Bruselská setba
Podcast Bruselská setba přináší rozhovory se šéfredaktorem serveru HlídacíPes.org Robertem Břešťanem a Kamilem Blažkem z právní kanceláře Kinstellar. Věnují se tématům a opatřením přijímaným na úrovni Evropské unie, která mohou mít dopad na Českou republiku. Cílem je upozornit na to, co se v Bruselu připravuje a co by občany ČR mohlo dříve či později ovlivnit.
Epizody
Tak prý Brusel zakázal levné letenky. A jak je to doopravdy
Léto je nejen čas dovolených, ale taky stresu a zdržení na letištích, zpožděných, odložených či zrušených letů… A do toho po letech jednání Rada EU 13. července 2026 definitivně schválila reformu práv cestujících v letecké dopravě. Jde o podstatné zpřesnění pravidel, snazší uplatnění nároků a omezení některých obchodních praktik aerolinek.
Babišova vláda přidává policii i FAÚ nové pravomoci. Brusel to nechce, ale Praha ano
Ministerstvo financí Aleny Schillerové předložilo v dubnu 2026 návrh zákona o ekonomické ochraně státu. Ten má formálně naplnit novou evropskou směrnici o boji s praním špinavých peněz. Jenže česká verze zákona jde výrazně za rámec toho, co Brusel požaduje: přidává třeba značné pravomoci Finančnímu analytickému úřadu. Ten by mohl přímo zakázat advokátovi výkon profese a prolomit advokátní tajemstv
Konec evropské naivity? Bezpečnostní kontrola investorů z třetích zemí má být povinná
Už zhruba šest let platí, že investor ze zemí mimo EU nemůže jen tak přijít a koupit si cokoli. Investice se prověřují hlavně z bezpečnostního hlediska v sektorech jako je energetika, finanční služby, biotechnologie, obrana, robotika, infrastruktura a další. Nově má být ale prověřování zahraničních investic z třetích zemí v EU povinné. Evropská komise to označuje za konec „evropské naivity“. Cílem
Brusel by chtěl rozhýbat úspory evropských domácností. Jde o deset bilionů eur
Evropa má hodně úspor, ale málo kapitálu, který by se rychle a levně dostal k firmám, inovacím a dlouhodobým investicím. Jen evropské domácnosti mají kolem deseti bilionů eur úspor – hlavně na bankovních vkladech. Ty jsou sice bezpečné, ale obvykle vydělávají méně než investice na kapitálových trzích. Proto vzniká Unie úspor a investic. Chce tenhle „spící“ kapitál rozhýbat a podpořit financování e
Nové nařízení EU zruší analogové linky. A chce vyšší konkurenci mobilních služeb
EU chce do roku 2035 vypnout všechny měděné linky a nahradit je moderními sítěmi – od optických vláken přes 5G/6G po satelity. Znamená to konec klasických pevných telefonů, ale také to slibuje větší konkurenci a tím i tlak na nižší ceny mobilních tarifů.
Právo veta v EU: ochrana slabších, nebo už jen přežitek a brzda akceschopnosti?
Právo veta vyplývá, respektive požadavek jednomyslnosti v Radě EU, platí v oblastech spojených se suverenitou členských států: společná zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, rozšiřování EU, změny smluv, části daňové politiky, sociálního zabezpečení a některé rozpočtové otázky. V ostatních oblastech se rozhoduje kvalifikovanou většinou (nejméně 55 % států reprezentujících 65 % obyvatel EU). V
Podpora průmyslu? Fajn, jen té nízkouhlíkovosti je tam pořád moc…
Podíl průmyslu na HDP v Česku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %. Ovšem průměr Evropské unie je výrazně níže: v roce 2024 to bylo jen 14,3 %. Cílem Evropské komise je průměrný podíl průmyslu navýšit na 20 % do roku 2035. Prostředkem k tomu má být čerstvý návrh Industrial Accelerator Act, který má posílit evropský průmysl a zároveň urychlit jeho dekarbonizaci. Nejde to proti sobě? A nakolik je to vů
Je to protiústavní průšvih, říká právník o zákonu k zabavování „nevysvětleného majetku“
V Poslanecké sněmovně nyní leží zákon, který přebírá novou evropskou směrnici o konfiskaci majetku. Státu má umožnit zabavovat (slovy zákona „odčerpat“) majetek nevysvětleného původu – a to i bez odsouzení za konkrétní trestný čin. Původně mělo jít hlavně o majetek pocházející z mezinárodního organizovaného zločinu a praní špinavých peněz, jenže českou legislativní kreativitou přibyla řada dalších
Až 800 miliard eur do zbraní: EU má novou obrannou strategii
I když obrana zůstává v Evropské unii převážně národní záležitostí, od roku 2022 – po ruské invazi na Ukrajinu – je patrné prohlubování spolupráce na úrovni EU, zejména v průmyslu a celkové snaze o vojenskou připravenost. Jak to tedy přesně je s obrannou politikou v rámci EU?
Ochrana osobních údajů se upraví ve prospěch byznysu. Skončí i věčné klikání na cookies
V Bruselu se chystá největší úprava pravidel ochrany osobních údajů od zavedení GDPR. Návrh reformního balíčku EU Digital Omnibus - digitální omnibus počítá i se zjednodušením řady povinností pro firmy, včetně využívání osobních i citlivých údajů při trénování umělé inteligence.
Založit firmu prý půjde do 48 hodin online. Brzdou je však prověřování v bankách
V EU je 27 států a tak i 27 právních režimů. Pak je tu ale i 28. režim – respektive jeho idea. Cílem je vytvořit dobrovolný právní rámec, který bude fungovat vedle stávajících 27 národních předpisů a má usnadnit podnikání na vnitřním evropském trhu.
Babiš hodlá s povolenkami ignorovat Brusel. Hrozí i trestní odpovědnost, varuje právník
Systém emisních povolenek EU ETS2, který má rozšířit zpoplatnění emisí CO2 i na paliva a vytápění pro běžné spotřebitele, byl silným předvolebním tématem a zůstal jím i po volbách. Nastupující vláda Andrejem Babišem avizuje, že směrnici do českého práva neimplementuje. Jaké právní a finanční důsledky takový krok může mít?
Chystá se zákaz převážení vzduchu. Přes 186 kg odpadů na osobu a rok tvoří pouze obaly
Obaly z koupeného zboží vnímáme jako něco zbytečného – co hned vyhodíme. V roce 2022 to jen v EU bylo přes 186 kilogramů obalového odpadu na osobu, z toho 36 kilogramů tvořily plasty.n Změnit to má nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Mimo jiné zapovídá zbytečnou přepravu vzduchu, požaduje maximální recyklaci, zakazuje některé jednorázové plasty a na indexu budou třeba i kávové k
Bruselský teror? Ne, bruselský efekt. Evropské regulace mají dopad všude po světě
Na Evropská unie se často popisuje jako na upadající velmoc, příliš byrokratická, přeregulovaná, málo akceschopná. Jenže – co když je i v té regulaci síla a světový vliv? Pojem „bruselský efekt“ upozorňuje právě na to, že Evropská unie – díky své velikosti trhu, přísným standardům a regulační kapacitě – prosazuje legislativu nejen uvnitř svých hranic, ale úspěšně ji vnucuje třetím zemím i velkým g
Boj o „drobné“ ve výši 2 000 000 000 000 euro. Bruselský rozpočet na roky 2028 – 2034
V aktuálním víceletém rozpočtu na roky 2021 – 2027 pracuje Evropská unie s celkovou sumou přesahující dva biliony eur. To je zhruba 25 ročních rozpočtů Česka. Realitu doby, kdy stávající víceletý finanční rámec vznikal, ilustruje položka v kapitole bezpečnost a obrana: bylo to tehdy pouhých 16,4 miliardy eur. Jak ale bude vypadat rozpočet na roky 2028 – 2034, který se nyní připravuje? Co to obnáší
Právní stát v ohrožení? Nová úmluva Rady Evropy má chránit advokáty i občany
Rada Evropy, jejímž členem je i Česko, přijala novou úmluvu na ochranu advokátů, kteří čelí rostoucím hrozbám, útokům a zastrašování, zejména v zemích jako Turecko, Maďarsko či Polsko. Proč je tato úmluva klíčová nejen pro právníky, ale i pro občany? Jak může pomoci chránit principy právního státu i u nás?
Dá se regulovat vesmír? A co dělat pro to, aby jednou nepřišel „vesmírný blackout“
Evropská komise letos v červnu představila EU Space Act, Evropský vesmírný zákon, který má sjednotit pravidla pro vesmírné aktivity v EU. Cílem je zajistit „bezpečnost, udržitelnost a posílit postavení evropského vesmírného sektoru na světové scéně“. Škála zákona je široká – od ochrany před vesmírným odpadem po kybernetickou bezpečnost satelitů; zákon chce také usnadnit podnikání v oboru firmám a
Nové emisní povolenky - na benzín i na topení... Když bude snaha, půjdou zrušit (či aspoň opravit)
Emisní povolenky se silně propisují do ceny elektrické energie pro koncového zákazníka. Z jejich výnosů se ale platí i různé populární dotace typu zelená úsporám. Jenže tu máme i novou evropskou směrnici EU ETS II, kdy povolenky cíleně dopadnou na domácnosti a jejich výdaje třeba na vytápění nebo nákup pohonných hmot. O co přesně jde a zda to lze ještě zvrátit probereme v dnešní Bruselské setbě.
Tvůrci zelených nesmyslů ať skončí v blázinci, napsal do Bruselu falešný Petr Fiala
Na konci května se jeden český odpůrce evropského „zeleného šílenství“ rozhodl, že další nápad z Bruselu už bez svého kritického komentáře nenechá. Nezamířil však na některou z populárních sociálních sítí, ale do pro Čechy jen málo probádaných vod: na stránky Evropské komise, kam je možné psát veřejné připomínky k nařízením a směrnicím, které jsou teprve ve fázi ideového záměru.
Zákon proti šikaně: Česko má rok na ochranu novinářů před účelovými žalobami
Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatřen
Evropský trh se brání spekulacím na trhu s energiemi. Rizik blackoutu se to ale netýká
Svítit, topit, vařit – považujeme to za samozřejmé, ale úplně samozřejmé to není. Asi nepřekvapí, že i obor energetiky nějakým způsobem Evropská unie na společném trhu upravuje a reguluje. Třeba prostřednictvím revize nařízení původem z roku 2011 REMIT II a týká se „integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií“. Cílem je posílit dozor nad energetickými trhy v EU, reagovat na problém
Když chtěl Pepa vědět, kolik bere Franta, měl smůlu. Nově na to bude mít nárok
Otázka na výši platu, dotaz „kolik bereš“, byla vždy považována za poněkud nevhodnou, někdy dokonce i smluvně zakázanou. Jenže právě na tohle, respektive na rovné odměňování mužů a žen a obecně princip „za stejnou práci stejné peníze“, míří unijní směrnice o transparentnosti odměňování. Ta mimo jiné dává zaměstnancům nárok ptát se svých zaměstnavatelů na to, kolik berou kolegové na stejné pozici a
Káva, kakao i pneumatiky jen se správným původem? Brusel z nařízení možná ještě vycouvá
Název „nařízení o odlesňování“ (EU Deforestation Regulation) může působit trochu zmatečně: ve skutečnosti jde o snahu bránit odlesňování, především kácení a vypalování deštných pralesů. Evropa ovšem žádné takové pralesy nemá, proč by se tedy Evropská komise měla zabývat odlesňováním někde na druhé straně zeměkoule?
Proč Brusel nasazuje koněspřežku: úlevy od byrokracie i škrtání v Green Dealu
Evropská unie se v poslední době snaží reagovat na geopolitické změny a provádí úpravy v dosud klíčových legislativních pilířích Green Dealu, naposledy pod hlavičkou takzvaného Omnibus balíčku. Jde jen o technické úpravy, nebo to odráží hlubší změny v prioritách EU v reakci na ekonomické, politické a globální tlaky? Probereme v dnešní Bruselské setbě.
To není jako práce s buzolou, děti! Kam a proč ukazuje kompas Ursuly von der Leyenové
Vypadá to, že si v Bruselu všimli, že se v Evropě poněkud mění vítr – a vzali si k ruce kompas: Kompas konkurenceschopnosti. V něm Evropská komise slibuje změny v ekonomickém směřování EU, podporu inovací, energetické bezpečnosti i snížení byrokracie. Dá se to brát i jako přiznání, že jsme došli se záplavou regulací a opatření do slepé uličky, z níž chceme ven?
Co je nelegální, víme, co je „škodlivý obsah“ už méně. Se slovem cenzura bych ale šetřil, říká právník
Už rok v plném rozsahu platí evropské nařízení o digitálních službách. Jeho snahou je mimo jiné regulovat činnost velkých platforem jako je Facebook, X, Tik Tok nebo Instagram – i s ohledem na to, aby se na nich nešířil nelegální či „jinak škodlivý“ obsah. O nařízení a jeho vymáhání se nyní hodně mluví v souvislosti s kampaní před německými parlamentními volbami či s ohledem na zrušené první kolo
Evropské dělo na investice. A možná i vodík ze Sahary a vize technologií na ovlivňování klimatu
To, co účinně zafungovalo ve Spojených státech, tedy rozpumpování ekonomiky podporou inovativního průmyslu spojeného s čistými technologiemi, by ráda v rámci svých pravidel zopakovala i Evropská unie. Pomoct k tomu má Net Zero Industry Act, tedy nařízení na „podporu technologií pro nulové čisté emise“. To znamená finanční podporu fotovoltaiky, tepelných technologií, baterií, vodíkových technologií
Na burzu bych poslal Lesy ČR i České dráhy. Prospělo by to jim i trhu
Když se hledají příčiny toho, proč Evropská unie zaostává v konkurenceschopnosti či v investiční přitažlivosti za Spojenými státy, často se mluví o kapitálových trzích. Zatímco v USA si firmy běžně chodí pro kapitál právě prostřednictvím emise akcií, v Evropě to pořád není zvykem.
Brusel hlídá nedovolené státní subvence. Řeší se Čína, USA, PPF i Dukovany...
Evropská unie si začala hlídat to, aby firmy ze třetích zemí nevyužívaly na evropském trhu nedovolenou podporu svých vlád. Jde o nařízení „o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh“. Ty donedávna – ke škodě evropské ekonomiky – žádným omezením nepodléhaly. Opatření se v praxi již běžně používá, jak se nedávno přesvědčila například i tuzemská PPF. A svou roli hraje takzvané FSR (Foreign Su
Nikým nevolená Ursula a její komise? Normální parlamentní demokracie, říká právník
Od začátku prosince začala v novém složení fungovat Evropská komise. V jejím čele má být na dalších pět let opět německá křesťansko-demokratická politička Ursula von der Leyenová. Evropské komisi ale bývá často vyčítaný demokratický deficit; označuje se za nevolený orgán, který přitom pořád něco nařizuje a diktuje…
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Zaštupovat si děravé ponožky, opravit televizi, kutit něco v motoru auta… Kdysi bylo běžné si věci opravovat, dnes se staré a porouchané obvykle vyhodí, koupí se nové. Proti tomuto trendu jde nedávno přijatá evropská směrnice o „povinnosti zajistit opravy zboží“: Right to Repair Directive...
Evropa shání kritické suroviny. Bojí se Číny a zájem má o mořské dno a vesmír
Část agendy, kterou by měl mít v Evropské komisi na starosti český eurokomisař Jozef Síkela, se týká ekonomické bezpečnosti Evropy a toho, aby EU měla dostatek kritických nerostných surovin důležitých pro vývoj a výrobu moderních technologií a digitalizaci. Vznikl kvůli tomu akt o kritických surovinách, který je v EU účinný už od letošního května. Cílem je i to, aby Evropa nebyla závislá na jejich
Pohlídat si bezpečnost: co je nezbytné pro fungování společnosti, to musíme umět chránit
V Česku se výrazně rozšíří okruh institucí a soukromých firem, které patří na seznam kritické infrastruktury. „Jde o poskytování služeb, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. A to je v principu základní důvod existence státu,“ shrnuje Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Ki
Kyberútoky na vzestupu. Firmy dostanou povinnost se bránit a hlásit incidenty
Útoků v kybernetickém prostoru přibývá: jsou součástí válečných konfliktů, formou terorismu i kriminality. Opakují se případy, kdy kyberútoky ochromí chod firem, napadají i klíčovou infrastrukturu státu. Nově důraz na kybernetickou bezpečnost nařídí širokému okruhu firem zákon; jen v Česku půjde o zhruba šest tisíc subjektů.
Bruselská setba - epizoda 7 - Green Claims Directive aneb zákaz lakování firem a výrobků na zeleno
Lhát se nemá – ani o tom, že jsou firmy a jejich výrobky „zelené“. Greenwashing bude v EU zakázaný. Zákoutí nové směrnice vysvětluje v rozhovoru s Robertem Břešťanem (HlídacíPes.og) partner právní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek.
Diktát z Bruselu jako populistický bubák. Jak skutečně vznikají v EU zákony
Obraz debat před volbami do Evropského parlamentu se často nese v duchu nesplnitelných slibů, co bude „až nás zvolíte do Evropského parlamentu“ a jak už nedovolíme „zlému Bruselu“ kazit to dobré a krásné v české kotlině. „Nic v Bruselu se nepeče tajně a za zády členských států,“ dozvíte se v Bruselské setbě.
Brusel chce „uzákonit vesmír“. S ohledem na civilní i vojenské využití
Vesmír není jen nekonečný prostor, ale i oblast, k níž směřují politické, technologické, byznysové i vojenské plány řady zemí světa. Také Evropská unie vesmír považuje za zásadní pro další technologický rozvoj i svou bezpečnost a snaží se dojít k dohodě o využívání vesmíru. Jak v rámci EU, tak ve vztahu k třetím zemím.
Bruselská setba 4: Kde si jednou dobijete svá elektrická auta
AFIR, nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva: všechny členské státy EU mají zajistit, aby nabíjecí infrastruktura pro elektrické vozy byla už do roku 2025 k dispozici na hlavních tazích v EU každých šedesát kilometrů. A stavět musejí třeba i plnící stanice na vodík.
Bruselská setba 3: Boty vyrobené dětmi a otrockou práci nechceme
Dnešní téma? Velké firmy budou muset prověřovat spolupracující firmy a dodavatele kvůli jejich vztahu k ochraně životního prostředí, či s ohledem na to, zda nevyužívají dětskou práci nebo třeba otrockou práci Ujgurů. Jde o takzvanou due diligence směrnici, tedy směrnici o odpovědnosti za dodavatelský řetězec nazývanou též zkratkou CS3D, která je před schválením v Evropském parlamentu.
Bruselská setba: Co je to ten Green Deal. A šel by zrušit?
Téma Green Dealu, Zelené dohody, se ve veřejném prostoru stále vrací. Nejčastěji jako otloukánek – tu od protestujících zemědělců, tu od milovníků spalovacích motorů, případně od Andreje Babiše, navzdory faktu, že to byl on, kdo jako premiér Green Deal za Česko podepsal. Co to tedy ten Green Deeal je – a jde zrušit, jak by si leckdo přál?
Bruselská setba - díl 1. O tom, co je uhlíkové clo, proč vzniklo a koho se týká
O tom, co je uhlíkové clo, proč vzniklo a koho se týká a proč nás to má zajímat.
Zákon proti šikaně: Česko má rok na ochranu novinářů před účelovými žalobami
Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatřen
