Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík diskutují o dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Podcast nabízí bonusový obsah na platformách Herohero a Forendors.
Epizody
Už ani milimetr - Jak se mladá AfD zamotala do dějin
„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A
Sebevědomá věda - Alois Pískala
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné
Emanuel Moravec kam se podíváš
Historické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem.
Sebevědomá věda - Antonín Holý
Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve
Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů?
Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v
Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, kdy se rozhodovalo
Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrál
Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií
Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak
Jak na historii?
Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulos
Blahoslavení: Jan Bula a Václav Drbola
Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátýc
Bonus: Brazilský Baťa v Bruselu
Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším m
Brazílie - Dolores Baťa
Na závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy, dokumenty a další materiály, beznichž by řada kapitol Baťova brazilského příběhu zůstala neznámá. Řeč bude o rodinných vzpomínkách, o tom, jaký byl Jan Antonín Baťa doma, jak se jeho potomci vyro
Brazílie - Batatuba
Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako c
Brazílie - Za řekou Paraná
Naše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů, kteří pomáhali proměňovat džungli v města, a navštívíme i centrum nesoucí Trachtovo jméno. Hostem epizody je jeho vnuk Evandro Trachta. Pokračujeme také v příběhu samotného Jana Antonína Bati
Brazílie - Baťova léta válečná
Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který
Brazílie - Fenomén Baťa
Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera n
Fenomén Sudeťák - bonus - Sudeťáci pro začátečníky aneb Sudetský Němec ve veřejném prostoru
Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický st
Fenomén Sudeťák - 3. díl - Vyhnání, paměť a dědictví
Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české
Fenomén Sudeťák - 2. díl - Od menšiny k Hitlerovi
Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutía nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se
Fenomén Sudeťák - 1. díl - Zrod sudetského Němce
Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.
Zorin vdává dceru
V nové epizodě se vydáme do zvláštního světa komunistických elit, sovětské diplomacie a slovenské kultury. Hlavní postavou bude Zora Zorinová, dcera sovětského diplomata a Stalinova muže pro střední Evropu Valeriana Zorina, která se stala druhou manželkou slovenského básníka, překladatele a pozdějšího komunistického ministra kultury Miroslava Válka. V bonusové části probereme vzpomínky Petera Colo
Kriegel ve fotografii
V pražském Cervantesově institutu je přes celé prázdniny k vidění výstav Kriegel lékař – politik – fotograf. Výstava je portrétem Františka Kriegla, lékaře z Mezinárodních brigád, který pomáhal občanům různých zemí. K vidění je spousta fotek z jeho španělské nebo asijské či kubánské etapy. Výstavou nás provedla její spoluautorka Hana Bortlová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Nová Ploština
Tragédii na Ploštině už jsme se kdysi věnovali. V domě číslo 166 na Ploštině ale dnes sídlí expozice věnovaná poválečnému obrazu tragédie, tak jsme se na ni přijeli podívat. Jak se výklad akce gestapa proti pasekářům měnil, jak se na něm podílel Ladislav Mňačko a v co se zdejší tryzny vlastně změnily? Expozicí Nová Ploština nás provedla Radka Brtišová.
Prlov 45
Červen v Přepište dějiny začneme takovým malým Valašským seriálem, v pátečních bonusech vás vezmeme do Rajnochovic a Horní Lidče za akcemi třetího odboje Hory Hostýnské a Světlana. Příští středu se vrátíme po čase na Ploštinu a podíváme se na to, jak se přepisoval obraz tragédie pasekářských obcí za komunismu. Začít ale musíme v Prlově, v další obci vypálené na samém konci války. Místním muzeem ná
Palacký je už 150 let v Pánu
Století a půl je po smrti František Palacký. Kdo v něm českému národu tehdy vlastně umřel a jak vypadal jeho pohřeb? Palacký je pochovaný v Lobkovicích, což je dnes část Neratovic. Ve městě spojeném hlavně s chemickým průmyslem by hrobku Otce národa asi čekal málokdo. A už skoro vůbec nikdo netuší, proč se během jeho pohřbívání účastníci funusu porvali o věnce. Byla to mela.
Padla facka pana Macka
Výročí políčku jsme ještě neslavili. Jenže facka, kterou vlepil Miroslav Macek Davidu Rathovi má kulatiny, a tak je čas zaměřit se na to, jak to s fackováním u nás bylo dřív. Jestli někdo říká, že politická morálka upadá, a že za republiky, to byla samá noblesa, tak se plete. V prvorepublikovém parlamentu se fackovalo zcela běžně, nechyběly ani smrduté bomby nebo vytrhávání lavic. Proti tomu jsou
Střet zájmů
Účelovka, kampaň, podraz… Ani první republika na tom nebyla se střetem zájmů o moc lépe než dnešek. Možná v lecčemsvlastně hůře, protože pojem střet zájmů neměl ještě tak vyhrocený zvuk. A tak byla uhelná afér, lihová aféra, benzínová aféra… Uplácelo se, odkloňovalo, fixlovalo. Jeden rozdíl tu ale byl. Někdy k vyřazení muže ve střetu zájmů z politiky stačilo, že mu ruku nepodal TGM. Nebo to taky b
Nem, nem, soha... Trianon!
Nedávné volby v Maďarsku ukázaly, jak se dá i více než sto let staré téma politicky využívat. Trianon je pro Maďary skutečnětraumatický moment moderních dějin. A tak není divu, že se na něj váže spousta mýtů a legend. Jak proběhla největší potupa Maďarska a proč na ní mají svůj zásadní podíl? A co na to Beneš a Osuský? A co Orbán?
Historičky II. - Denisa Nečasová
Druhá série rozhovorů s českými, moravskými a slezskými historičkami jde do finále. A protože v předešlých dílem byla několikrát řeč o Denise Nečasové, nemůžeme končit jinak než setkáním s ní. Co obnášel koncept nového socialistického člověka, jak do něj zapadaly ženy a proč třeba byl feminismus po roce 1990 vnímám jako nový vymyšlenost importovaná k nám tentokrát ze západu. A slyšeli jste už někd
Černobyl 1986
26. dubna 1986 otřásla Černobylem exploze čtvrtého reaktoru místní jaderné elektrárny, největší havárie v dějinách civilní jaderné energetiky. V novém dílu podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman připomínají nejen průběh katastrofy, ale také to, jak o ní informovala tehdejší média – kdy se svět vlastně dozvěděl, co se stalo, jak reagoval sovětský režim a jak se černobylská tragédie
Historičky II. - Adéla Jůnová Macková
Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.
100 let královny českých srdcí
Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny?
Historičky II. - Agáta Kravčíková
Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.
Fašismus po česku
15. duben mohl být celkem významné datum, toho dne roku 1948 zemřel generál Radola Gajda. Pár týdnů po komunistickém puči odešel hrdina bitvy od Zborova… Mohlo to být velkolepé, to by ale nesmělo být to všechno mezi tím. Rok 1926, který stál Gajdu jeho armádní kariéru nebo následný nástup do čela českých fašistů. A proč český fašismus vlastně vždycky připomínal a připomíná tak trochu kabaret?
Historičky II. - Kateřina Portmann
Kateřina Portmann působí v Liberci, ale často ji můžete potkat také ve Vídni, dlouhodobě se věnuje československýmdějinám 20. století. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné poválečnou spravedlností, retribučními soudy, politickými procesy a také osudy lidí v pohraničí – včetně příběhů židovské komunity v Liberci nebo těch, kteří se po válce ocitli na okraji společnosti. Do série rozhovorů s historič
TGM přítel přímé demokracie
Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.
Historičky II. - Jana Wohlmuth Markupová
Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát přivádí do studia Janu Wohlmuth Markupovou, která se dlouhodobě věnuje mikrohistorii, oral history, moderním českým dějinám i osobnostem stojícím na pomezí politiky, kultury a byznysu. Do centra jejího zájmu se dostává mimo jiné Hugo Vavrečka — diplomat, novinář, podnikatel a výrazná postava první republiky, jejíž životní osudy otevírají řadu ot
Tomáš Baťa 150
Letos si připomínáme 150 let od narození TomášeBati, podnikatele, který ze Zlína vybudoval světovou firmu i jedinečný model průmyslového města. Nový díl podcastu Přepište dějiny věnovaný Baťovi a batismu vznikl netradičně – přímo v Brazílii, kde odkaz firmy dodnes zanechal výraznoustopu. Michal Stehlík a Martin Groman se v něm spolu s badatelkou Barborou Svobodovou podívají na to, jak se z moravsk
Historičky II. - Marie Domke
Marii Domke znáte možná ze sítě X jako @simtefamily. Autorka projektu i knihy Borci z krypty přijala pozvání do naší série hovorů s historičkami, i když historii vystudovanou nemá. Má ale ráda knížky a doma má výsadkáře, takže projekt věnovaný operaci Anthropoid byl jaksi nasnadě. Jak se to stane, že žena udělá online obsah o operaci druhé světové války, který nakonec přiláká přes půl milionu lidí
Co čtete?
Už dlouho jsme vám nedali pár tipů na knížky, které nás v poslední době zaujaly. Takže to vezmeme pěkně od Aše až po… Užhorod. Dojde na podnikání po česku i na slovenský pohled na třetí republiku, na osudy Němců po válce či na nový pohled na podzemní církve. Prostě pár tipů do knihovničky…
Historičky II. - Magdalena Sedlická
Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát míří do Masarykova ústavu a archivu za Magdalenou Sedlickou, která se věnuje moderním židovským dějinám, holocaustu u nás, antisemitismu a to vše v několika mezinárodních a místních projektech. Po některých českých městech už dnes díky ní můžete putovat ve stopách zmizelých židovských obyvatel. Jak se s tím vším kloubila a kloubí rodina a mateřs
Jan Zrzavý
V lednu letošního roku se Michal Stehlík a Martin Groman vydali do Jihlavy, aby pohovořili o několika místních rodácích a vůbec zajímavých osobnostech Vysočiny. Jádrem debaty se stal Jan Zrzavý a jeho pestré osudy. Dokonce došlo na to, co měl malíř společného přímo s Jihlavou. A že toho bylo… dost málo.
Historičky II. - Hana Krutílková
Minulý rok jsme vám nabídli sérii rozhovorů s českými historičkami nejen o jejich práci, ale také o postavení žen v současné české historiografii. A protože se seriál setkal se slušným ohlasem a protože žen historiček je u nás spousta, rozhodli jsme se pokračovat. Začínáme v Brně s Hanou Krutílkovou, autorkou studií o ženách z Moravy v politice a veřejném prostoru konce 19. a počátku 20. století.
Šáh v Praze
Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu
Knižní festival Ostrava
Michal Stehlík a Martin Groman představili na letošním Knižním festivalu v Ostravě svou poslední knihu Přepište (místní) dějiny. Sledují v ní, jak mimo centrum probíhal konec druhé světové války, vyhánění Němců nebo přebujelá industrializace některých regionů. Debatu moderovala Klára Filipová z datové redakce Českého rozhlas a webu Okraj.cz a vy teď můžete být také u toho.
Chlapíku, zbytečný
Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?
One of Ours...
Po vraždě Renee Good agentem agentury ICE se v USA objevilo ve veřejném prostoru heslo „One of Ours, All of Yours“. A hned se rozjela debata, jestli to není heslo dokonce snad nacistické. Princip je možná podobný, heslo nikoliv. Ale opravdu lze spojovat dnešní dění v USA s Lidicemi?
Paprsky svobody v Brně
V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.
Spravedlivý Vladimír Vochoč
Letos první veřejné nahrávání podcastu Přepište dějiny se odehrálo v Třebechovicích pod Orebem. Patřilo celé místnímu rodákovi Vladimíru Vochočovi, konzulovi z Marseilles, který v prvních letech druhé světové války vystavil pasy a víza tisícům lidí prchajících z Evropy. Dnes má ocenění Spravedlivý mezi národy a v Třebechovicích nově i pamětní desku. Připomeňte si s námi opravdu silný osud a inspir
Rok 1956 - SSSR
Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?
Olga Havlová
Před třiceti lety odešla Olga Havlová. Osobnost přímá a vnitřně svobodná, která často konfrontovala okolí s jasným pojmenováváním věcí. Žena, která dala po roce 1989 náplň pojmu "první dáma", zároveň samostatná a výrazná persona.
Slovenské dekrety
Jeden by řekl, že Benešovy dekrety vzruší už jen pár posledních mohykánů na české politické scéně. A vida, před volbami v Maďarsku se staly tématem i tam a na Slovensku za jejich zpochybnění teď můžete jít i na půl roku do basy. Vrátil se rok 1946 nebo už se všichni pomátli? Na úvod tohoto dílu vyhlásíme výsledky soutěže o Přepisovače roku… Turek nebo Stačilo?
Marshall má plán
Markéta Šichtařová tuhle přirovnala půjčku EU Ukrajině k Marshallovu plánu, kterým si prý po válce USA upevňovaly pozici v Evropě za cenu stagnace západních ekonomik, kde zablokoval soukromé investice. Jak to vlastně myslel Marshall s tím plánem a proč tohle srovnání historicky hapruje?
Přepisovač roku 2025
Nominace do naší tradiční soutěže běžely až do konce roku, konkurence byla nevídaně tvrdá. Takže kdo se probojoval do finále? A získá si vaše srdce spíš pravice Filipa Turka, vymírání Česka jako za starého Říma nebo TGM volící Stačilo?
To zas byl Silvestr!
Jo s Vláďou Menšíkem to bývaly Silvestry, ne jako dneska… Častý povzdech starší generace, ale kolik těch legendárních televizních estrád s Menšíkem vlastně bylo a proč se staly tak oblíbenými? Jak se televize prala se zadáním pobavit poslední den roku celý národ a proč moderátoři většinou brali úkol uvádět Silvestra v televizi jako Černého Petra? S Milanem Krumlem jsme probrali mnoho aspektů telev
Bonus: Večírek v Rock Café
Těsně před Vánocemi vystoupil podcast Přepište dějiny letos naposledy. V pražské Rock Café se křtila pátá kniha Přepište (místní) dějiny a také si Michal Stehlík a Martin Groman povídali s Dagmar Hájkovou o tom, jak to měla s regiony první republika a co všechno zažíval prezident Masaryk při svých cestách po vlastech českých, moravských, slezských i slovenských.
Seriál Historičky: Daniela Tinková
Seriál s českými a slovenskými historičkami jsme sice plánovali minulý týden ukončit, ale začaly se nám ozývat i další, že by k tomu také chtěly něco říct. A tak jsme pozvali Danielu Tinkovou a mimo jiné probrali postavení žen v 18. století a co z té doby vlastně přebíráme v ženské otázce dodnes. Tak to vypadá, že téma žen v dějinách a žen historiček není zdaleka vyčerpané. Třeba v roce 2026 ještě
Ta naše vánoční pohádka
Od kdy patří vánoční pohádka České televize k štědrovečerní tradici? A zvládli bychom místo ní třeba Smrtonosnou past? A co Tři oříšky pro Popelku? Proč jsou stále tak populární u nás i v Německu, že se o ně televize perou? O tradici televizní pohádky jsme si povídali s historikem televizního vysílání Milanem Krumlem.
Seriál Historičky: Veronika Pehe
Seriál s českými a slovenskými historičkami nejen o skleněných stropech v jejich profesní realizaci nebo mediálním prostoru, ale také o jejich práci a oblíbených tématech, pokračuje s Veronikou Pehe, která se věnuje především těm nejnovějším dějinám. Ano, jsou to devadesátky. Narážet u tohoto tématu na starší bílémuže/pamětníky musí být teprve zábava.
Bílá místa Ludvíka Svobody
Před pár dny se roztrhl pytel s nostalgickými vzpomínkami některých politiků na Ludvíka Svobodu. Je na místě připomínat jen těch několik jeho světlých okamžiků a zamlčovat temná místa jeho kariéry? Netrpíme tu až příliš selektivní pamětí? Jaká byla role Svobody v roce 1945, pustil do armády agenty NKVD a nebyl to vlastně především snadno manipulovatelný politik?
Seriál Historičky: Agata Šústová Drelová
Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů?
Valtr Komárek to vidí černě
Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte
Seriál Historičky: Hana Kubátová
Další hostka seriálu s českými a slovenskými historičkami působí sice v Praze na Fakultě sociálních věd UK, pochází ale ze Slovenska. Jak se dělá věda ženám u nás i za hranicemi,a to nejen těmi východními? A jakým tématům se věnuje poté, co vydala nedávno svoji knihu o slovenském křesťanském nacionalismu?
Spiknutí!!!
Konečně přišel pořádný hranáč a všem nám vysvětlil, jak to tehdy bylo. Komise to vyšetřovaly, historici desítky let bádali, výpovědi se psaly, dokumenty točily, všechno marno. Nikdo nepřišel na to, že listopad 1989 řídila KGB. Až Filip Turek a naštěstí to přišel letos na Národní třídu i zvěstovat. A víte, že tu tehdy fakt vysocí důstojníci KGB byli? Dokonce u generála Lorence? Akorát měli trochu j
Seriál Historičky: Radka Šustrová
Další hostkou seriálu s českými a slovenskými historičkami je dnes Radka Šustrová. Téma se tak opět bude točit kolem druhé světové války a protektorátu, ale samozřejmě dojde i na roli žen ve vědě a na to, proč nejsou tolik vidět v médiích jako jejich mužští kolegové?
Zvukaři Občana Havla
To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvád
Seriál Historičky: Pavla Plachá
Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.
5 let Přepište dějiny - To byl mejdan!
Přepište dějiny jsou tu s vámi přesně pět let. Oslava nazvaná Podcastová zabijačka se konala v Trojském pivovaru a hosty byli Karin Lednická, Petra Buzková, Jindřich Šídlo a Leoš Kyša. Tak siposlechněte, co všechno probrali.
Seriál Historičky: Milena Bartlová
O dějinách mluví ve veřejném prostoru převážně muži. Posluchárny oborů historie jsou ale plné mladých žen. Kam se ztrácejí nebo proč nejsou vidět? A kdo a co jim v tom brání? Pozvali jsme si proto postupně šest českých a slovenských historiček, kterých se zeptáme, co dělají, proč nejsou tolik vidět jako jejich mužští kolegové a také, co s tím dělat? V první epizodě Milena Bartlová vysvětluje, v če
Hajlování
Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.
Mastercard Banka roku
Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali.
Jak se plánovala Praha
Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo?
Antonín Zápotocký, 2. část
Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?
Antonín Zápotocký, 1. část
Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.
Dopadne to zase dobře
Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.
Norimberský proces
Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.
Místa pro Vlny.cz
Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.
Extra vydání: Obálka z Lán
Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.
To zas byla kampaň!
Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?
Cena Bronislavy Müllerové
Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.
Speciál: Jak to máme s historií?
Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?
