2050
2050 je český podcast, který provází posluchače klimatickou transformací. Jeho cílem je věcně a konstruktivně komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Vysvětluje, jaká řešení už dnes existují a jak je můžeme využívat. Podcast vzniká pod hlavičkou organizace Fakta o klimatu a kromě hlavních epizod nabízí také bonusový kanál s krátkými komentáři k aktuálnímu dění a nesestříhanými rozhovory s hosty.
Epizody
116: Renovace veřejných budov v praxi
Jak vypadá dekarbonizace z pohledu kraje? Karolína Smutková vede oddělení energetiky Jihomoravského kraje, Tomáš Stav má na starosti energetiku krajských budov. Bavíme se o tom, proč pro kraj dekarbonizace znamená hlavně potřebovat co nejméně energie a co nejvíc si jí vyrobit sám – a proč k tomu vede cesta přes budovy, kterých má kraj kolem dvou tisíc.Řeč přijde na to, proč se renovuje právě teď,
115: Mosty se nestavějí jen mluvením – živě z Klíčků (k) udržitelnosti
Máme data, máme technologie, máme argumenty — a přesto se o ochraně přírody a klimatu pořád neumíme domluvit. Co lidem na „ekologických tématech" doopravdy vadí? Strach z omezování, pocit, že jim někdo lepší káže, jak mají žít, nebo prostě to, že se pořád mluví o věcech, na které si nejde sáhnout? V živé panelové diskuzi na Klíčcích (k) udržitelnosti o tom mluvíme se třemi laureátkami Ceny Jo
114: Atlas klimatické změny: co se za pět let změnilo v datech
Atlas klimatické změny vychází po šesti letech v dalším vydání a je z poloviny nový. S jeho hlavním autorem Petrem Danišem procházíme, co se za tu dobu v datech pohnulo: koncentrace CO2 přes 430 ppm, tepelná nerovnováha Země, která dnes odpovídá osmi hirošimským bombám každou sekundu, a Česko, kde teplota roste zhruba dvakrát rychleji než světový průměr. Řeč je i o bodech zlomu a o tom, co je na k
113: Vyvracení nesmyslů s Danem Kortusem
Říct nesmysl trvá dvacet vteřin. Vyvrátit ho zabere osm hodin rešerše a den práce na dvouminutovém videu. Přesto to smysl má — a někdo to dělá skoro každý den. V díle natáčeném živě před publikem v brněnském CO.LABS parku jsme se bavili o tom, jak dnes vůbec mluvit o klimatu, aby to lidi neodradilo hned v první větě: proč je slovo Green Deal pro spoustu lidí červený hadr dřív, než domyslí, o čem j
112: Uhlíkové clo na hranicích EU
Když si evropská firma koupí tunu oceli, má v ceně i emise, které při její výrobě vznikly — a když si ji doveze z druhého konce světa, často ne. Přesně tuhle nerovnost má od letošního roku srovnávat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, zkráceně CBAM: dovozci železa, oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku budou za emise obsažené ve svých výrobcích doplácet certifikáty v ceně
111: Jak se buduje infrastruktura pro elektromobilitu?
Elektromobilita se v Česku rozjíždí — ale co to vlastně obnáší postavit nabíječku? Ne jen zásuvku na parkovišti, ale funkční síť, která zvládne město i dálnici, nákupní centrum i bytový dům bez vlastního stání. V dnešní epizodě se s Petrem Vomáčkou díváme na infrastrukturu elektromobility zblízka: co předchází zprovoznění každé nabíječky, jaké překážky přináší různá prostředí, a jak vypadají strat
110: Capacity Market: Policy Deep Dive – How to Make it Actually Work
In our previous episode, we explained what a capacity market is, what problems it aims to solve, and what it means in practice for the Czech Republic. This follow-up episode features Paweł Wiejski – an expert with hands-on professional experience from similar work in Poland. We use Poland as a case study – drawing on lessons learned to explore the risks of capacity market design and how to avoid t
109: Kapacitní trh v Česku: jak zajistit bezpečný odchod od uhlí
Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v dostatečné míře. Čím dál více států tento problém řeší takzvanými kapacitními trhy. Zavedení takového trhu připravuje i Česko. Oč jde a co to přinese vysvětluje Jan Krčál z Fakt o klimatu.
108: Ke kořenům ESG
Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z hlediska jejich udržitelného chování. V dnešní epizodě se s Ondrášem Přibylou vracíme o krok zpátky k myšlenkám a základům, ze kterých vůbec tento koncept vzešel. Často se totiž i mezi lidmi
107: Electrotech Revolution: Globální trendy v energetice
Množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celém světě roste exponenciálně. Každé tři roky se zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené ze slunce a každých sedm let z větru. Podobné trendy vidíme i na straně spotřeby, např. v podobě výroby a prodeje elektromobilů. Co tento megatrend elektrifikace znamená pro budoucí podobu světa? Přeskupí se světové velmoci? Vyměníme závislost na dovozu f
106: Hormuz jako urychlení odchodu od fosilních paliv?
Co znamená současná krize z perspektivy ochrany klimatu a dekarbonizace? Uzavření Hormuzského průlivu znamená v zásadě tři rozdílné krize: ropnou, plynovou a sekundární dopady, jako je třeba výroba hnojiv. S Ondrášem Přibylou představujeme přehled toho, co se vlastně děje a jaké to má dopady na světové dodávky paliv, jako je ropa nebo zemní plyn. Zpřehledňujeme situaci a diskutujeme, jestli a jaké
105: Klimatická politika Donalda Trumpa
Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní
104: Klima na doma #6: Čtverec v pražských Ďáblicích
Navštívíme ikonické pražské sídliště Ďáblice, které v dobách měnícího se klimatu čelí výraznému suchu a letnímu přehřívání. Odborníci zde připravují projekt na oddělení dešťových vod, který by umožnil využít srážky pro zálivku zeleně a ochlazování okolí domů namísto jejich zbytečného odvádění do kanalizace. S využitím moderní aplikace pro výpočet vodní bilance se snaží propojit původní architekton
103: Odchod od uhlí a transformace tepláren
Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pil
102: Klima na doma #5: Panelák, který našel společnou řeč
Aktivní společenství vlastníků proměnilo panelový dům u Mšenské přehrady v Jablonci nad Nisou v promyšleně zrekonstruovaný a esteticky sjednocený celek. Klíčem byla otevřená komunikace, ochota hledat shodu a nabídnout lidem různé možnosti řešení. Nové balkony, žaluzie, zateplení i úprava okolí dnes tvoří harmonický celek, který je příjemný na pohled i k životu. Důkaz, že když se spojí vůle a cit p
101: Klima na doma #4: Když je ve škole příliš horko
Základní škola v Buštěhradu má dvě části – starší, kde je i v létě příjemně, a novější, kde se bez technologií nedá vydržet. Rekuperace pomáhá jen částečně, do nejteplejších tříd musela přibýt i klimatizace. Ředitel hledá cesty, jak zvýšit komfort bez zbytečné spotřeby energie. Jak udělat moderní školu, která je přívětivá i v parných dnech?
100: Rok po povodních: Obnova obcí a krajiny na Jesenicku
V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Mluvíme o tom, co obce s odstupem času skutečně řeší a jak se proměňují jejich priority. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost.
99: Klima na doma #3: Rekonstrukce historického rodinného domu
Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.
98: Role knihoven v dekarbonizaci
Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven! Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize – od zpřístupňování d
97: Klima na doma #2: Rekonstrukce panelákového bytu
Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci, rekuperaci a venkovní rolety do funkčního celku. Výsledek? Stabilní teplota, čerstvý vzduch a minimum kompromisů. Příběh o tom, že dobře navržené bydlení začíná dřív, než se v něm rozbalí pr
96: Klima na doma #1: Jak se české domácnosti adaptují na změnu klimatu
Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak c
95: Cirkulární obchodní modely a jejich přínos pro český průmysl
Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise. Společně s hosty z Institutu cirkulární ekonomiky rozebíráme, co opravdu znamená přetvářet hodnotové řetězce tak, aby dávaly smysl nejen dnes, ale i v horizontu dalších desetiletí. Zaměřujeme
94: Klimatická politika Číny
Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné
93: Vše o české dekarbonizaci na jednom místě – online kurz Dekarbonizujeme Česko
Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.czStáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.czNajít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké princi
Udržitelnost ve stavebnictví: pohled z praxe
Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legis
91: Opomíjená zeleň ve městech: Jaký přínos mají plochy, které jsme nechali být
Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat
90: Přírodě blízké lesnictví: Jak se hospodaří v lese, který nevysychá?
Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimat
89: Jak se ve Fairtrade potkávají kávové plantáže, klima a spravedlnost
Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včet
88: Dekarbonizace jako strategie nezávislosti: Proč bezpečnost a klima nejsou v rozporu
Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad. S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu
87: Od uhlí k novým zdrojům: Co se mění v českém teplárenství
Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze
86: Nařízení o obnově přírody (NRL)
Nature Restoration Law (česky Nařízení o obnově přírody) je unikátní svým zaměřením na tu část krajiny, kde žijí lidé a probíhá hospodářská činnost. Jde o základní rámec pro obnovu poškozené přírody a zdevastovaných ekosystémů na celém kontinentu. Na rozdíl od jiných legislativ se tedy nesoustředí jen na ochranu v rámci národních parků atp.S Andy Snovákovou z Fakta o klimatu se bavíme o významu NR
85: Ptáci jako indikátory zdravé krajiny
Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují.Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně znám
84: Jaké nástroje má stát k dispozici pro dekarbonizaci?
Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda.
S Kateřinou Kolouchovou z Fakta o klimatu diskutujeme čtyři skupiny nástrojů, kterými stát disponuje: regul
83: Jaké geopolitické síly formují klimatickou agendu?
Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují.
Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energ
82: Klima 2024 – Extrémy nejsou klíčové, rozhoduje dlouhodobý trend
Jaký vliv má změna klimatu na ceny potravin nebo jakou hrála roli při nedávných povodních na území ČR? S Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o Klimatu, reflektujeme data a události na poli klimatické změny za rok 2024.
Loňský rok byl jak pro Česko tak celosvětově opět nejteplejším rokem v historii měření. Přičemž, jak zdůrazňuje náš host, samotný extrém není tak důležitý jako dlouhodob
81: Živě z panelové diskuze 2015-2025-2035
Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí:
Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity;
Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii;
Laura Otýpková
80: Jak se mohou domácnosti podílet na flexibilitě elektrické sítě
Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové.
S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace
79: Kogenerace: kombinovaná výroba elektřiny a tepla
Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů.
Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i l
78: Renovace budov: Jak ušetřit energii a podpořit dekarbonizaci
Efektivní renovace i rozumná stavba nového domu mohou zásadně snížit náklady na energie a přispět k dekarbonizaci bydlení, ať už máte starší dům, plánujete novostavbu, nebo bydlíte v bytě. Jak přistupovat k úpravám, aby vám domov lépe sloužil dnes i za desítky let? V této epizodě diskutujeme, jak přemýšlet nad renovacemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energie, lépe plánovat investice a ada
77: Od ptáků na zahradě po změny klimatu: Rozhovor s Prokopem Pithartem
Prokop Pithart přináší radost z přírody a fascinaci jejími detaily – od drobných momentů, jako je pták hnízdící na zahradě, až po globální témata, jako je změna klimatu. V této epizodě si povídáme o jeho pohledu na propojenost lidí s přírodou, jeho cestě za natáčením autentických videí z české divočiny a o tom, jak jeho videa ovlivňují ochranu přírody a komunikaci důležitých témat napříč různými s
76: Společenské náklady uhlíku: Jak drahá bude klimatická změna?
Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí budoucí společnosti škodu 250 dolarů, což by v přepočtu všech emisí ČR na obyvatele znamenalo, že průměrný Čech vytváří měsíčně škodu 5000 korun vypouštěním skleníkových plynů. V této epizodě Tomáš Protivínský vysvětluje, jak se tyto náklady počítají a jaký model za nimi stojí.
Model je založen na čtyřech hlavních složkách: vývoji populace a ekonomiky
75: Bez uhlí se obejdeme
Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti. Podle nové studie „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ by i při výrazně nižší výrobě elektřiny z uhlí Česko v nejbližších letech nemělo mít problémy s dodávkami elektřiny. Zároveň by to vedlo k významnému snížení emisí v sektoru energetik
74: Stát, firmy, domácnosti - jakou má kdo roli v dekarbonizaci?
S čím se zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla potkává, když o klimatické změně a dekarbonizaci přednáší nebo poskytuje konzultace? Jaké jsou představy lidí, s nimiž se setkává, ohledně možností transformace a jejich potenciální roli v tomto procesu?
V rozhovoru si povídáme o hlavních aktérech dekarbonizace – státu, firmách a domácnostech. Nad tzv. emisním koláčem Česka rozebíráme, j
73: Učíme o klimatu: Environmentální témata v českém školství
Naším hostem je Martin Kříž, odborník, který se dlouhodobě zabývá výukou o životním prostředí a pracuje s učiteli na všech stupních škol – od základních, přes střední školy až po univerzity. Společně se zamýšlíme nad tím, jak je environmentální vzdělávání zakotveno v rámci českého školství.
Jak se s touto látkou vypořádávají učitelé? Jaké dovednosti a znalosti mají, a co jim naopak ještě chybí k
72: Opatrný optimismus v globální dekarbonizaci – aktuality a trendy
V Číně se prodává více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Česko vyrábí třikrát méně elektřiny ze slunce a větru, než je světový průměr. Světové emise skleníkových plynů z elektroenergetiky dosáhly vrcholu a do roku 2030 by se mohly snížit na polovinu. Dekarbonizace postupuje rychle a v některých případech dokonce rychleji, než se očekávalo (např. rozvoj solární energetiky). Pokud udržíme
71: Proč jsou ekonomické externality zásadní pro ochranu klimatu?
S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to
70: Vodík v souvislostech o rok později
S Martinem Tenglerem navazujeme na epizodu ze začátku roku 2023 a probereme, co je kolem vodíku nového.
Důležitý pro dekarbonizaci je zejména tzv. zelený vodík, jehož cena se příliš nezměnila.
V USA investoři aktuálně vyčkávají na novou legislativu, a probíhají debaty, jak přísná má být definice zeleného vodíku, což ovlivní další rozvoj jeho využívání.
V EU se rozběhla velká aukce a podpora vo
69: Jak o klimatu mluvit s dětmi a v rodinném kruhu
V této epizodě se s rodinou Danišových ponoříme do tématu, jak o klimatické změně mluvit s dětmi a jak je vychovávat s ohledem na výzvy, jež přináší. Hosty jsou Justina a Petr Danišovi, odborníci na klimatické vzdělávání a zároveň rodiče, kteří sdílejí své zkušenosti z pracovní praxe i rodinného života.
Justina a Petr zmiňují konkrétní kroky, které aplikují při výchově svých dětí v kontextu klima
68: Pohled zenového učitele na život ve světě s klimatickou změnou
V epizodě hovoříme se zenovým učitelem Jirkou Hazlbauerem o spiritualitě a ochraně klimatu. Diskutujeme, jak zen přistupuje k environmentální krizi a klimatickým změnám nebo jak může spiritualita pomoci lépe zvládat environmentální žal a stres. Jirka sdílí také praktické rady, jak se ukotvit ve vlastní spiritualitě pro každodenní život. Epizodu završuje autorská hudba od Ondreje Kalužáka, který vy
67: Jak média reportují o klimatu a dekarbonizaci?
Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách’ začalo postupně dostávat více prostoru.
Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dos
66: Jak se cítíš, když se řekne ‚klima’? Environmentální distres jako fenomén nejen mezi mladými.
Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází.
Téměř třetina Čechů
65: Energetika budoucnosti: Živě na festivalu United Islands
Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Krčál (Fakta o klimatu) jsou hosty živého natáčení podcastu o tom, jak pravděpodobně bude vypadat energetika v blízké budoucnosti, jaké trendy pozorujeme na úrovni Evropy a jaké jsou nejbližší kroky pro Česko.
Podcast byl natočen v rámci oslav 20. výročí vstupu České republiky do EU a v rozhovoru se tedy zaměřujeme i na to, jak se za tu dobu evropská
64: Klima. Tvorba. Umění.
Jakou roli hraje umění v řešení klimatické změny a jak je klimatická změna v uměleckých dílech zobrazována?
Hosty této epizody jsou sound designér a muzikant Jan Růžička a ilustrátorka a grafička Alex Zamouřilová. Přemýšlení nad svojí tvorbou sdílí také moderátoři Petr Holík a Hana Tesák Vrtala. Společně diskutují o roli, kterou umělecká tvorba sehrává ve vnímání klimatické krize a jejím přiblíž
63: Jak mluvit o klimatu s blízkými lidmi? feat. Nenásilný podcast
Dozvíte se užitečné tipy, jak o těžkých tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali konflikty a napětí. Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050 a Nenásilného podcastu, jehož spoluautor – Petr Sucháček – je dnešním hostem.
Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytiště
62: Jak se ke klimatu staví česká společnost?
Sociolog Jan Krajhanzl je hostem první epizody nové série podcastu 2050, která se bude zabývat lidmi a společností. Zaměříme se na to, jak se česká společnost staví ke změně klimatu a dalším otázkám životního prostředí, udržitelnosti nebo dekarbonizace. V epizodě diskutujeme, jak se postoj naší společnosti k těmto tématům vyvíjel v čase a do jakých skupin můžeme Čechy a Češky názorově rozdělit.
I
Trailer: Podcast 2050
Nebuďte už ztraceni v diskuzích o klimatu.
Podcast 2050.
Váš průvodce klimatickou transformací.
61: Tomáš Janoš: Vliv extrémních teplot na úmrtí v Česku
Studie vědců z Masarykovy Univerzity zkoumala vliv extrémních teplot na úmrtnost v ČR a potvrdila světová data o důsledcích neobvykle nízkých i vysokých teplot v podobě zvýšené úmrtnosti.
Náš host, který na studii pracoval, zmiňuje, že velký problém tkví v tom, že člověk se horku přizpůsobuje hůře než chladu. Protože v ČR přibývá výjimečně teplých dní, zatímco těch extrémně chladných ubývá, dá se
60: Q&A na téma Doprava
V závěrečné epizodě dopravní série odpovídáme na vaše dotazy.
Zajímala vás témata týkající se elektroaut a související infrastruktury, potenciální překážky v dekarbonizaci dopravy nebo zda elektromobilita nepřináší jiná rizika – třeba v podobě velmi malých prachových částic.
Zaměřili jsme se zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů.
Diskutovat ví
59: Ladislav Miko: Půda je živý organismus
Půda je naprosto zásadní „orgán“ planety jak pro fungování života tak pro zachytávání a ukládání uhlíku. Když se řekne „půda“, mnozí si možná představí neživou hmotu, ale půda je ve skutečnosti bohatý ekosystém a sama o sobě živý organismus, díky kterému může existovat vše, co v ní žije a roste. Můžeme na ní nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a ene
58: Peter Bednár: Urbanistův pohled na dopravu ve městě
Sbíráme otázky do QA epizody: https://forms.gle/yehAYXAH25Y5ufVP8
To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.
S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavím
57: Škoda Auto: Transformace dopravy očima největší české automobilky
Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.
Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větší
56: Živě z COP 28 s Miriam Macurovou a Romanou Jungwirth Březovskou
Letošní klimatická konference COP se koná ve Spojených arabských emirátech. Obě naše hostky se na konferenci samy nachází a máme tak možnost nahlédnout přímo do místa dění.
S Miriam Macurovou (Greenpeace) a Romanou Jungwirth Březovskou (AMO, Czech Globe) jsme v živě vysílaném rozhovoru diskutovali, jakých dohod se zatím na COPu podařilo dosáhnout a jak vůbec vypadá prostředí této významné každoro
55: Pohled železničáře: S Jiřím Pavlem o dekarbonizaci dopravy
Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě.
V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v
54: Jak pohánět dopravu bez fosilních paliv
Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků.
Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směr
53: Nikola Hořejš (STEM): Postoje společnosti k dekarbonizaci
V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM.
Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou
Aktuálně: Forum elektromobilita 2023
Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší.
V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě.
52: Dekarbonizace dopravy
Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu.
V první epizodě se podíváme na 4
51: Vedro ve městě. Co s tím?
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungu
50: Q&A na téma Energetika
V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice.
V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může
49: Vítr má v Česku potenciál
Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce,
48: Vlny veder – co o nich víme a jak je ve zdraví přežít
Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému poča
47: ČEPS: Elektrická přenosová soustava ve světě nové energetiky
ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby prac
46: Akumulace energie a flexibilita sítě
Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stoj
45: Pod proudem: Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?
Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem.
Jejími hosty jsou Luděk Ši
44: Z čeho můžeme v ČR vyrábět bezemisní elektřinu?
Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku!
Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní
43: Elektřina bez emisí – jaké cesty k ní v Česku vedou?
Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě.
V nové sérii se budeme podrobně z
42: Cement – speciální epizoda přímo z místa výroby
Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarboniz
41: Radim Tolasz: Jak vznikají zprávy IPCC
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední.
IPCC funguje v rámci Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupra
40: Petr Daniš: Klima je příležitost
Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zas
39: Vodík v souvislostech
Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice.
Už dnes ovšem celo
