Podcast Akademie věd
Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
Episodes
LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, ohlíží se paleontolog Milan Chroust
Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrhu vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želv
SPECIÁL: Papežka Jana i křížová výprava dětí aneb Středověk v zajetí mýtů
Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Filosofického ústavu AV ČR. Dozvíte se o legendě, která tvrdí
AUDIOČLÁNEK: Běh na dlouhou trať. Jak vzniká lék na genetickou poruchu růstu?
Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky. Buněčný biolog Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě věn
Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranky popisují historik i záchranář
Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má své kořeny v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? A co všechno mus
LIVE: V labyrintu komunikace. Co nám pomáhá a co svádí z cesty?
Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i znakový jazyk se pojí se svébytnou identitou a kulturou. Jak mozek reaguje na různost jazyků, dialektů a emocí? Poslechněte si diskuzi s Kateřinou Chládkovou, Michaelou Svobodou a Natálií Ki
Víc než stromy. Podívejte se na les očima botanika a ekologa Radima Hédla
Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje
Daň za jinakost. Jak se žije menšinovým národům v současné Číně?
Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní
AUDIOČLÁNEK: Tiché pohyby
V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Mag
Žufánek, votápek či pajzák. Martina Ireinová provází po mapě nářečí naší republiky
Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě,
Příběhy vepsané do kamene. Archeolog Jaroslav Bartík nahlíží do dílen pravěkých horníků
Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála uniká
AUDIOČLÁNEK: Kolik řečí umíš…
Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vlastně vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat? Studium cizích jazyků totiž nemusí být jen dril plný slovíček a gramatiky. Psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR boří mýty o přehlcení dětí více jazyky. Popisuje taky, jak kontak
AUDIOČLÁNEK: Čeština: jazyk, který zůstává sám sebou
Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat? Poslechněte si, kudy se ubíral vývoj českého jazyka od dob jeho „brusičů“ v časech národního obrození až po současné pronikání anglicismů. Jak se naše mateřština proměňuje, popisují jazykovědec Petr Nejedlý a dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jaz
Selský rozum už nestačí. Analýza digitálních obrazů očima Barbary Zitové
Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nást
Žijeme ve světě plném parazitů. Barbora Pafčo nás bere do pralesa i laboratoře
Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další v
SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci?
Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i kluci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspoř
AUDIO ARTICLE: Outside the box. Can quantum computing change materials science?
The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement. However, even the most powerful computers have their limits. Materials physicist Martin Friák from the Institute of Physics of Materials of the CAS sees the future in quantum computing, which hol
„Peču šutry na 1000 stupňů.“ Fyzik Jan Batysta provází procesem výroby polovodičů
Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Ba
Sladká odměna, ale i šálení. Složité vztahy mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači sleduje entomolog Robert Tropek
Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ můž
Idyla se svíčkami, pocit pospolitosti i konzum. To vše zabalili do vánočního speciálu folkloristé Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek
Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se nejen to, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek, ale i to, jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav
AUDIOČLÁNEK: Panelstory po česku. Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení?
Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio vychází z článku Radky Římanové otisknutém v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Dozvíte se v něm, kde byl postaven první panelák a kolik měl pater, jak se žilo na sídlištích za
Blesky, které tančí nad oblaky. Skřítky, duchy a elfy nám přiblíží Ivana Kolmašová
Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc typů blesků a směřují nejen dolů, ale “tančí” i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krou
AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na vý
AUDIO ARTICLE: Illuminating the invisible. Discover the unique use of light in modern science
Candles, lamps, microscopes... These all help shed light on the world around us. Properly “tamed” light, however, can uncover previously unimaginable depths.The article focuses on the development of a unique holographic endoscope, currently being advanced by Tomáš Čižmár and his teams at the Institute of Scientific Instruments of the CAS and the Leibniz Institute of Photonic Technology in Germany.
Hranice, náboženství i ideologie. Historička kartografie Jitka Močičková vysvětluje, co vše se propisuje do map
Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Historička kartografie Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Pr
Jak připomínat železnou oponu? Etnolog a historik Jiří Woitsch provází tachovským pohraničím (2/2)
Přidejte se k druhému putování po krajině Tachovska, kterou provází historik a etnolog Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR. Tentokrát jsme se drželi v bývalém hraničním pásmu, prošli jsme relikty zaniklé obce Jedlina, kde jsme objevili malý poklad v kovové schránce. Prozkoumali jsme rotu Vašíček, která navzdory svému rozpadu stále uchovává příběhy pohraničníků sloužících někdejší soci
Záludné infekce od morčat. Mykoložka Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní z domácích mazlíčků na lidi
Domácí mazlíčci jako jsou morčata nebo ježci jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laure
AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
Ještě 80 let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek. Třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě. Kdo byli muži a chlapci, kteří sloužili temné straně konfliktu? Proč museli narukovat i ti, kteří nebyli německého původu? Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné pod
Řeka vše odnese? Proč to neplatí u věčných chemikálií, popisuje hydrobioložka Ivana Vejříková
Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečišt
Jak voněl starověk? Historik vědy Sean Coughlin hledá odpovědi v projektu Alchymie vůní
Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje mezioorový projekt Alchymie vůní, vedený kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se pod
Jak číst signály z hluboké minulosti vesmíru? Teoretický fyzik Ondřej Zelenka rozkrývá smysl pozorování gravitačních vln
Jak vypadají pozemské observatoře určené k detekci gravitačních vln? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o gravitačních vlnách i minulosti kosmu zjistit víc informací? Do mezinárodního projektu LISA se spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojil také teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. V podcastu v
AUDIOČLÁNEK: Jak vyfoukat špínu z měst?
Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá? Klára Jurčáková z Ústavu termomechaniky AV ČR a její tým využívají speciální aerodynamický vzduchový tunel, který umožňuje simulovat vzdušné proudění. Do tunelu vkládají modely konkrétních měst či krajiny a zkoumají, jak na
Šikana. Zažívá ji u nás každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se psycholožky Lenky Kollerové
Jde o typ agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum Laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospív
AUDIOČLÁNEK: Dokonalá krása miniaturních řas v extrémním prostředí Antarktidy
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Bioložka Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR se je letos v lednu vydala studovat přímo do království ledu a sněhu. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici? Proč si s sebou brala vědkyně i viol
LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
Blesky, chaos, očista nebo povstání… Co vše se nám vybaví, když se řekne bouře? Jak se projevuje v atmosféře Země nebo na Slunci? A jak (se) bouříme my lidé? Do diskuzního tornáda přijali pozvání horský meteorolog Róbert Kvak z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, astrofyzik Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR a historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Poslechněte si záznam ro
AUDIOČLANEK: Derecho aneb když se nebe rozzuří
Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů. Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na predplatne@ssc.cas.cz. Načetli: Jitka Kosteln
Divoký západ i romantická krajina. Vydejte se do temných Sudet s etnologem a historikem Jiřím Woitschem (1/2)
Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V první epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajícím se hřbitovem. D
AVex: Ochranná pásma vodních zdrojů v ČR. Proč dosavadní postupy nestačí?
Voda je nejcennější surovina na Zemi a je ve veřejném zájmu, aby byla dobrá a bylo jí dost. Neexistuje však dostatečný metodický pokyn pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu
AUDIOČLÁNEK: Malá domů aneb korupce po česku
Půlka kance rozhodčímu fotbalového zápasu, lahvinka třídnímu učiteli či luxusní dovolená u moře pro pana doktora. I tak mohou vypadat úplatky. „Korupce ovšem také podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější,“ říká Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR. V jakých oblastech v tuzemsku bují nejvíce a jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní? Audiočlánek vychází z textu Radky Římano
ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv generativní AI na naše myšlení i vzdělávání
Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní AI? Napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení, ale i vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči nebo nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Dozvíte se, co se stalo, když začal ChatGPT své uživatele přehnaně chválit, co může vést k monokultuře vědění a zda je kreativnější umělá inteligen
LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje
AUDIO ARTICLE: No Man’s Land. Exploring a lesser-known chapter of Holocaust history with historian Michal Frankl
No man’s lands emerged in 1938 at various points along the borders of East-Central Europe. These were places of abandonment, immense suffering, and extreme exclusion. Between March 1938 and September 1939, tens of thousands of Jewish men, women, and children struggled to survive in the forests, fields, and abandoned buildings of this liminal space. Historian Michal Frankl from the Masaryk Institut
40 odstínů meziválečného Československa. Publikace Gesto a skutečnost otevírá nové kontexty vztahu umění a politiky
Autorky a autoři kolektivní monografie Gesto a skutečnost sledují ve 40 případových studiích, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedených Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se tématicky pohybuje od architektury, divadla, filmu až po dramaturgii
APRÍLOVÝ SPECIÁL: Hledání grálu, potní ležák i vynucený sabatikl. Poslechněte si, co je nového mezi českými pavědci
Co způsobilo nečekanou změnu ve vedení Centra pro hlubší bádání (CHB), které již třetím rokem působí jako intelektuálně detašované pracoviště AV ČR? Proč byl z vedení ústavu “odejit” uznávaný parapsycholog Vlastimil Čunderle? Jaký význam mají kopřivové bederní roušky a proč není v české pavědě více žen ve vedoucích pozicích? Svou koncepci CHB poprvé představí nastupující ředitel, arciprofesor Leoš
AUDIOČLÁNEK: Kovoví iluzionisté a ultrazvukové hromobití. Proč se v Česku zkoumají slitiny s tvarovou pamětí nejlépe na světě?
I díky nim nespadne letadlo nebo se neucpe céva. Materiály s tvarovou pamětí se využívají v mnoha oborech a pro různé aplikace se hodí slitiny s odlišnými vlastnostmi. Jejich testování se věnuje Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR, který říká, že v jeho oddělení zkoumají v podstatě elasticitu kovů za pomoci ultrazvuku. Jeho kolegyně Pavla Stoklasová, vedoucí optoakustické laboratoře, dodává
AUDIOČLÁNEK: Ať žijí král a královna. Příběh nesmrtelných termitů
Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů. Dlouhověkost termitích královen a králů je jedním z témat, kterým se zabývá tým Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V suterénu tohoto chemického pracoviště v Praze-Dejvicích už několik desetiletí chovají l
Kladení pastí i objevování nových druhů. Poznejte biodierzitu Afriky se zoologem Josefem Bryjou
Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja. V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy. Po
Tichá zlodějka kostí. Jak se vyhnout osteoporóze, doporučuje specialistka na fyziologii kosti Michaela Tencerová
Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků pro
Jak se dělá experimentální historie? Vydejte se s Danou Dvořáčkovou-Malou do středověku, jak ho neznáte
Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes 10 let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR. Poslechněte si, jak ji k celoživotnímu zájmu o středověk přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a proč se pustila do experimentální historie. Badatelka také prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v
Jaká práva má pacient? Odpovídá odborník na zdravotnické právo Tomáš Doležal
Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi - to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Doz
AUDIOČLÁNEK: Inspirace žralokem. O laserovém obrábění s Petrem Hauschwitzem
Příroda vymýšlí geniální povrchy jako jsou šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Umíme je napodobit? Tým Laserového mikroobrábění Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR vedený Petrem Hauschwitzem se ve vývoji povrchů se speciálními hydrofobními, hydrofilními, či antibakteriálními vlastnostmi inspirují především v přírodě. Své uplat
Zpívající myší samečci i liběchovská miniprasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provede evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na komunikaci myši domácí a popularizuje vědu. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikova
AVex: Nebezpečná krása ohňostrojů. Co nám hrozí při jejich používání?
Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Na rizika spojená s jejich používáním upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Poslechněte si AVex, nezávisle
AUDIOČLÁNEK: Vůně. Omamná síla Kleopatry
V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku
Hořící knírač, sledování televize nebo nástup bramborového salátu. Jak vzpomínáme na Vánoce, zkoumali historici Vojtěch Kessler a Libor Denk
Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Die
Bramborové i hadí diagramy. Jak vypadá jazyk homologické algebry, popisuje s nadšením matematik Michal Hrbek
„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již ned
Rudá dužina či ukázková stopka. Čím jsou unikátní jablka ze světově úspěšné české šlechtitelské stanice
Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se,
AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu s historikem Michalem Franklem
Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice
LIVE: Nejsme racionální bytosti. Jak experimenty hýbou ekonomickým výzkumem, popisují Julie Chytilová a Michal Bauer
Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v
Žáci jako badatelé. Vojtěch Ripka a Martin Štefek ukazují inovativní cesty, jak učit dějepis
Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vycház
Mikrobi v našem těle. Imunolog Miloslav Kverka popisuje vztah mikroorganismů a člověka
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imu
Koronavirus v MHD nebo patogeny v potravinách. Kde všude mohou biosenzory z laboratoře Hany Lísalové odhalit nebezpečí?
Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou
Vzhůru hleď! Proč se vyplatí všímat si fasád, popisuje teoretička architektury Markéta Svobodová
Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kt
Nečekaná síla magnetismu. Hana Grison sleduje jeho stopy v půdě, listech nebo po zásahu bleskem
Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s seb
AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak si posvítit na neviditelné?
Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z
Krásní, malincí a chlupatí. Jiří Hulcr představuje největší sbírku kůrovců i jak vypadá přenos inovací po americku (2/2)
Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzaj
Brouk versus smrk. Jak uvažuje o českých i floridských lesích specialista na kůrovce Jiří Hulcr? (1/2)
Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese
Každý chemik miluje svoje molekuly. Tomáš Etrych chce využít superschopnosti polymerů v medicíně
Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemo
AUDIOČLÁNEK: Ženy, sex a rodina. Průkopnické snahy (nejen) o rovnost pohlaví za minulého režimu a proč úplně nevyšly
Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se
AUDIOČLÁNEK: Na vlně retra. Na co z dob komunismu vzpomínáme a proč?
Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.
Audio vychází z textu Viktora Černocha, k
S kvantovými počítači zboříme hranice. Nahlédněte s Martinem Friákem do budoucnosti materiálové vědy
Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových
Vodík nebo proměna lidí v medvědy? Jak bude vypadat budoucnost bez fosilních paliv, uvažuje elektrochemik Petr Krtil
Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republi
Hra se čtenáři. Proč Robert Kolár hledá vztahy mezi texty básníků a skryté signály v jejich verších
Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog aut
Ambiciózní i tvrdohlavé. Jaké byly naše první profesorky a docentky? Poslechněte si jejich spletité příběhy
Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírod
PODCAST LIVE: Inspirace pro sci-fi je všude. O možnostech života mimo Zemi spekulují astrobiologové Julie Nekola Nováková a Tomáš Petrásek
Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě nahrávané naživo na Veletrhu vědy o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak
Hornina v čase nula. Vulkanolog Lukáš Krmíček popisuje, jaké to je stát u chrlící sopky
Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a n
Změna se děje až na svobodě. Kriminoložka Eva Krulichová zkoumá recidivu vězňů i náš pocit bezpečí
Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví. I s těmito mýty se ve své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na “recept”, jak snížit recidivy a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní t
AUDIODOKUMENT: Pracuji, tedy jsem. Skrytý příběh workoholismu
První část dvoudílné dokumentární série Pracuji, tedy jsem mapuje, jak může vypadat závislost na práci a to v akademickém prostředí. Ve vyprávění workoholičky Terezy sledujeme, co vše přináší, ale i bere toto extrémní psychické nastavení. Terezin příběh je jedinečný, a proto jsme požádali o širší kontext této problematiky výzkumnici z oblasti psychologie práce, Kateřinu Zábrodskou z Psychologickéh
Ve středověku na vysokou? Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček skládají obraz dávného univerzitního myšlení
Jak se optika dostala do univerzitního kurikula a co vše spadalo do vyučovacích hodin této nauky? Bylo studium na některé z evropských univerzit prestižní a uživili se učenci s vysokoškolským titulem ve středověku lépe než tisíce absolventů dnes? Historici filozofie Lukáš Lička a Oto Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali
Vesmír není tiché místo. Zaposlouchejte se do jeho zvuků s fyzikem Ondřejem Santolíkem
Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřící zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyz
Superhrdinové a ženské stereotypy středověku. Markéta Kulhánková rozkrývá literární svět Byzance
Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak z
