Leonardo Plus
Setkání s významnými českými vědci a odborníky, kteří umí zaujmout. Podcast přináší rozhovory a diskuse na aktuální vědecká témata. Posluchači se mohou těšit na zajímavé hosty z různých oborů. Pořad je vysílán na stanici Český rozhlas Plus.
Epizody
Juračka: Kokořínsko je česká poušť. Lidé odváděli vodu z krajiny a teď se nestačí divit, že chybí
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leon
Imunolog: Alergie? Nejúčinnější je imunitní systém přeučit
Imunitní onemocnění jako alergie nebo ekzém mnohdy bereme jako běžné, i když nepříjemné problémy. Tělo v takovém případě vyhodnocuje cizí, ale bezpečné látky jako škodlivé a často odmítá ty vůbec nejdůležitější, tedy jídlo a potraviny, vysvětluje v Leonardu Plus česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. „Nejúčinnější cesta je ten imunitní systém, který se to naučil špatně, přeučit,“ tvrdí s tím, že
Sociolog: Národ kutilů. Češi se učí novinkám, až když musí
Cizí jazyky, osobnostní rozvoj nebo třeba umělá inteligence. Vzdělávání dnes mnohdy nekončí po opuštění školního systému. Polovina Čechů patří podle výzkumu agentury IPSOS pro Nadaci České spořitelny k takzvaným kutilům, kteří se věci učí za pochodu. „Dospělí se většinou začnou učit, až když jsou tomu vystaveni a musí,“ interpretuje v pořadu Leonardo Plus sociolog Jan Kalenda z Fakulty humanitních
Vojtko: Sourozenci jako laboratoř. Učí nás řešit konflikty
Sourozenecké vztahy trvají mnohdy celý život. Lidé, které jsme si stejně jako rodiče nevybrali, ovlivňují naše vztahy a už od mala nás učí zvládat odlišnosti i řešit konflikty. „Je to velmi blízké, když spolu máme pokojíček, spíme na palandě, jíme, bydlíme, vidíme se nazí... Je to velký zdroj blízkosti, kterou se učíme,“ vysvětluje pravidelný host Leonarda Plus, párový terapeut a spisovatel Jan Vo
Antropolog: Lidé odchází z venkova, ale staví si tam domy
Venkov prochází překotnou změnou – lidé se stěhují za prací do velkých měst či rovnou do zahraničí a zpátky posílají peníze, za něž zbývající členové rozšiřují rodinná sídla. Tento trend je výrazný na Balkáně, týká se ale i dalších částí celého světa. „Je to úplně jiný druh zacházení s krajinou – lidé odejdou, pošlou místo sebe peníze, anebo si staví dům na stáří, který ale dost často zůstane práz
Klimaskeptik je partner do debaty. Motoristé klima nasvěcují
Českou společnost příroda zajímá. Když ale dojde na ochranu klimatu, mnohdy si nerozumíme a ztrácíme kontakt s krajinou. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad hvězdným nebem, které nevidíme,“ upozorňuje Yvonna Gaillyová, ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica. „Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima,“ kontruje filmař a dokumentarista Prokop Pitha
Psycholožka Zábrodská: Workoholismus více ohrožuje ženy
Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy,
Halík: Z dětí budou intelektuální mrzáci, AI jim mění mozky
Jak přežít technoevoluci? Technologie umělé inteligence vstupují do každodenního života a na chatboty se s osobními problémy obrací i děti. „AI nemá morální svědomí a tím se za určitých okolností může stát velice nebezpečnou,“ upozorňuje katolický kněz a teolog Tomáš Halík. V debatě Ctnosti a neřesti Českého rozhlasu Plus a Dejvického divadla se potkává se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Ne
Terapeutka Anna Mychalčuk: Ženy ukrajinských vojáků cítí ztrátu
Ruská invaze dopadá na psychické zdraví nejen vojáků, ale i jejich rodin. Ženy, dcery i sestry mužů v armádě se vypořádávají s pocity beznaděje a nejistoty ohledně toho, kdy vše skončí. „Také čelí nepochopení. Třeba se setkávají se ženami mužů, kteří se armádě vyhýbají – a když ženy vojáků chtějí sdílet svoji ztrátu, okolí to neumí přijmout. Třeba je odmítá nebo zesměšňuje,“ popisuje v pořadu Leon
AI spasitel? Náboženství k nám patří, míní religionistka
Náboženství, víra a spiritualita ovlivňují jednotlivce i celou společnost. V takzvaném duchovnu hledají lidé odpovědi i v době všudypřítomných technologií a umělé inteligence. „Ono to vypadá, že tím, že dochází k technologickému pokroku, se náboženství dostává na druhou kolej. Právě naopak,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerz
Být autentický a ustát tlak doby. To řeší učitelé i herci
Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvor
Elektroměr a důvěra. Zájem o komunitní energetiku roste
V českých domácnostech sílí zájem o efektivní úsporu energií, a to především kvůli nestabilní geopolitická situace a obavám z války. Sdílení elektřiny v praxi popisují v pořadu Leonardo Plus, natočeném na festivalu AFO Olomouc, Jakub Šmíd z energetické skupiny SK Žárovka a energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek. „Komunitní energetika je příležitostí, jak uchopit budoucnost do vlastních rukou,“
Švédská knižní kořist. Pořád je to citlivé téma, už ale nehraje roli, kde knihy jsou, míní expertka
Cennosti, obrazy, knihy. Rabování švédských vojsk během třicetileté války v 17. století postihlo řadu českých i moravských měst a obcí. „Odvézt knihy z okupovaných zemí pro ně byla velmi snadná cesta, jak zaplnit prázdné regály knihoven,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus výzkumnice Lenka Veselá, autorka knihy Švédská knižní kořist z českých zemí, která působí v Knihovně Akademie věd ČR.Všechny dí
Zelené pouště, vyléčené akné? Kaštánek zkoumá mikroorganismy
Mikroorganismy ovlivňují lidské tělo, ale také životní prostředí. Obě oblasti ve svých výzkumech propojuje chemik a biotechnolog Petr Kaštánek, který se zabývá kožním mikrobiem i možným ozeleněním pouští. „Ukazuje se, že látky, které mohou chránit řasu, které si vytváří, aby byla chráněna, chrání také lidské buňky,“ přibližuje v pořadu Leonardo Plus.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohod
Vojtko: Bezpodmínečné přijetí mají dávat rodiče, ne partneři
Přijmi mě tak, jak jsem. Romantická láska se ve filmech i knihách často vyobrazuje formou bezpodmínečného přijetí. „To po nás chce nejenom, že mě přijmeš takového, jaký jsem, ale přijmeš mě úplně se vším – s mým myšlením, postoji a nikdy nebudeš chtít, abych se změnil,“ přibližuje v Leonardu Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. Takový model by ale měl fungovat mezi rodiči a dětmi, nikoli
Melíšková, Horáček a Vochocová: Jak snadné je manipulovat?
Jsme v běžném životě tak trochu herci? Manipulace je přirozenou součástí lidského chování, rozpoznat jí je ale mnohdy složité. „Jakmile je vztah s druhým člověkem z jakéhokoli důvodu nevyrovnaný, otevírá to prostor. To je ta chvíle, kdy se začíná manipulovat,“ poukazuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. V debatě z cyklu Ctnosti a neřesti se potkává s herečkou Klárou Melíškovo
Kdo ovládne Arktidu? Chuť má Západ i Rusko, může to být Čína
Ovládnutí Arktidy a arktických vod láká Rusko, Spojené státy i Čínu. Strategický prostor je ideální pro podvodní plavby a zároveň je bohatý na plyn, ropu i vzácné kovy. „Rusko se na kontrole a ovládání Arktidy může podílet jedině, a to je můj názor, jako juniorní partner svého strategického spojence, totiž komunisticko-konfuciánské Číny,“ tvrdí v Leonardu Plus Petr Hlaváček, hlavní editor Forum 24
Krize a AI: Bude čím dál těžší poznat, co je skutečnost
Povodně, pandemie nebo válka. Krize vyžadují specifickou komunikaci ze strany státu i neziskových organizací. Informační prostor ale mění umělá inteligence a dezinformace. „Bude čím dál obtížnější zorientovat se v tom, co je skutečnost,” upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky. „Míra nejistoty a chaosu by dnes byla pravděpodobně ještě vyšší při srovnatelné krizi,
Stát vznikl, aby zajistil bezpečí. Říkat, že to nejde, je absurdní, komentuje rozpočet Doležalová
Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a
Závisíme na přírodě. Nelze řešit jen průmysl, tvrdí expertka
Klimatická změna může znít jako abstraktní problém, promítá se ale do oblastí, které přímo ovlivňují naše životy. Mimo jiné dopadá na zemědělství, průmysl i biologickou rozmanitost. Česku se ale stále nedaří krajinu nenarušovat, upozorňuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Pokud takhle budeme pokračovat dál, můžeme se dostat do docela závažných problé
Vědkyně: Občas nás překvapí, jak si tkáně dokážou poradit
Mozková mrtvice postihne ročně asi 25 tisíc Čechů. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a způsobuje i dlouhodobá závažná postižení. Věda se proto zabývá také tím, jak a jestli je možné poškozené části mozku obnovit. „Mozek má určitě schopnost sám sebe do jisté míry přestavovat a udržovat,“ vysvětluje v Leonardu Plus molekulární bioložka Lucie Janečková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Č
Sexting osmiletých, vygenerovaná nahota i sdílející rodiče. Výzkumníci popisují online život žáků
Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Pal
Virolog Cihlář: Náš lék může významně přispět k prevenci HIV
Další lék proti viru HIV má českou stopu. Zásadní podíl na něm má Tomáš Cihlář se svým kalifornským týmem. Na rozdíl od denně užívaných antivirotik lék stačí injekčně aplikovat dvakrát ročně a funguje i jako prevence. „Myslím, že naše látka může významně přispět k omezení počtu nových infekcí,“ říká v Leonardu Plus Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii společnosti Gilead Sciences, kterého čas
Dirigent: Vážná hudba má v sobě obrovský dar člověka měnit
Symfonické orchestry dnes nehrají jen klasickou hudbu, ale i tu filmovou nebo popovou. Interpretace nejen vážné hudby se přitom neustále vyvíjí tak, aby posluchače oslovila. „Při interpretaci hudby jde o to vytáhnout věci, které jsou nadčasové, které mají potenciál, které osloví vás jako interpreta,“ vysvětluje pro Leonardo Plus dirigent a skladatel se srbskými kořeny Marko Ivanović.Všechny díly p
Vesmírný inženýr: Jak změny klimatu promění naše armády?
Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus
„Hydraulická despocie.“ Rusko chce znovu poroučet řekám
Rusko se snaží přelstít přírodu a vrací se k staronovému plánu – obracení ruských řek. Cílem je odvést části některých sibiřských vodních toků ze severního směru, kam přirozeně plynou, na jih. Podle historika Petra Hlaváčka má velkolepý plán hlavně posílit domácí hrdost. „Rusové by do toho projektu vůbec neměli jít,“ hodnotí v Leonardu Plus hydrolog a geograf Bohumír Janský z Přírodovědecké fakult
Vojtko o dlouhodobých vztazích: Jsme si zdrojem odolnosti
Láska a vztahy jsou proces, který se vyvíjí i cyklí. V ideálním případě spolu partneři rostou a stárnou. V takzvané synergické fázi dokážou fungovat v páru i sami za sebe a vnímají emoce a myšlenky druhého. „Unikátnost intimního, dlouhodobého vztahu, který zažíval synergické stavy, je v tom, že my dva jsme si velmi důležitým zdrojem psychické odolnosti a práce se stresem,“ vysvětluje v pořadu Leon
Při léčbě depresí mohou pomoci psychedelika, zkoumá dokument
Třetina pacientů nereaguje na léčbu antidepresivy. Od těžkých depresivních stavů jim ale může pomoci alternativní léčba a psychedelické látky. „Dnes o nich uvažujeme jako o látkách, které mají transdiagnostický potenciál, lze je využít u různých diagnostických jednotek napříč úzkostnými poruchami,“ popisuje pro Český rozhlas Plus psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš, spoluzakladatel k
Geopolitika se změnila na hru silných, popisuje Matesová
Americký prezident Donald Trump s novým rokem výrazně mění geopolitické a mocenské dělení světa. Americké jednotky na jeho příkaz zajaly venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura a americký prezident dává jasně najevo, že Venezuelou americká rozpínavost nekončí. „O tom, že má Trump v úmyslu získat Grónsko pod americkou kontrolu nepochybujme ani na vteřinu,“ zdůrazňuje pro Leonardo Plus ek
Expert: Alkohol je „oldschool“, tabák má „dětské příchutě“
Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí
Bez ironie, bez agrese a zdvořile. „Oddělte lidi od problému,” radí expert na vyjednávání Nálevka
Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzu
Müllerová: Česko není progresivním hráčem. V Evropě klimatické snahy spíše brzdí, nebo nepodporuje
První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Cen
Expert na léčbu obezity: Jednodenní půst člověku prospěje
Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí také za pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic na
Vojtko: Průšvih dnešního světa? Extrémně nabízí alternativy
Vztahy jsou dynamický proces, vyvíjíme se v nich společně i každý zvlášť. Po vykrystalizování partnerských odlišností se navíc mnohdy pouštíme do objevování nás samotných, a to do vztahu přináší novou dynamiku i otázky. „Kouzlo intimních vztahů je v tom, že pokud v nich cítím bezpečí a blízkost, tak jako člověk rostu. Jenomže to se tak hezky říká od mikrofonu,“ připouští v pořadu Leonardo Plus pár
Sedláček: Havel má odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec
Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a
Historička Čapková zkoumá dějiny z pohledu menšin
Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Ča
Nebinární Maxine a Rom Adrian. Co ukazuje Facka a Odpustit?
Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová.
Audy: Lítáme do kosmu a co tam? Jeskyně jsou zajímavější
Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni js
Triatlonistka: Štíhlí sportovci? Pozor na syndrom REDs
S vrcholovým sportem se mnohdy pojí i tlak na nízkou váhu. Obzvlášť u žen ale může nedostatek energie vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (REDs) a k vážným zdravotním komplikacím. „Ženy jsou více ohrožené. Trénink je totiž postaven na vědeckém výzkumu, který se stále převážně dělal a stále dělá jen na mužích,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus triatlonistka Aneta Grabmüller Soldat
Architekt Lešek: Bytovou krizi nevyřeší jeden velký zákon.
Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešen
Vojtko: Rozchod bolí. Zůstat spolu kvůli dětem není dobře
Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se v
Průzkum: Mladí lidé vnímají 90. léta pozitivně
Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje spol
Peking už má v zelených technologiích monopol, tvrdí experti
O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje analytik Asoc
Doležalová: První republika stála na velkých tématech. Teď jsou politické strany byznysové projekty
První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí n
Budou knihovny budoucnosti s AI, nebo bez intnernetu?
Prostorové uspořádání i funkce knihoven se v poslední době viditelně proměňují. Jak konkrétně je změní budoucnost, se pokusily nastínit knihovny zapojené do soutěže Bibliotheca inspirans. „Úkolem a budoucností knihoven je sledovat trendy, nasedat na ně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus ředitelka jedné z pěti oceněných knihoven Jana Sikorová. „Poslání knihoven je mnohem širší, možná jen není tak pa
Greenfluenceři: Planetě pomůžete tím, jak hlasujete u voleb
Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku zalo
Objevili Lucy a Selam. Johanson a Alemseged o lidské evoluci
Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přiš
Archeolog Komoróczy: Na našem území žily římské posádky
V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie
Vojtko: Vztah není práce, ale vědomá péče a vzájemné hojení
„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vzt
Matesová: Trump svými cly trestá. Mít dohodu je důležité
Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová. Všechny díly podcastu Leonardo Plus
Výzkumnice: Syndrom vyhoření trápí i rodiče
Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (Vysíláme v
Lee Constable: Děti věda přirozeně zajímá, a to i na sítích
Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hl
Klimatická změna rozmrazí starodávné bakterie na Sibiři
Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařk
Psycholožka: Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest
„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdů
Doležalová: Tohle není volný trh, ale kapitalismus podvádění
Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britské
Experti: Odklon od fosilních paliv? Jako průmyslová revoluce
Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ř
Fantomové hranice stále dělí Sudety. Rozdíl je i mezi sousedy
I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědeck
Párový terapeut Vojtko: Romantismus se zpolitizoval
Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus
Vědec Jungwirth se svým týmem předpověděl nový fyzikální jev
Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirt
Sedláček: Cítím druhou vlnu Havla, jakýsi Havel revival
Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.Všechny díly podcastu Leona
Hradilek a Chlebina odkrývají osudy Čechoslováků v gulagu
„První, co utrpí újmu v archivech na okupovaných územích, nejsou historicky hodnotné dokumenty jako mapy nebo matriční knihy,“ říká ukrajinská historička Anna Chlebina v pořadu Leonardo Plus. „První, o co archiv přijde, jsou fondy obětí represí a rehabilitovaných osob.“ S kolegy pátrají po osudech Čechoslováků v sovětských lágrech. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v m
Demografka: Mít dítě je dnes pečlivě připravený projekt
V Česku žije skoro 11 milionů lidí, loni se ale narodilo nejméně dětí v historii. „Mít dítě už skutečně není norma ani povinnost,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Jiřina Kocourková, vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerost
Chemik Kučera: Nealkoholické pivo už chutná jako klasické
Alkoholické, bez alkoholu a dnes i pod vlivem klimatických změn. Historie piva, jeho měnící se složení a výroba slouží jako průřezové téma napříč jinak vzdálenými vědeckými obory. „Nesmíme na to nahlížet z materiálního hlediska, že jdeme do hospody jen za pivem. Ale spíš z toho sociálního, že se u piva setkáváme,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodově
Kosmické aktivity? Evropa rozhodně není pozadu, říká expert
Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině. Všechny díly podcastu Leonardo Pl
Etnolog: Červen a květen byly tradiční měsíce lásky i magie. Církev proto přesouvala mše na večer
Květen a červen byl ještě v 18. a 19. století na venkově obdobím lásky, plodnosti a erotiky. Po májových oslavách je velmi významným okamžikem v tomto čase slunovrat. „Nejkratší noc v roce má ve střední a severní Evropě tradičně obrovský potenciál,“ načrtává ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Martin Šimša a v pořadu Leonardo Plus přibližuje, že naši předkové tuto noc vnímali jako
