Vltava
Podcast zaměřený na kulturu v širším slova smyslu. Přináší rozhovory, reportáže a ukázky z oblasti hudby, divadla, výtvarného umění a literatury. Vltava je kulturní stanice Českého rozhlasu.
Epizody
Akcent: Pracovat se skladatelem typu Hanse Zimmera by byla pocta, říká autor hudby po přehlídce v LA
Saša Michailidis se ptá skladatele Jiřího Hradila a ředitele Composers Summit Prague Alexandra Smutného. Čeští skladatelé a skladatelka filmové hudby se 23. března představili na prestižní světové konferenci MUSEXPO v kalifornském Burbanku. Před špičkami globálního filmového, TV a hudebního průmyslu zazněly světové premiéry nových skladeb inspirovaných klasikou české kinematografie. Proč je takové
Momenty: Netoužím po vysvětlení, ale chtěl bych pochopit, říká Josef Kroutvor
Historik umění, básník a esejista Josef Kroutvor je ve stálém pohybu. Určitý druh pohybu, který není přesně vymezen, se stal jeho životní filozofií a proniká hluboce do jeho psaní. Říká tomu driftování, a z toho plyne i název jeho knihy Driftbook z roku 2024.
Ranní úvaha: Petr Borkovec: Z kroniky naší obce
Malý kousek od Prahy, v rezidenční zóně jménem Černošice, kde bydlím, bydlí mnoho miliardářů a milionářů a také velmi mnoho jejich manželek. A když se v místní knihovně koná veřejné čtení některého z koučů novější české prózy, manželky bývají upozorňovány, že pozvaný spisovatel „veškeré knihy tvoří autorsky“.
Bohoslužba: Přímý přenos bohoslužby Jednoty bratrské ze sboru v Chrastavě
Káže kazatel David Just.
Krédo: Karel Kryl: anděl s polámanými křídly
Jedni v něm viděli básníka s kytarou, krále českého protestsongu a věčného rebela. Jiní v něm spatřovali rysy prokletého básníka, drzého klauna, jasnovidce nebo dokonce proroka. Pavel Hošek ho nazývá andělem s polámanými křídly. Kdo byl Karel Kryl doopravdy? Jaký byl jeho vztah k víře a Bohu? A byla jeho hudební tvorba více buřičská, nebo duchovní? Matěj Senft pozval k rozhovoru religionistu Pavla
Spirituála: Athény dánské a svatá princezna Alice
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Taktovka: Z první řady i z první židle
Pozvání přijali koncertní mistr SOČRu Vlastimil Kobrle a ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný. Přiblíží své zkušenosti a osobní pohledy na orchestr z odlišných úhlů – jeden z pódia, druhý z hlediště.
Povídky klasiků: Jan Opolský: Imitátorka, Lovy, Vitrína. Tři drobné črty klasika české symbolistické prózy
Ať už se ocitne v lese nebo v muzeu, všude najde autor, bytostný symbolista, fascinující inspiraci k vyprávění.
Akcent: Výběr týdne: letní tipy na filmy, seriály, knihy, divadlo i výstavy
Saša Michailidis se ptá hostů na kulturní tipy na léto. Poradíme, na jaké filmy si zajít do kina, na jaké seriály koukat na streamu a v televizi, jaké knihy si vzít na dovolenou a kam o prázdninách vyrazit za divadlem na letní scény a také ve kterých galeriích jsou zajímavé výstavy.
Vizitka: Julie Goetz: Jsem nejšťastnější, když mám u sebe hudební nástroj
Přiznává, že písně z jejího debutového alba NON TE AUDIO vznikaly z krajní tísně a že to pro ni byl terapeutický proces. „Skladby se ze mě vydraly a potřebovaly existovat,“ popisuje ve Vizitce. Každá z nich je pro ni uceleným světem. Slova vybírá s velkou pečlivostí, mají třeba i tři významy. Je také herečka, a tak ji těší, když může hudbu a právě herectví propojovat.
Ranní úvaha: Zbyněk Černík: Máme rádi zvířata
Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.
Akcent: Knihy na léto: Jsem tu novej, Benátky. Návod k užívání, Jednou za modrý měsíc a pro děti Jinotaj…
Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky webu iLiteratura a překladatelky Jovanky Šotolové a literární publicistky, kritičky a redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Balíte kufry na dovolenou? A zvažujete, kolik knih se vám do zavazadla vejde? Co je pak rozhodující? Obsah, autor nebo hmotnost a velikost? Detektivky, romantika, memoáry, cestopisy a něco také pro děti.
Vizitka: Poliaková: V ZOO Praha teď letí kapybary, cestou k nim ale chceme ukázat i méně nápadné druhy
Ředitelkou Zoologické zahrady v Praze je od letošního března. Snaží se mimo jiné posílit dobrý kolektiv pracovníků ZOO a taky se více zaměřit na českou divokou přírodu. „Jsme tu od toho, abychom lidem zprostředkovali zážitek a zkušenost, kterou by jinak neměli,” popisuje ve Vizitce. „Zoologické zahrady dnes co nejvíc respektují potřeby zvířat, v tom udělaly velký pokrok.”
Ranní úvaha: Petr Beneš: O slušném člověku. A.J. k 175. výročí narození
V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.
Akcent: Nolanova Odyssea, horor Obsession, komiksová Supergirl… Velké filmové léto je tu
Saša Michailidis se ptá filmových kritiček, Kristiny Roháčkové z webu iROZHLAS a Jindřišky Bláhové z časopisu Respekt. Před prázdninami vám přinášíme letní kulturní tipy. Poradili jsme už kam vyrazit na současný tanec, nový cirkus, pouliční divadlo, výstavy a jaké letní divadelní scény stojí za povšimnutí. Ještě budeme mluvit o knihách vhodných na chalupu i pláž. Ale dnes jsme doplnili „hot“ filmy
Vizitka: Umělecký ředitel Pop Messe Tomáš Kelar: Naším primárním záměrem je objevovat nové hudebníky
V hudební branži se pohybuje celá léta. Sám je vedle organizátorství a dramaturgování také hudebníkem, skládá a na bicí hraje v kapele Midi Lidi. Tentokrát hodně hudební Vizitka je ochutnávkou letošního ročníku jednoho z nejvýraznějších festivalů, který se už šestým rokem odehrává během prázdnin v Brně.
Ranní úvaha: Nina Rutová: Proč jsou děti jiné
Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.
Akcent: Komedie na letních divadelních scénách vedou. Lidé jdou na herce a příjemný zážitek
Saša Michailidis se ptá divadelní publicistky Jany Soprové z Divadelních novin a divadelního publicisty a editora Deníku Lukáše Dubského. Léto bývalo pro divadla časem prázdnin. Dnes je naopak obdobím, kdy vyrůstají desítky letních scén, od zavedených pražských projektů až po stále ambicióznější regionální produkce. Jaká je dramaturgie a kvalita letních scén? Jak důležitý je prostor, ve kterém se
Vizitka: Kurátorka Dominika Kunzová: I na malém městě funguje galerie jako dům pro všechny generace
Na půl úvazku pracuje jako kurátorka v Týně nad Vltavou, kam nejprve jezdila s rodinou na výlety. „Líbila se mi spící atmosféra města,“ popisuje ve Vizitce, v níž dodává, že důležitá je pro ni lidskost a vztahy. Sama je také tvůrkyní, výtvarnou lektorkou a zajímá ji proces tvorby samotné. „Tvořivé myšlení je také to poradit si v nesnázi, najít řešení mimo box, napsat tahák tak, aby mi ho nenašli n
Ranní úvaha: Daniel Raus: Lilie v kostele
Zašel jsem do kostela, a co neslyším: hráli tam Mariána Vargu. Patřím k lidem, pro které jeho kapela Collegium musicum hodně znamenala. Je to ale přece jenom hudba rocková, v kostele ji člověk tak úplně nečeká.
Vizitka: Josefína Jonášová: Ctím a praktikuju osvědčené sochařské metody, mám ráda kontakt s materiálem
Je první ženou, která vystavuje na parkánu Severočeské galerie v Litoměřicích. Pro tento venkovní prostor připravila několik objektů, z toho dva nové. Havarovaná holubice míru zapíchnutá jako zřícená stíhačka do země je jedním z nich. Objekt, podle kterého nazvala i celou výstavu, se jmenuje Pax Fragilis neboli křehký mír a má vypovídat o současné světové situaci.
Akcent: Bechyně, Liberec, Praha, Vídeň i Berlín… V letních vedrech vyražte na výstavy do galerií
Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové. Vzhledem ke klimatické změně a s ní souvisejícím tropickým teplotám je léto ideální doba na to schovat se v galeriích. Třeba na zámku v Bechyni nebo v Lázních Liberec. Určitě bychom ale neměli opomenout Prahu a podíváme se krátce i do zahraničí, konkrétně do Vídně a Berlína. Kam v létě zavítat na kvalitní výstavy výtvarného umění?
Momenty: Marie Drahokoupilová: Nikdy mi nešlo o to, abych hrála hlavní roli
Herečka Marie Drahokoupilová vzpomíná na své herecké začátky, ročník na DAMU i setkání s Gérárdem Philippem, mluví o tom, jaký vliv mají na člověka lidé, s kterými se stýká a o tom, jak důležitá je v životě láska. Repríza z 13. 1. 2022.
Ranní úvaha: Tomáš Koblížek: Polemika o slovu „dezolát“: Jak ho vnímá filozofie jazyka?
Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.
Zednáři: 1. díl: Zednáři v legendách a mýtech
V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.
Zednáři: 2. díl: Zednáři jako stavitelé, architekti a designéři
Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.
Zednáři: 3. díl: Zednáři ve fikci a literatuře
Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.
Zednáři: 4. díl: Zednáři v moderní historii
O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.
Zednáři: 5. díl: Zednáři dnes. Ovládají Zednáři svět?
V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?
Krédo: Náboženské trauma božích vnoučat
Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?
Spirituála: Benevento a janary čili (ne)čarodějnice
Benevento, město Samnitů, Langobardů a hodných čarodějnic. Magie a lékařství na italském Jihu.
Povídky klasiků: Karel Čapek: Paštika, Organizujeme se, Tonda. Tři humoristické povídky
Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.
Akcent: Výběr týdne: Steven Spielberg, dystopická literatura, Národní galerie, nový cirkus v létě
Saša Michailidis se ptá hostů na Stevena Spielberga a nejen jeho nový film Den odhalení. Jaká je role dystopické literatury v současném nejistém světě? Budovy Národní galerie Praha a jejich výstavní snahy i možnosti. A taky vás vezmeme na prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem.
Vizitka: Publicistka Jana Patočková: Módní průmysl je extrémně globalizovaný a rychlý. Je to minové pole
Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco
Ranní úvaha: Karel Hvížďala: Peníze, Bůh a nesmrtelnost
Když peníze nahradí Boha, zrodí se apatický sekularismus a peníze dostanou sakrální svatozář, což vede k tomu, že pro ty, co inkarnovali v nové mesiáše, není zakázáno nic, co poslouží jejich věci: získání mamonu. Pro takové lidi jsou peníze nadřazené všemu lidskému, empatie je škodlivá.
Akcent: Spielberg? To je dětský úžas a dojetí. Kvůli němu jsem se začal zajímat o film, říká publicista
Saša Michailidis se ptá filmového recenzenta a publicisty Františka Fuky a filmového kritika ze Seznam Zprávy Tomáše Stejskala. 11. června přišel do kin nový snímek Stevena Spielberga Den odhalení. Americký režisér, producent a scenárista v prosinci oslaví 80. narozeniny. A loni to bylo padesát let od premiéry Čelistí. Je Spielberg mistrem vyprávění nebo sentimentálním manipulátorem? Nebo je jední
Vizitka: Hudebnice Nikola Mucha: Dobrá píseň sama o sobě už je zázrak
Po šesti letech vydala s kapelou MUCHA nové album ADHD, které vznikalo mezi koncerty, covidem, stěhováním na venkov a mateřskou dovolenou. Deska se takhle jmenuje hlavně pro její nekonzistenci. „Hudba je pro mě vyčerpatelná záležitost, občas kvůli tomu propadám chmurám,“ popisuje ve Vizitce a zároveň dodává: „Kapitál, kterým vládneme, jsou písničky. Pořád věřím na písňovost.“
Ranní úvaha: Martin Bedřich: O nové podobě Ústavy
V roce 2024 zasáhl českou televizi, knihkupectví, výstavní prostory a posléze i kina multižánrový projekt Identita – příběh českého grafického designu. Formou dokumentárního seriálu, výpravné knihy, mimořádně navštívené výstavy a nakonec i filmu z mnoha stran a úhlů pohledu představoval český grafický design a jeho mimořádné kvality a rozmanitost.
Akcent: Letopruhy, Korespondance, Kiosk... Vzhůru za novým cirkusem, současným tancem i pouliční divadlem
Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Veroniky Joškové Štefanové a divadelní publicistky, režisérky a pedagožky Hany Strejčkové. Koupaliště ve Volyni, hrad Lipnice, ulice Prahy, zámecký park v Lanškrouně, chátrající kostel u Liberce nebo slovenská Žilina. Naplánujte si svůj prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem. Jaké zavedené festivaly nebo i menší akce
Vizitka: Violoncellista Jan Zvěřina: Snažíme se předat různé emoce a k nim patří i humor
S uskupením Prague Cello Quartet hrají koktejl různých hudebních chutí. Funguje už dvacet let a v prvopočátku bylo jedním z cílů proslavit violoncello jako nástroj. Mimo to je také koncertním mistrem Státní opery Praha. Sám hraje na tři sta let staré violoncello původem z Itálie a myslí si, že současný hudebník by měl vedle hraní umět pracovat také se sociálními sítěmi. Sám je ovládá výborně, jeji
Ranní úvaha: Markéta Pilátová: Rodáci
Co to vlastně znamená, že se člověk někde narodil? Definuje ho to napořád, nebo naopak, když z místa narození odejde a začne žít v Praze, Íránu, Vídni, nebo Jeseníkách, stane se z něj někdo jiný, nebo navždy zůstane třeba Kroměřížanem? A když se občas do rodného města znova podívá, náhodou, nebo přijede na oslavu šedesátých narozenin... Co na to ostatní rodáci a co na to on?
Akcent: Trochu se utápíme v sadomasochistické slasti čtení dystopických románů, říká kritik
Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokáž
Zednáři: Zednáři. Do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět (teaser)
Vydejte se s Lucií Korcovou do spletité historie i současnosti Svobodných Zednářů. Kdo byli Zednáři v historii a kdo jsou dnes? Jakou stopu zanechali v literatuře, umění a architektuře? Najdou se jistě i otázky, na které se nám nepodaří nalézt odpověď, ale přeci jen, kdo by neměl rád tajemství?
Vizitka: Ředitelka LOM Lucia Kašiarová: Udělejte si na svého tátu čas i přesto, že máte odlišné názory
Jak skloubit pracovní život s rodinou, překvapení z násilné reakce nebo smutek a deprese zapíjené alkoholem. To jsou podle ní nejčastěji témata, se kterými se klienti do Ligy otevřených mužů vypraví. „Ve společnosti je spoustu mužů, kteří nejsou vidět,” připomíná ve Vizitce. Jak přesměrovat agresi v něco pozitivního? Proč se ze Dne otců stává podle ní spíš Den dětí? A co je cílem projektu s názvem
Ranní úvaha: Milena Bartlová: Proč památky?
Právě schvalovaný návrh úprav stavebního zákona prochází parlamentem zrychlenou a nestandardní cestou. Bude-li přijat v poslední verzi, výrazně promění dosavadní postupy ochrany stavebních památek a historických měst či jejich částí. Památková péče je mnohdy vnímána jako zarytý institucionální nepřítel čehokoli nového a zajímavého. Jaký je vlastně její smysl?
Akcent: Anežský klášter je příklad budovy NGP, kde se expozice prolíná s geniem loci, říká publicista
Saša Michailidis se ptá výtvarných publicistů Matěje Forejta a Jana H. Vitvara, který působí v časopise Respekt. Často se skloňuje otázka, proč má mít Národní galerie tolik budov, spravuje jich šest. Jakou mají mít budovy náplň? Jak dokážou využít sbírky pro výstavy? Repríza z 15. 6. 2026.
Momenty: Jan Schmid: V každém z nás je něco, co máme všichni společné a na čem bychom se mohli domluvit
Ve věku 87 let zemřel výtvarník a herec Jan Schmid. V Momentech se zamýšlel nad úkolem umění i nad tím, proč jsou v životě důležité chyby. Také vyprávěl, jak to dopadlo, když dal při inscenaci dohromady znesvářené herce Rudolfa Hrušínského a Josefa Kemra. Repríza ze 4. 1. 2023.
Vizitka: Dramaturgyně a publicistka Kristina Žantovská: Mám ráda, když slovo jedná
Naposledy pracovala na britské konverzační komedii Zpráva o stavu manželství od Nicka Hornbyho v Městských divadlech pražských. Poprvé dramaturgovala také muzikál, šlo o Klan Baťa ke 150. narozeninám Tomáše Bati, který označuje za muzikál s velkými činoherními party. „Úkolem dramaturga je hájit autora, hájit slovo a jeho význam. Přesto, když není nosné, tak musí pryč,“ vysvětluje ve Vizitce a dopl
Ranní úvaha: Adam Borzič: AI a spiritualita
Papež Lev XIV. vydal před časem svou první encykliku věnovanou umělé inteligenci. Není náhoda, že nese název Magnifica Humanitas. V době, kdy stále více důvěřujeme algoritmům a technologické korporace soustřeďují moc v nevídaném rozsahu, obrací papež pozornost k otázce starší než všechny počítače: Co vlastně znamená být člověkem?
Bohoslužba: Přímý přenos bohoslužby Starokatolické církve ze sboru v Táboře
Slouží farář Alois Sassman.
Krédo: Jak meditují křesťané
Zklidnit mysl i tělo, usednout nebo kráčet v tichu. Kontemplovat o svém životě nebo Bohu. Meditace může mít mnoho forem a záměrů, s nimiž ji lidé praktikují. Není tak divu, že prostupuje nejednu náboženskou a duchovní tradici.
Spirituála: Duchovní Evropa s Martinem Putnou. Giacomo Leopardi a Vergilius aneb O dvou básnických protikladech
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Povídky klasiků: Eduard Herold: Čertova krčma. Podivuhodné osudy tajemného a pověstmi opředeného domu ze staré Prahy
Fascinujícím pohledem sleduje autor Eduard Herold, jak se v průběhu staletí střídali majitelé jednoho z domů v centru Prahy. Kolem běžely dějiny, lidé si vyprávěli příběhy, a ty se zvolna měnily v legendy.
Akcent: Výběr týdne: role městského architekta, Benátské bienále, lidová umělecká tvorba
Saša Michailidis se ptá hostů na roli a vliv architektů a urbanistů v tuzemských městech. Vrátili jsme se ještě jednou na Benátské bienále a doplnili další zajímavé výstavy v pavilonech i mimo ně, které jsou na mezinárodní přehlídce současného umění k vidění. Lidová umělecká tvorba stále žije, své zásluhy na tom má i Ústředí lidové umělecké výroby neboli ÚLUV.
Vizitka: Jan William Drnek: Baví mě zachycovat krásu uměleckých děl, důležité bylo se s katedrálou sžít
Nejrůznější schodiště nebo střecha Svatého Víta. Na všechna tato místa se díky detailnímu fotografování chrámu dostal. Navštívit je můžeme díky jeho snímkům v knize Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království a Svatovítské varhany. „Fotka západního průčelí je složená ze 180 snímků, kterou lidským okem tak, jak ho na fotce vidíte, vidět nemůžete, protože nemáte takový zorný úhel,“ vysvětluje
Ranní úvaha: Alena Scheinostová: Dle rozkazu!
Musím dát za pravdu škarohlídům: veřejný prostor hrubne. Možná už není tak časté, aby na dámu vilně pokřikoval kdekterý zevl na ulici. O to častěji ale pískají, břinkají, a dokonce tykají všemožné přístroje, cedule a automaty. I projít vlastní domácností znamená málem prodrat se uličkou hanby.
Akcent: Lidé mívají od městských architektů velká očekávání, ale něco změnit je běh na dlouhou trať
Saša Michailidis se ptá bývalé hlavní architektky Ústí nad Labem a urbanistky Barbory Havrlové a architekta a urbanisty Jana Harciníka z Kanceláře architektury města Mostu. V Ústí nad Labem skončil celý tým Kanceláře architekta města, včetně externích spolupracovníků. Co se stalo? Proč česká města stále více poptávají vlastní architekty? Jak se proměnil vztah k městským architektům i ze strany veř
Vizitka: Písničkářka Veronika Kicková: Život mimo civilizaci není zárukou osobního štěstí
Krátce po dvacítce odešla z Čech na Slovensko. Zásadně ji v touze žít na samotě tradičním způsobem života ovlivnila studie o dobrovolné skromnosti Pestří a zelení od Hany Librové. Se svým synem tvoří hudební duo Hmlisto, které spojuje současné písničkářství a jemné vlivy folkloru. Teď mu vyšlo už čtvrté album Samoty, které je o svobodě, tíze a o mizení jednoho způsobu života.
Ranní úvaha: Petr Šourek: 67, protože 67
„Jó, mami, 67! Jeď 67!“ křičí teenagerka ze zadního sedadla. Na tachometru je 67 kilometrů za hodinu a holka vzadu má svátek. Poprvé za celou cestu vzhlédla od mobilu a teď si na něj nahrává 67, pardon, 6’7.
Akcent: Jsme Koniášové a učitelé v jednom, říká odbornice o výběru literatury pro malé knihovny
Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knih
Vizitka: Spisovatel Pavel Čejka: Umělci vždycky využívali k tvoření vyspělé nástroje své doby
Je spoluautorem knihy Hypernormal: Jak si zachovat suverenitu v éře umělé inteligence. AI přepisuje pravidla a otázkou není, jak to zastavit, ale jak v tomto novém normálu neztratit sám sebe. „Měli bychom k umělé inteligenci přistupovat jako ke stroji,“ konstatuje ve Vizitce.
Ranní úvaha: Sandra Silná: Hory v nás
Blíží se léto, pro mnohé čas dovolených, cest a plánů. Těšíte se, až zamíříte k moři, do hor, na chalupu, do města, které ještě neznáte. Na změnu prostředí a pár dnů bez pracovních porad, e-mailů, domácích povinností, případně nekonečných seznamů úkolů.
Akcent: Doma mám knihovny i sedačku z Ústředí lidové umělecké výroby. Jsou stále jako nové, říká historička
Saša Michailidis se ptá historičky a vedoucí Archivu Národního muzea Kláry Woitschové a návrhářky tkanin Evy Jandíkové. V Národním muzeu je výstava s názvem S šifrou ÚLUV. Ústředí lidové umělecké výroby podporovalo a ochraňovalo lidovou tvorbu v Československu. Ale také významně ovlivňovalo představy o tom, co je kvalitní design, dobrý vkus a česká tradice. Jak dnes hodnotit odkaz této instituce?
Vizitka: Dialektoložka Ireinová: Na to, jaká jsme malá země, jsou rozdíly v naší mluvě stále velmi patrné
Nářečí se věnuje přes třicet let. Tak dlouho také pracuje v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd, které dnes i vede. Říká, že si lidé často to, že mluví nářečím, neuvědomují a ve Vizitce taky popisuje, jak došlo k některým nářečovým odlišnostem. Pokud se člověk chce zapojit do aktuálního průzkumu toho, jak v České republice mluvíme, může vyplnit dotazník na webu Mapovanina
Ranní úvaha: Petr Vizina: Hardcore ze Sudet
Zastaví s dodávkou před Penny Marketem v Mimoni, otevře šoupací dveře a z auta vyndá violoncello. Sedne si do otevřených dveří auta a začne hrát. „Co se obecenstva týče, neměl jsem ambici konkurovat jeho plánům nakoupit rohlíky a hajzlpapír v akci,“ zaznamená si později.
