a materiálů? Do střetu s cenami energií se dostávají i blížící se emisní povolenky ETS2. Europoslankyně Danuše Nerudová se teď snaží z plateb vyjmout vytápění budov, přestože sama hlasovala pro přísné klimatické cíle, které bez
MIROSLAV ZÁMEČNÍK: Politici dělají všechno pro to, abychom se měli špatně
S ekonomem Miroslavem Zámečníkem se dostáváme přímo do jádra současné energetické a geopolitické krize. Jak moc nám hrozí další zdražení ropy a LNG kvůli blokádám v Rudém moři a Hormuzu? Proč Evropa nemá strategické zásoby které by ji ochránily před výpadky logistických řetězců? Jak se u nás řeší energetická politika od aukcí větrných elektráren až po plánované nové jaderné bloky? A proč se opakuj
Havlíček má v mnohém pravdu. Ale ne úplně | Stínový ministr Drobil
Česká energetika stojí před transformací, na kterou se dvacet let čekalo a za niž nikdo nepřevzal odpovědnost. Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil otevřeně přiznává chyby ODS v energetice, rozebírá, za jakých podmínek by ODS podpořila zestátnění ČEZ, a varuje, proč plán ukončit uhlí v roce 2033 jednoduše nemůže vyjít, když tu posledních deset let nikdo nepostavil jedinou plynovou elekt
Green Deal musí ustoupit ekonomice | Michal Macenauer
Tentokrát jsme s ředitelem strategie EGÚ Michalem Macenauerem zcela otevřeně rozebrali nevyhnutelný návrat k realismu v evropské energetice. Proč Evropa začíná střízlivět z přehnaných klimatických cílů, jak astronomické budou skutečné náklady na dekarbonizaci průmyslu a jak dopadnou masivně dotované domácí fotovoltaiky? Zaměřili jsme se také na budoucnost emisních povolenek a nutnost vnímat budová
Záchrana pro české uhlí? Povolenky padají a cena plynu trhá rekordy
Geopolitika dál drží trhy s energiemi v napjaté situaci. Pro Evropu, která si z plynu udělala hlavní motor své transformace, to znamená obrovský problém. Zároveň se ale na trhu děje něco nečekaného. Zatímco plyn kolísá, emisní povolenka naopak prudce zlevnila. Znamená to záchranu na poslední chvíli pro české uhelné elektrárny?Rozebrali jsme i fiasko posledního evropského summitu. Znovu se ukázalo,
Co Tykač nesměl říct nahlas? Skutečná cena ČEZu a konec uhelek
Rozhovor s Pavlem Tykačem vyvolal obrovský ohlas, a proto přinášíme slíbený navazující díl, ve kterém čteme mezi řádky. Co nám jeden z nejvlivnějších hráčů české energetiky svým vystoupením doopravdy vzkázal? Proč by případný státní výkup akcií ČEZu nemusel trvat roky, ale klidně jen několik měsíců? Jaká je skutečná hodnota firmy, když pomineme běžné analytické tabulky? Mohla být tvrdá kritika fin
Tykač: Na výkup ČEZ nevěřím. Konec uhelných elektráren? Možná ano, možná ne
Již podruhé k nám do studia dorazil Pavel Tykač. Ostře zhodnotil současné vedení energetického gigantu. Kvůli čemu považuje práci finančního ředitele ČEZu za vyloženě tragickou a jak se staví k případnému zestátnění? Jak s cenami plynu zamíchá dění v Hormuzském průlivu? Jaká je budoucnost Kladna? Chystá se manželka Ivana Tykač bojovat o post prezidentky? Poslechněte si otevřený a informačně nabitý
Energetický šok po útoku na Írán: Hrozí nám zdražení plynu o 100 %?
Útok Spojených států a Izraele na Írán okamžitě rozhýbal globální energetické trhy, ale je opravdu důvod k panice? Ačkoli média chrlí titulky o stoprocentním zdražení plynu, my se podíváme na to, co se skutečně děje v dlouhodobých kontraktech a proč bychom se zatím neměli bát o své složenky. Jak dlouho tento konflikt potrvá, než začneme naplňovat poloprázdné zásobníky před další zimou? V druhé čás
Praha bez proudu: Jak zranitelná je energetická infrastruktura?
Jak zranitelná je energetická infrastruktura hlavního města? A víme vůbec, na čem stojí každodenní fungování Prahy? Ve Štěpení vítáme Stanislava Votrubu, člena představenstva PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny v hlavním městě. Rozhovor vznikl i v reakci na lednový útok na energetickou infrastrukturu v Berlíně a otevírá otázky bezpečnosti, otevřenosti dat, rizik sabotáží i připrave
Reforma emisních povolenek? Tohle vám politici neřeknou.
Evropský parlament schvaluje cíl −90 % emisí do roku 2040 a zároveň se ozývají hlasy, že ETS je potřeba zastropovat, změkčit nebo z něj vyjmout domácnosti. Tenhle paradox rozebíráme do detailu. Proč jsou sliby o zastropování v přímém rozporu s emisními cíli? Vysvětlujeme, proč ceny povolenek skáčou a co se děje na trhu. A má EU vůbec jinou podstatu než ideologicky pojatou dekarbonizaci?
Poplatky dražší než silová elektřina. Kam míří česká energetika?
ČEPS rozhodl: Chvaletice jako pojistka kvůli stabilitě soustavy, Počerady a Kladno mohou z kola ven. Jak ovlivní výhled pro českou energetiku po roce 2027 a co v celé debatě pořád chybí? Jiří Feist z EPH vysvětluje, proč nejde jen o to kolik vyrobíme, ale také o řízení sítě, napětí a nové nástroje, které Česko pořád nemá připravené. Řeč přijde i na teplárny jako skrytou rezervu výkonu, kapacitní m
Česko mezi Německem a Polskem. Proč máme dražší elektřinu?
Rok 2025 přinesl po energetické krizi klidnější období, ale zároveň tvrdé vystřízlivění z toho, co v opravdu znamená česká energetická koncepce. Rozebíráme, proč plyn výrazně zlevňuje, zatímco emisní povolenky znovu tlačí cenu elektřiny nahoru. Jaký vývoj čeká uhlí, plyn i investice do nových zdrojů? Proč jsou futures na roky 2028-2029 často zavádějící a proč se rozhoduje hlavně v kratším horizont
Elektřina bude dražší. Rozhodnutí ČEPS to urychlí
Tentokrát rozebíráme rozhodnutí ČEPSu, které má udržet v provozu dva bloky Chvaletic jako rezervu pro stabilitu sítě. Jak to ovlivní cenu elektřiny i český spread vůči Německu, když uhelné zdroje ekonomicky nevychází a plynové náhrady se nestaví? Navazujeme také na turbulentní týden kolem akcií ČEZ. Co mohlo stát za prudkým propadem a následným uklidněním? A jak do toho zapadá vstup CSG na burzu,
Pád české energetiky? Z vývozce se stává dovozce.
Česko se z výrazného exportéra elektřiny pomalu, ale jistě stává jejím importérem. Nezůstaneme však pouze u české situace, podíváme se i na významné evropské energetiky a jejich bilanci. Jak chce po vypnutí jádra fungovat Německo a co to znamená pro nás? Jak to naopak vypadá v jaderných zemích v čele s Francií? A proč u nás nevznikají nové paroplynové elektrárny? Podíváme se také na to, jak jsme v
Karel Havlíček: Stát přebírá energetiku. Vyhrajeme dotační souboj s Německem?
Co udělá ČEPS v Počeradech, Chvaleticích a také s kladenskou teplárnou? Kdo a kolik bude doplácet, pokud se ukaže, že bez těchto zdrojů hrozí problém se stabilitou sítě a s dodávkami elektřiny? Je to ještě trh, nebo se už z energetiky stala přeregulovaná hra, kde stát nese riziko i nastavuje pravidla? Jaký osud čeká uhlí, máme ho vůbec příštích letech čím nahradit? Jak probíhají vyjednávání o jádr
Jak nás Polsko předběhlo v jádru
Polsko má schválenou notifikaci na tři nové jaderné bloky a může začít stavět. Česko mezitím žádá o novou notifikaci a celý jaderný projekt se znovu posouvá. Jaký model Poláci zvolili a proč je pro Evropskou komisi čitelnější než ten český? Jak fungují rozdílové kontrakty, proč je klíčová role sítí, tržních signálů a návratnosti kapitálu? A co to všechno udělá s cenou elektřiny i pro české daňové
Sdílení elektřiny: Jak vydělat a je to fakt spása?
Jak funguje sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy a jak se z něj dají vytěžit peníze? Jak se registruje výrobna v energetickém datovém centru a které odběratele si vyberete? Jaký je reálný přínos sdílení elektřiny, když přebytky vznikají ve stejný čas na všech fotovoltaikách najednou? Proč není sdílení elektřiny spásou, kterou si ho v loňském roce médií představovaly, a jaké háčky se mohou s
Evropská pravidla, české účty. Kam mizí peníze za elektřinu?
Druhý otázkový díl Štěpení je tady. Co přinese nová regulační metodika na roky 2026 až 2030? Jak se tvoří regulované ceny? Proč se v Nizozemsku dostali do bodu kdy se roky čeká i na obyčejné připojení spotřeby nebo nabíječky a máme se z jejich chyby šanci poučit dřív než nás to doběhne? Jak do sebe nezapadají ETS1 a ETS2 když jeden vytlačuje uhlí a druhý tlačí na elektrifikaci? Proč je u nás elekt
Konec ruského plynu. Čeká nás kolaps sítí?
Co se stane, až do Evropy definitivně přestane proudit ruský plyn? Německo i Nizozemsko na pokraji kolapsu sítí. Proč nemůžou připojit nové továrny, byty ani nabíječky? S Lenkou Kovačovskou řešíme, jaké to bude mít následky pro Česko, a to už během několika let. Proč ceny plynu padají? Proč v energetice nic nefunguje bez zásahu státu? Jak je možné, že i přes vysoké ceny elektřiny se nové zdroje ne
Co přijde po oznámení Tykače? Rozebíráme možné scénáře
Pavel Tykač oznámil, že jeho uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice skončí nejpozději na přelomu let 2026 a 2027. Má stát plán? Jaké jsou možné varianty vývoje? Jak velký díl české výroby elektřiny tím mizí? Proč uhlí přestává ekonomicky vycházet? Co může nahradit výkon v zimních špičkách a jak vysoký účet pravděpodobně čeká stát i spotřebitele? Řešíme reakce politiků, možné varianty státní podpo
PAVEL TYKAČ: UHLÍ V ČESKU KONČÍ. ZAVÍRÁME.
Otevřený pohled do zákulisí rozhodnutí ukončit provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice. Proč se z uhlí stal dlouhodobě neudržitelný byznys? Kolik stojí emisní povolenky a jaký dopad bude mít odstavení uhelných zdrojů bez náhrady.Popisujeme, jak funguje proces vůči ČEPSu a ERÚ, jakou roli má stát a co bude následovat v případě, že budou elektrárny označeny jako klíčové pro stabilitu sousta
ETS2 a cena za zelenou transformaci
Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice
Jaká je férová cena ČEZ? Odpovídáme na vaše dotazy
Jak je na tom notifikace jádra, francouzská stopa, její vliv a půjčka pro EDU2, kde jsou skutečné náklady a kdo je bude platit? Co mění německý průmyslový tarif a přerod Německa v dovozce elektřiny? Dává smysl ETS1/ETS2, nebo proč prostě vypnout nic neřeší? A co musíme zvládnout do roku 2040, aby to naše ekonomika zvládla?Na všechny otázky se nedostalo. Odpovíme na ně v jednom z příštích dílů.
Německý energetický obrat
Německo přehodnocuje Energiewende: z exportéra je dovozce, obnovitelné zdroje narážejí na limity, přenosová síť nestíhá, průmysl ubývá a vláda si pomáhá hrou s čísly místo tvrdých rozhodnutí. Vysvětlujeme, proč bez plynu, zbytkového uhlí a masivního zásahu státu transformace nevyjde, co znamenají plánované kapacitní platby a proč je Česko na německém vývoji existenčně závislé, zatímco doma pořád c
Evropská komise a windfall tax
EK po roce odpověděla na podnět minoritních akcionářů k windfall tax. Znamená to, že členské státy mohly unijní pravidla ignorovat? Proč komise tvrdí, že žádné povinné nařízení vlastně neexistovalo? Otevírá se tím cesta k žalobě na stát? A jak do hry vstupuje možné zestátnění ČEZ?🎧 Nový díl Štěpení o dopadech verdiktu EK i dalším postupu akcionářů.
Malé modulární reaktory: spása, nebo slepá ulička energetiky?
Naděje, že modularita zlevní jádro, zatím naráží na realitu. Některé projekty jsou až čtyřikrát dražší, než se čekalo, a fungují jen v Rusku a Číně. Opravdu se malé reaktory v budoucnosti stanou klíčovým zdrojem pro AI, datová centra a průmysl? A má Česko riskovat miliardové investice do technologie, která zatím existuje hlavně na papíře?🎧 Nový díl Štěpení o mýtech a realitě SMR, investicích ČEZu
Michal Semotan: Lopaty a krumpáče energetiky
Tentokrát jsme si pozvali hosta, investora Michala Semotana, který má energetiku v malíku. Téma elektromobility jsme probrali do detailu, od současného vývoje až po to, co může rozhodnout o její budoucnosti. Řešíme, kde se dnes v energetice opravdu vydělává. Jde o elektrárny nebo o kabely, turbíny a infrastrukturu? Jak poptávku mění AI a datacentra? A jak to ovlivňuje jeho investiční uvažování?
Ceny energií: Fixovat, nebo vyčkávat?
Ceny energií se po krizi zdánlivě uklidnily. Má ještě smysl měnit dodavatele, fixovat cenu nebo čekat? A jak velký vliv má dnes regulovaná složka, kterou spotřebitelé neovlivní? V novém díle Štěpení řešíme, co teď dává u elektřiny a plynu největší smysl, jak přemýšlet o výběru tarifu a proč se i sleva 10 % může na složence projevit jen minimálně. Praktický průvodce tím, jak se na podzim vyznat v c
Přenosová a distribuční soustava
Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.Transformace energetiky stojí na sítích. Páteřní přenosová soustava a rozvětvená distribuční síť ale byly stavěné pro velké zdroje minulého století. Boom střešních solárů a decentralizace zdola ukazují, že investice za stovky miliard nelze dál odkládat. Zároveň se právě regulovaná složka stává zásadním faktorem účtů za elektřinu.V nové epizodě Štěpe
Jádro v Evropě
Maďarský projekt jaderné elektrárny Paks II měl být symbolem nové výstavby v regionu. Jenže stavba se vleče, náklady rostou a do celé věci zasahuje politika. Rakousko se tradičně staví proti a zpochybňuje podobné projekty u sousedů. Pro Česko to znamená jediné. I Dukovany čeká složitá cesta. Ukazuje se, že v Evropě není stabilní model, jak nové jaderné bloky stavět a financovat. Každý projekt nará
Co se děje s akciemi ČEZ?
Akcie ČEZ v minulých týdnech překročily 1300 korun. Než přišla malá korekce, vzniklo z toho velké haló, slyšeli jsme o nestandardním růstu kvůli spekulacím na výkup minoritních akcionářů hnutím ANO. To ale není hlavní důvod posilování. Stěžejní jsou vyhlídky na končící windfall tax, zásadně poškozující ziskovost společnosti, a také na nadále vyšší ceny elektřiny. ČEZ se navíc po nedávném ovládnutí
KHNP, Westinghouse a Dukovany
Poslední měsíce ukazují, jak snadno se kolem nových jaderných bloků míchá politika s byznysem: vyřazený Westinghouse se přes licenční dohodu vrací „oknem“, KHNP ustupuje z dalších evropských projektů a českému průmyslu se slibuje 60 % podíl, který není ve smlouvě.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, co přesně dohoda KHNP × Westinghouse znamená pro Dukovany, proč se „60 %
Farmaření v Česku #1: ekologie, genetika a ekonomika masné farmy
Jak reálně funguje ekologická masná farma v Česku? V prvním díle speciální série Farmaření v Česku si Michal Šnobr si pozval Leontýnu, zootechničku a manažerku Ekofarmy Adršpach v Horním Adršpachu, aby otevřeně popsali roční provoz masné farmy.V díle jsme prošli rok masné bio farmy krok za krokem. Od první seče přes pastvu a krmení až k telení, navážení hnoje či kejdy a návratu živin zpátky na lou
Když politika dělá byznys: Windfall daň a pád důvěry investorů
Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.Windfall daň v českém provedení není to, co zavedla EU. Zatímco Evropa v krizi nařídila 90% odvod z tržeb výrobců elektřiny, Česko zvolilo daň ze zisku a nastavilo základ z „temných” let 2018–2021 +20 %. Výsledek? Tíha dopadla hlavně na ČEZ, zatímco banky odvedly zlomek slibovaného inkasa.Markéta Malá a Michal Šnobr rozpitvávají, proč se tahle daň „
ČEZ není státní kasička: pokusy o neférové vytěsnění zničily důvěru v právní stát
V posledních letech stát ukázal, jak nedělat vlastnickou politiku: mimořádné dividendy na poslední chvíli, windfall daň, pokus snížit 90% hranici pro přeměny (Lex ČEZ). Výsledek? Nepředvídatelnost, propad důvěry investorů a ještě silnější postavení managementu vůči politicky obsazené dozorčí radě.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, jak má vypadat dividendová politika „s
ETS2 nám zdraží paliva i teplo. Má Česko plán, nebo přijde o 50 mld.?
Celý díl najdete na našem HeroHero nebo PatreonuNový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč
ČEZ není státní podnik – stát je jen akcionář a nemá žádná zvláštní práva
Celý díl: https://www.patreon.com/c/stepeniAni s 70% podílem nemůže rozhodnout o všem. Může jen to, co mu dovoluje zákon o obchodních korporacích – a to je pro mnoho lidí překvapení. Jaká jsou jeho skutečná práva?V první části trilogie o akciových společnostech a roli státu v nich vysvětlují Markéta Malá a Michal Šnobr, jak funguje valná hromada, dozorčí rada a představenstvo ČEZu, co znamenají hr
Boom solárů skončil. Proč zamrzla výstavba fotovoltaiky?
Celý díl najdete na našem HeroHero nebo PatreonuDomácí fotovoltaika zažívá útlum. Velké solární parky se nestaví. A Česko míří daleko mimo vlastní klimaticko-energetický plán.Obnovitelné zdroje mají být pilířem moderní energetiky. Jenže v Česku jejich rozvoj brzdí přeregulovanost, zpomalené dotace i systémové chyby. Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení dívají na to, proč klesá záj
Obnovitelné zdroje v Česku: Co nás brzdí a jak to napravit?
Evropa se rychle transformuje a obnovitelné zdroje jsou její novou realitou. Německo a Polsko se rychle přizpůsobují a obnovitelné zdroje u nich hrají stále větší roli. V Německu už většinu elektřiny vyrábějí z větru a slunce, Polsko se odhodlalo investovat do obnovitelných zdrojů, aby se dostalo k podílu 50 procent z OZE.A jak je na tom Česko? I když máme národní plán na zajištění 30 procent podí
Konec levné energie: Proč už Evropa nikdy neuvidí elektřinu za 30 eur?
Mezi lety 2015 a 2020 jsme žili v energetické nirváně – plyn za 15 eur, elektřina za 30. Nikdo neřešil investice, nikdo neměl důvod šetřit. A všechno se zdálo být samozřejmé.Dnes jsme o desítky eur výš. Levný ruský plyn zmizel, místo něj tankery LNG. Emisní povolenky už nestojí pět, ale sedmdesát eur. A Německo místo vývozu elektřiny dováží. Co se stalo?V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Mic
Energetika bez plánu. Co se stane, když Česko zavře uhlí a nestihne postavit náhradu?
Česko má plán. Tedy spíš: mělo by mít. Uhlí má skončit do roku 2033, fotovoltaika má vyrůst na 10 GW, větrníky na 1,5 GW. Místo toho vidíme miliardy utopené v neefektivních dotacích, přetíženou síť a firmy, které radši od projektů ustupují.V novém díle Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřují na to, proč se rozvoj obnovitelných zdrojů nedaří – a jak stát místo strategické energetiky rozdává
Plyn jako klíčový zdroj energie: Přechodné palivo, nebo nutnost pro budoucnost?
Celé epizody najdete na našem HeroHero a PatreonuEvropa se stále snaží přejít na čistě bezemisní energetiku, ale plyn je momentálně nepostradatelným článkem její energetické stability. Přesto má být „pouze přechodný zdroj” – je ale reálné, že se to podaří?V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr podívají na to, jaký vliv má plyn na cenu elektřiny a proč bude v následujících letech pro
Dukovany za 407 miliard není finální cena. Jaký trik ČEZ a stát používají?
Odkaz na celý díl: https://herohero.co/stepeniCena nových bloků v Dukovanech se oficiálně uvádí jako 407 miliard korun. Elektřina z nich má stát 90 eur za megawatthodinu. Ale je to realita – nebo jen chytrý trik s nulovým úrokem?Ve skutečnosti jde jen o cenu stavby a technologie – bez započtení úroků, inflace a nákladů, které přijdou až časem. A ty nezmizí. Zaplatí je stát. Tedy daňový poplatník.
Blackout jako budíček. Ukázal výpadek křehkost naší přenosové soustavy?
Celý díl najdete na našem HeroHero a PatreonuV pátek zasáhl Česko masivní výpadek elektřiny. Nešlo o blackout v pravém slova smyslu, ale dopady byly citelné – stála doprava, stála výroba, výpadek postihl i kritickou infrastrukturu.Šlo o ojedinělou poruchu? Nebo o následek letité podinvestovanosti? A proč přetoky z Německa dusí naši přenosovou síť?V nové epizodě Štěpení rozebírají Markéta Malá a Mi
Evropa bez uhlí? Bez plynu to nepůjde. A Česko ztrácí čas.
Odkaz na celý dílEvropská energetika se mění rychle. Rádi si hrajeme na to, že máme jeden, společný energetický trh, ale není tomu tak. Trh je regionálně rozdělen a každý stát jde jinou cestou. Jen Česko zůstává viset ve vzduchoprázdnu a chybí mu konkrétní plány, které je možné naplnit.V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřili na stav evropského trhu s elektřinou. Jak vypadá e
Jak stát drtí minoritní akcionáře ČEZu
Odkaz na celý dílValná hromada ČEZu trvala skoro dvanáct hodin. Schválila dividendu 47 Kč na akcii – přesně podle přání státu. A vedení dál tvrdí, že navýšení dividendy o pár miliard by ohrozilo budoucnost firmy. Podle nás ale šlo hlavně o demonstraci moci. Stát si z firmy ročně vytahuje desítky miliard přes windfall daň, zatímco minoritní akcionáři platí účet. A to doslova.Valná hromada ukázala,
Dividenda, která mohla být. A windfall daň, která měla zmizet
Odkaz na celý dílČEZ letos navrhuje dividendu 47 korun. O pět korun méně než loni. Mimořádná daň měla být dočasná, spravedlivá a cílená na nadměrné zisky. Ale stále ji tu máme a 87 % z celkové částky, kterou stát vybral, platí jediný subjekt: ČEZ. A na tom tratí minoritní akcionáři.V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vracejí k loňské valné hromadě a připomínají sliby, které tehdy
Jaderná renesance – má Evropa na to postavit další jaderné bloky? A jak má vypadat role státu v energetice 21. století?
Jaderná renesance tu už jednou byla – mezi 60. a 80. lety rostly reaktory v Evropě neuvěřitelným tempem. Stavěly se desítky bloků ročně, ve východní i západní části kontinentu. A právě tahle investiční vlna dodnes drží evropskou energetiku na nohou. Ale může se tenhle boom ještě někdy zopakovat?V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr ptají, co by se muselo stát, aby Evropa znovu skut
Jádro jako investice. Sliby politiků o levné elektřině vs. realita pro daňové poplatníky
Česká vláda podepsala smlouvu na nové jaderné bloky v Dukovanech. Co to znamená pro nás všechny jako daňové poplatníky a zároveň spotřebitele?Liberalizovaný trh vystavuje jadernou energetiku k soupeření s ostatními výrobními zdroji, přednost mají podporované obnovitelné zdroje. Trend je jasný a pro jádro je a bude těžké v budoucnosti na trhu fungovat.Jaderné projekty se v čase silně prodražují, fi
Podpisem smlouvy s KHNP cesta k novým Dukovanům nekončí.
Vláda podepsala smlouvu na výstavbu jaderného bloku Dukovany 2 s KHNP, ale to je jen začátek. Co to znamená pro českou energetiku, státní rozpočet a geopolitické vztahy? V aktuálním dílu Štěpení rozebíráme nejen detaily smlouvy, ale i související politické a ekonomické faktory. Jaké jsou výzvy, a jak velké zapojení českého průmyslu opravdu bude?Poslechněte si náš aktuální pohled na situaci, která
Tendr na dostavbu Dukovan skončil v patové situaci. Co se děje kolem největší investice za 30 let?
Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech má být strategickým milníkem pro českou energetiku i vládní koalici. Místo včasného podpisu smlouvy jsme sledovali sérii chyb, právních překážek a geopolitických střetů.V první epizodě podcastu Štěpení Michal Šnobr a Markéta Malá rozebírají klíčové chyby vlády, roli ČEZu, tlak francouzské EDF, evropská pravidla i geopolitický kontext.Proč krajský soud zab
Štěpení – podcast o energii, trhu a budoucnosti.
️Rozvoj civilizací stojí a padá na dostupné energii.V Evropě ale tato jistota mizí. Ceny rostou, společnost se štěpí a konkurenceschopnost slábne.Proto vznikl podcast Štěpení, ve kterém investor a analytik Michal Šnobr a novinářka Markéta Malá rozebírají to, co skutečně ovlivňuje naši budoucnost – energetiku.Otevřete si s námi nový pohled na energii, trh a Evropu.
