Bedny
Bedny je série rozhovorů se světovými osobnostmi, které mají co říct k nejdůležitějším tématům dneška a jejichž příběhy by mohly inspirovat i nás. Na zahraniční osobnosti navazují rozhovory s mladými českými odborníky, kteří se zabývají podobnými obory.
Episodes
Lidem na Ukrajině pomáháme žít tam, kde vyrostli, říká koordinátorka humanitární organizace
Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko
Oceněný irský novinář: Ukrajina je můj domov. Chtěl jsem tam, odkud všichni ostatní utíkali
„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně p
Rozárie Haškovcová: Změna klimatu by měla být tématem všech stran
„Emisní povolenky jsou moje oblíbené téma. Individuální kroky mohou pomoci, ale sami toho tolik nezmůžeme. Je důležité volit.“ I to říká Rozárie Haškovcová, mladá popularizátorka faktů o změně klimatu a o tom, jak ji řešit.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Světoznámá vědkyně: Odmítače nepřesvědčíte. Změna klimatu je vážná, ale strach nám nepomůže
Přesvědčit odmítače vyžaduje zázrak a zázraky se neživím. Kdyby lidé nevypouštěli skleníkové plyny, Země by se neoteplovala, ale ochlazovala. Starost o klima vyplývá i z křesťanských hodnot. I to říká Katharine Hayhoe, která v konzervativním Texasu přednáší o globálním oteplování. Jak mluvit o změně klimatu tak, abychom něčeho skutečně dosáhli? Co je efektivnější než hádka? A proč vůbec někteří li
Český astronaut a bojový pilot: Lety do vesmíru jsou vrchol toho, co jako lidé dokážeme
„Co uděláme během jedné dvoutýdenní mise, je o řád jinde, než co se povedlo za posledních třicet let,“ říká Aleš Svoboda, který by se na Mezinárodní vesmírnou stanici mohl podívat už na konci příštího roku. Na stanici pomůže zkoumat mikrořasy, protobuňky i nanoroboty. Proč by mohl mít let do vesmíru pro Česko zásadní přínos? Jak přemýšlí český astronaut o strachu? A v co věří? Poslechněte si nový
Italský astronaut: Ve vesmíru jsme všichni společně a musíme spolu vycházet
Na Mezinárodní vesmírné stanici vám dojde, že všichni plaveme v tom samém minestrone. I to říká italský astronaut Paolo Nespoli, který se musel na pozici astronauta přihlásit celkem třikrát, než ho vybrali. Proč se Nespoli v 26 letech rozhodl vrátit k dětskému snu stát se astronautem? Proč musela crew při jeho první misi podniknout krizový spacewalk? A co udělal starosta Milána poté, co si Paolo z
Vojta z Brain We Are: Úsilí k odpočinku je novinka. Největší superschopností bude vydržet v klidu
Kdyby pravěký Karel v Savaně narazil na McDonald, celý by ho vyjedl. Dopamin je sice pořád ta samá molekula, dříve ale byly odměny s ním spojené energeticky o dost dražší než dnes. Proč bychom si měli dávat pozor na příběhy, které si o sobě vytváříme? A jak důležité jsou pro naši mysl otevřenost světu a pocit úžasu? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny se spoluautorem úspěšné knihy Svět levného
Psychiatrička ze Stanfordu: Závislost na sociálních sítích se podobá té drogové
Dopamin funguje stejně nehledě na to, jestli jsme závislí na drogách nebo sociálních sítích. Přebytek dopaminových stimulů zásadně přispívá k nárůstu duševních chorob. Náročné činnosti i cílená abstinence nám ale mohou pomoci znovu najít ztracenou rovnováhu. To jsou hlavní teze autorky světového bestselleru Dopamine Nation a profesorky psychiatrie ze Stanfordovy univerzity Anny Lembke. Jak ve zdra
Světoví i čeští odborníci o závislosti na sociálních sítích i kosmonautice. Startuje série Bedny
20. května startují Bedny – série rozhovorů se světovými a českými odborníky na témata, která hýbou světem. Honza Žižka mluví s významnými osobnostmi z nejrůznějších oborů, od sociálních sítí přes klimatologii po kosmonautiku. Na zahraniční osobnosti navazují rozhovory s mladými českými odborníky, kteří se zabývají podobnými tématy.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní a
„Videohry jsou totálními uměleckými díly současnosti,“ říká hvězdný kurátor Hans Ulrich Obrist
Těžko vyslovit spojení současné umění, aniž by za rohem nečekal švýcarský kurátor Hans Ulrich Obrist. Od devadesátých let v neúnavném tempu o umění píše, vydává knihy a pořádá výstavy. Posledních 13 let se podílí na chodu věhlasné londýnské galerie Serpentine, kde propojuje současné umění mimo jiné s videohrami. V rozhovoru proto řešíme, co má společného Richard Wagner s Elden Ringem, proč má smys
Účinný aktivismus musí překračovat hranice států. Agnes Gagyi o východní Evropě, levici a klimatu
Socioložka Agnes Gagyi, která působí na univerzitě v Göteborgu, patří k výrazným hlasům nové generace evropské levice. Věnuje se sociálním hnutím ve střední a východní Evropě, jejich vztahu k celosvětové aktivistické scéně na západ i na jih, a otázkám geopolitické integrace našeho regionu. V rozhovoru se proto bavíme třeba o tom, jak souvisí rozšiřování Evropské unie včetně Česka se stále platnou
„Kvůli klimatické krizi žijeme v celosvětové filozofické laboratoři,“ říká filozof Brian Massumi
Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem
„Sociální sítě znají jen přátelství založená na podobnosti,” říká novomediální teoretička Wendy Chun
Kritikům technologií se někdy vyčítá, že nemají dostatečné technické znalosti. U Wendy Chun z kanadské Simon Fraser univerzity to neplatí, protože vystudovala jak anglickou literaturu, tak systémové inženýrství. Ve své práci propojuje kritickou teorii, otázky moci nebo dohledu s důslednou znalostí statistiky a vnitřku sociálně-mediální mašinérie, v níž se odehrává část života. V rozhovoru jsme kro
„Lidé v raných společnostech byli politicky vyspělejší, než jsme my,” říká archeolog David Wengrow
Specialitou archeologa Davida Wengrowa je stavět omílaná tvrzení o dějinách lidstva na hlavu. V knize Dawn of Everything, kterou napsal s Davidem Graeberem, je terčem představa, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou takzvaní lovci a sběrači nabídnout demokracii víc, než starověké Řecko? V rozhovoru jsme řešili nenápadnou historickou každodennost vymazanou uctíváním vladařů, soci
„Budoucnost bude patrně hodně pitomá,“ říká kritik technologií Max Read
Max Read glosuje technologicko-společenské dění s výmluvností spisovatele, hloubkou analytika a zanícením geeka. Jeho newsletter Read Max patří k nejlepším místům, kde si číst o sociálních sítích, byznysových změnách v Silicon Valley nebo umělé inteligenci. A taky filmech a knížkách, protože Read je nejen novinář, ale taky scenárista a velký fanoušek všeho popkulturního.Všechny díly podcastu Otevř
Neuronové sítě jsou jen kalkulačka, co počítá lépe než vy, říká vizuální umělec Trevor Paglen
Trevor Paglen je umělec, jehož práce se pohybuje na hraně teorie a investigativní novinařiny. Řeší nejsoučasnější témata související s technologiemi – takzvanou umělou inteligenci, proměnu fotografie v digitální době nebo nebezpečí automatizovaného dohledu, ať už ze strany státu nebo technologických firem. V našem rozhovoru se tak potkávají Edward Snowden, náklaďáky a systémy pro získávání osobní
Generaci Z zajímá hraní si s identitou víc než byznys, říká memový výzkumník Joshua Citarella
Praxe Joshuy Citarelly spojuje umění a výzkum. Jeho tématy jsou internetové politické komunity, online radikalizace a taky memy. V rozhovoru popisuje, jak se terén politické ironie změnil po Trumpovi, nebo co zjistil, když se inkognito dostal na nejextrémnější diskuzní fóra. A vysvětluje, jak a na jakých platformách se utváří politické vědomí nastupující generace.Všechny díly podcastu Otevřené hla
Spousta zlých věcí se prosazuje ve jménu péče, říkají umělci Johanna Hedva
V práci umělců a spisovatelů Johanna Hedva se potkává politická kritika, básnická obrazotvornost a zkušenost člověka, který do většinové společnosti třeba kvůli chronické nemoci nepatří. V rozhovoru se bavíme především o zdraví a nemoci jako o kategoriích, které dělí lidi na schopné a neschopné, potřebě přenastavit struktury péče nebo o tom, jak a kdy stojí za to s osobními těžkostmi vyjít na veře
Obliba kyberpunku poukazuje na krizi představivosti, říká kulturní teoretik Steven Shaviro
Když se potká Charli XCX, Deleuze a kyberpunk, někde poblíž bude kulturní teoretik a filozof Steven Shaviro. Učitel filmové teorie pravidelně publikuje už od 90. let a má aktivní akademický blog Pinnochio Theory. V rozhovoru řešíme krizi vědeckofantastické imaginace, jak souvisí sci-fi a klimatická krize nebo proč někteří lidé rádi utíkají do dystopických světů.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy
Potřebujeme nové způsoby boje proti koloniální nespravedlnosti, říká teoretička Ferreira da Silva
Denise Ferreira da Silva patří k nejvlivnějším postkoloniálním myslitelkám, vede Institut pro gender, rasu, sexualitu a sociální spravedlnost na Univerzitě Britské Columbie ve Vancouveru. Věnuje se taky umění a ve své nadcházející knize pomocí černošské literatury rozebírá vztah globálního kapitalismu a rasy. V rozhovoru se kromě toho bavíme i o rasismu jako reakci na globalizaci nebo rozebíráme,
Když máte potíže být člověkem, je snadné zamilovat se do monster, říká esejista Charlie Fox
Kniha esejisty a kurátora Charlieho Foxe This Young Monster začíná dopisem vlkodlakovi. Fox skládá hold monstrům všeho druhu, od Drákuly přes Alenku v říši divů až po společenské vyvrhele, umělce, fotografy nebo filmaře. Pokládá zneklidňující otázku: Co když jsme všichni tak trochu příšerní, takže monstra ve skutečnosti nejsou jen hororové postavy, ale taky společenská zrcadla a bytosti, které maj
Pokud zjistíme, jak fungují těla a realita, můžeme je začít hackovat, říká filozofka Amy Ireland
Jak může vypadat emancipace v době kryptoměn a virtuální reality? Amy Ireland stála u zrodu xenofeministického manifestu, jednoho z nejvlivnějších feministických textů posledních deseti let. Experimentální spisovatelka a filozofka propojuje kyberkulturu s emancipační politikou. V rozhovoru vysvětluje, jaký osvobozující potenciál má blockchain, jak souvisí představa umělých těl s queer životy a hyp
Vnímat identitu jako fixní kategorii je chyba, říká spisovatelka Maggie Nelson
Američanka Maggie Nelson je výjimečně všestranná spisovatelka. Na kontě má básnickou sbírku věnovanou modré barvě, memoáry o manželství a mateřství s queer mužem a naposled knihu esejů o současnosti a budoucnosti svobody. Nelson se vyhýbá ustáleným formám psaní, místo má v komentářových rubrikách novin i avantgardní literatuře. V rozhovoru řešíme nejen sexuální svobodu a její tvůrčí metody, ale ta
Ve východní Evropě opakujeme krutost Západu, jen turbo rychlostí, říká filozofka Marina Gržinić
Marina Gržinić je slovinská filozofka, členka Slovinské akademie věd a umění, umělkyně a kritická teoretička. V rozhovoru rozebíráme, jaké je postavení střední Evropy v postkoloniálním světě, jak se selháními postsovětské transformace souvisí nacionalismus nebo co s tím má do činění válka na Ukrajině.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro
Dávat svá videa z války na sociální sítě může být nebezpečné, říká forenzní architekt Eyal Weizman
Forenzní architektura se zabývá případy, kdy lze pomocí analýzy stop v architektuře a veřejném prostoru dokazovat porušování lidských práv. Zakladatel stejnojmenné výzkumné skupiny Eyal Weizman řešil podobné projekty v Izraeli, USA a naposledy také na Ukrajině. Jejich metody navíc přichází s novými typy důkazů pomocí interaktivních médií.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně poslouc
Fragmentované psaní je pokus rekonstruovat vlastní nemoc, říká básnířka Anna Boyer
Patří k nejvýraznějším americkým básnířkám, i když Pulitzerovu cenu dostala za prózu. Anne Boyer jsem objevil díky knize The Undying. Memoár, sociální kritika i poezie pojednává nejen o autorčině rakovině prsu, ale taky o chladném přístupu medicíny, mezilidské péči nebo spektáklu nemoci. Náš rozhovor je ale nejen o nich, ale taky o síle literatury vracet do života radost a solidaritu nebo bolesti
Komodity ovlivňují celý náš život, musíme se dívat, co s námi dělají, říká kulturní kritička Ngai
Jak nám může literární teorie pomoci s chápáním současného světa? Odpověď dává kulturní teoretička Sianne Ngai, která se snaží odhalit, co má estetika společného s konzumní společností, dnešní kulturou a politikou. V rozhovoru jsme řešili, že nad námi mají komodity takovou moc možná právě proto, že k nám přichází v roztomilé nebo ambivalentně vychloubačné podobě.Všechny díly podcastu Otevřené hlav
Hrozí nám západní intelektuální kolonizace, říká teoretik digitální kultury Lev Manovich
Kniha Jazyk nových médií teoretika a výzkumníka Lva Manoviche patří k povinné četbě seminářů o digitální kultuře. Manovich ve svých projektech využívá velká data a sociální platformy, aby odhalil jinak neviditelné způsoby, kterými se sami k sobě i okolí vztahujeme. S profesorem City University v New Yorku jsme rozebírali, v čem leží síla i úskalí datového přístupu ke společnosti nebo jestli nepřej
Potřebujeme čas přemýšlet, ne jen reagovat, říká filozof médií Yves Citton
Jak rozumět stále se zrychlující komunikaci, zatímco velké společnosti sledují každý náš krok? Takové otázky si pokládá Yves Citton, mediální teoretik, který působí na Université Paris 8. Jeho kniha Attention Ecology, Ekologie pozornosti, patří k nejpronikavějším studiím o tom, co s námi dělá nový digitálně-mediální svět. Právě o jeho dopadech na naši společnost jsme se bavili a dostali se až k to
Vůči horám cítíme intimitu, lidé chtějí odpovědnější horolezectví, říká filozofka Grebowicz
Polská filozofka Margret Grebowicz píše o věcech, které možná nejsou na první dobrou trendy. Dřív to byly velryby nebo národní parky, její poslední kniha se věnuje horám a horolezectví. Grebowicz ale ukazuje, že i zdolávání himálajských vrcholů říká o společnosti hodně. Bavili jsme se o tom, jak souvisí horolezectví s naším vztahem k přírodě, kolonialismem nebo nacionalismem a proč má smysl zkouma
Potřebujeme kultivovat odpor proti moci obrazů, říká zakladatel vizuálních studií W. J. Mitchell
Když se tvoří seznamy četby v seminářích vizuální kultury, jméno W. J. Mitchell v nich nesmí chybět. Autor vlivné knihy Teorie obrazu, která česky vyšla před 4 lety, už několik desítek let spojuje humanitní a uměnovědné teorie. Nechce nic menšího než odhalit vliv, jaký na nás má reklama nebo všudypřítomná fotografie. Rozebírali jsme, jak se v přílivu obrazů vyznat a proč se vyplatí dívat se na ryc
Když nevěnujeme každý okamžik seberozvoji, cítíme se provinile, říkají psychologové Devon Price
Sociální psychologie jako klíč k úzkostem současného světa. Alespoň tak funguje v podání Devon Price, výzkumníků na Loyola University v Chicagu. Price jsou nebinární – to proto množné číslo, v souladu s anglickými zájmeny they/them. Píšou o práci, autismu nebo kultuře efektivity, která prosakuje do všech aspektů našich životů. Jak z toho ven? V rozhovoru jsme rozebírali, jak souvisí osobní trable
Virtuální nenávist máme za danost. Změna musí jít od uživatelů, říká mediální teoretička Nakamura
Když se internet na přelomu nultých let prudce rozvíjel, byla Lisa Nakamura u toho a zkoumala, jak celosvětová síť promění vnímání etnicity nebo genderu. A tohle téma ji zajímá i dnes, kdy máme Twitter i TikTok a Mark Zuckerberg svědčí před americkým kongresem. S profesorkou Univerzity v Michiganu jsme rozebírali, jak se digitální krajina proměnila i jaké nástroje pro boj s digitálním rasismem mám
„Iluze kontroly je nebezpečná, musíme hledat, jak s komplexitou žít,“ říká filozofka Annemarie Mol
Práci Annemarie Mol, profesorky antropologie Amsterdamské univerzity, jde těžko zařadit. Mol si udělala jméno svou analýzou rozdílných přístupů různých lékařských profesí k tělu a nemocem. Dnes se teoretička na pomezí filozofie, antropologie a sociologie věnuje jídlu nebo ekologii. V rozhovoru jsme řešili koronavirovou krizi a to, co říká o našem vztahu k životnímu prostředí i nám samotným. Všechn
„Modernita osvobozuje člověka od samotného lidství,“ říká ruský filozof Alexandr Dugin
Prý ho čte Vladimir Putin, radil členům ruské Dumy i strany Spojené Rusko. Politický analytik a filozof Alexandr Dugin má na současné ruské intelektuální scéně velký vliv. Ostatně, když mluví, nejde mezi jeho slovy o věčném sporu modernity a tradice nečíst odraz skutečné ruské geopolitiky. Proč nenávidí Západ? A jaká je podle něj role Česka v ideálním světovém řádu?Všechny díly podcastu Otevřené h
„Kromě zábavy potřebujeme taky nudu, hněv a frustraci,“ říká herní kritik Cameron Kunzelman
Cameron Kunzelman píše o videohrách jako nikdo jiný. V jednu chvíli jako nadšený geek doporučuje nezávislé klenoty, jindy rozebírá videoherní pandemie nebo v podcastu Ranged Touch analyzuje RPG hry z akademického pohledu. Kunzelman ve svých textech pro VICE, Polygon nebo odborných článcích nedělá rozdíl mezi blockbustery a indie scénou. A otevírá tak nové způsoby, jak hry jako všudypřítomnou kultu
„Hrůza globálního oteplování zastírá naši schopnost vidět budoucnost,“ říká filozof Timothy Morton
The Guardian o něm píše jako „filozofovi-zvěstovateli antropocénu“. Timothy Morton přitom nechce nic víc, než abychom se jako lidé vzdali těch základních představ o nás samých. Mezi temnou ekologií profesora Rice University ale prosvítá pulzující naděje pro nový svět a taky radost. A nebojí se přitom mluvit o rodinné tragédii, vztahu mezi rasismem a klimatickou krizí nebo lásce ke Coldplay.Všechny
„Občas si pleteme emancipaci se vznikem nového trhu,“ říká queer teoretik Jack Halberstam
Svůj přístup queer a literární teoretik Jack Halberstam popisuje jako „nízkou teorii“. V jeho pracích se potkává popkultura se současným myšlením v oblasti genderu, trans identity nebo feminismu. Profesor Columbia University napsal knihy o ženské maskulinitě i Lady Gaga. V rozhovoru jsme řešili aktuální problémy genderové politiky, jak se proměňuje přijetí transgender osob nebo proč patří budoucno
„Podobu herní kultury určuje americké puritánství,“ říká queer vývojář Robert Yang
Když se bavíte o queer videohrách, jméno Robert Yang prostě zmínit musíte. Profesor New York University si udělal jméno jako autor neotřelých děl o různých aspektech gay života. Jeho tvorba nepostrádá humor – Yang vytvořil simulátor společného sprchování nebo hru o selfies na queer seznamce. Jak se přijetí LGBTQ+ videoher posunulo? A proč je potřeba, aby vznikalo víc osobních her? Odpovědi má uměl
„Všichni jsme uvnitř informačního stroje, žádný vnějšek už není,“ říká filozofka médií McKenzie Wark
Popsat práci McKenzie Wark jedním slovem nejde. Původem australská teoretička se pohybuje mezi filozofií, mediální teorií, uměním i novými médii. Píše o kyberkultuře, proměnách kapitalismu nebo naposledy o tom, jaké to je být trans po padesátce. S profesorkou newyorské New School jsme se bavili o hranicích mezi literaturou a teorií, nové společenské třídě, která kontroluje dohled nad informacemi,
„Nostalgie je sterilní verze minulosti,“ říká o vzpomínání na transformaci esejistka Olga Drenda
Jako by střední a východní Evropu pronásledoval stín 80. a 90. let. Esejistka Olga Drenda pro popis takové společenské nálady vymyslela termín duchologie. Drenda popisuje specifické vzpomínání na dobu drolících se komunistických režimů a rychle se ustavujícího kapitalismu. Na co se při běžném výkladu transformačních dějin zapomíná? A jak do toho zapadá popkultura? Nejen o tom si povídáme v rozhovo
„Herní průmysl je postavený na krvi globálního jihu,“ říká herní kritička Marijam Didžgalvytė
Litevské novinářce z Londýna nemohou mnozí hráči přijít na jméno. Marijam Didžgalvytė ve svém pořadu Left Left Up a článcích rozebírá podmínky, v nichž videohry vznikají, a politiku, jež se i v zdánlivě nevinných titulech odehrává. Didžgalvytė se angažuje v hnutí za herní odbory nebo řeší dopad herních konzolí na klima. Videohry jsou podle ní nejdůležitější médium dneška, „přední linií politiky ml
„Spoustu lidí víc zajímá fašismus než alternativní vize,“ říká radikální antropolog David Graeber
Byl při vzniku hnutí Occupy, nejznámější je asi díky knize Bullshit jobs (Práce k ničemu), kde kritizuje nárůst korporátních úvazků, které postrádají smysl. Antropolog David Graeber je sice svéhlavý radikál, ale jeho knihu o historii dluhů chválily i Financial Times. S profesorem London School of Economics jsme se bavili o krizi politické představivosti, mezigenerační krizi nebo o naději protisyst
„Naivitu si nemůžeme dovolit. Z kapitalismu nejde utéct, potřebujeme futurismus,“ říkají ANON
Když v roce 2017 vyšel AltWoke manifest, vyvolalo to velký ohlas na scéně současných teoretiků i aktivistů. Americký kolektiv ANON v něm volal po využití memů v boji s alternativní pravicí i urychlení technického vývoje k vybudování spravedlivějšího světa. „Technologie mění struktury, které považujeme za dané – státy, gender, třídu,“ říkají dva ze členů ANON v rozhovoru, v němž rozebíráme, jak vyp
„Bez nové geopolitiky bude klimatická krize pokračovat. Nemáme čas,“ říká filozof Yuk Hui
Když mluvíte s Yukem Huiem, musíte dávat pozor na každé slovo. V jeho práci se prolíná umělá inteligence, konfuciánství, matematika i metafyzika. Ale věnovat pozornost jednomu z nejvýraznějších filozofů dneška se vyplatí. Když totiž Hui volá po překonání jednostranného pohledu na technologie, není za tím nic menšího než snaha lidstvo zachránit od klimatické katastrofy.Všechny díly podcastu Otevřen
„Ze západního strachu z Číny je cítit xenofobie,“ říká designérka Wang
Práce Xiaowei Wang překračuje hranice oborů. Šéfredaktorka magazínu Logic a doktorandka na Univerzitě v Berkeley propojuje design a umění s akademickými metodami. Ve svém výzkumu se věnuje dopadům technologií na čínský venkov a popisuje, jak digitální svět ovlivňuje život chudých lidí: „Farmáři pomáhají trénovat neuronové sítě nebo třídit data.“Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně
„Díky videohrám můžeme kriticky přemýšlet o skutečnosti,“ říká radikální vývojář Paolo Pedercini
Možná už za pár let budou aktivisté používat kromě letáků i videohry. Alespoň taková je vize Paola Pederciniho. Italský vývojář pod značkou Molleindustria tvoří kritické videohry o válce, regulaci zbraní, výrobě smartphonů nebo finančních spekulacích. „Simulace nás mohou přimět, abychom přemýšleli jinak o skutečném světě,“ říká snad nejznámější videoherní aktivista.Všechny díly podcastu Otevřené h
„Nepodřizujeme se potřebám našich technologií příliš?“ ptá se antropoložka Lucy Suchman
Antropoložka Lucy Suchman se studiu vztahů mezi stroji a lidmi věnuje už od 80. let. Možná proto tak ráda mírní všeobecné nadšení z umělé inteligence. „Musíme odmítnout předpoklad, že technologická řešení jsou automaticky nejlepší,“ říká v rozhovoru a dodává, že místo autonomních aut bychom měli chtít funkční veřejnou dopravu. Nebo se zajímat o to, jak AI mění moderní válku.Všechny díly podcastu O
„Technologie se infiltrovaly do vztahů, podporují v nás sebelásku,“ říká teoretik Alfie Bown
Klíčem k pochopení cest, kterými nás technologie mění, je touha – alespoň podle mediálního teoretika Alfieho Bowna. „Korporace chtějí, aby bylo naše chování co nejpředvídatelnější,“ říká v rozhovoru, v němž kromě seznamek rozebíráme i videohry nebo digitální asistenty. A taky psychoanalýzu. Podle Bowna je to právě tato zdánlivě překonaná metoda, která nám umožňuje sledovat, jak technologie ovlivňu
„Místo platónského dialogu máme dotazník a mozkový sken,“ říká experimentální filozof Joshua Knobe
Filozofové k práci většinou nepotřebovali víc než pohodlné křeslo. Někteří z nich ale čím dál víc sahají po metodách, které tradičně patří spíš do psychologické laboratoře. Profesor Joshua Knobe, který působí na Yaleově univerzitě, je jedním ze zakladatelů hnutí takzvané experimentální filozofie. Ve své práci používá dotazníky, ankety nebo mozkové skeny. A chce přispět k řešení těch nejpalčivějšíc
„Veřejná diskuze je plná hysterie. O důležitých věcech se nedá bavit,“ říká Angela Nagle
Texty publicistky Angely Nagle vyvolávají vášně. Největší diskuzi Nagle otevřela knihou Kill All Normies. V ní rozebírá hnutí alt-right a online subkulturu plnou memů, ze které vzešlo. Máme se alternativní pravice bát i dnes? „Musíme se zaměřit na mocenské struktury, které máme přímo před očima,“ říká Angela Nagle v rozhovoru série Otevřené hlavy. Kromě alternativní pravice rozebírá i úroveň polit
Člověk není měřítkem všech věcí, říká N. Katherine Hayles. Dokážeme vnímat svět očima jiných druhů?
N. Katherine Hayles je sice oficiálně literární teoretičkou, ale od počátku své kariéry se věnuje technologické kultuře, problémům vnímání nebo proměně lidství tváří v tvář novým technologiím. „Naše symbióza s komputačními médii je hlubší a hlubší,“ říká v rozhovoru, ve kterém rozebíráme umělou inteligenci, fitness aplikace nebo důvody, proč se vyplatí dívat se za hranici lidského světa – třeba na
„Lidé zoufale hledají odpovědi na automatizovanou budoucnost,“ říká temný filozof Nick Land
Vliv filozofa Nicka Landa na současnou intelektuální scénu je nedocenitelný. V jeho práci se potkává H. P. Lovecraft a vize světa ovládaného umělou inteligencí. Jak se dívá na prudký rozvoj umělé inteligence, který sám v 90. letech předpověděl? V rozhovoru Land analyzuje tříštící se dosavadní světový řád a mluví o propojení politiky a fikce.Všechny díly podcastu Otevřené hlavy můžete pohodlně posl
„Nestačí lajky na Facebooku a kulturní moc v médiích, musíte vyhrát volby,“ říká politolog Lilla
Americký politolog Mark Lilla umí vzbudit vášně. Udělal si jméno jako kritik politiky identity, která staví na tématech rasy a genderu. Britský The Guardian o něm napsal, že je „liberál, který má víc nepřátel nalevo než napravo“. Lilla je ale hlavně akademik, říká si „historik idejí“. V rozhovoru rozebíráme politickou nostalgii, nebo proč se liberálům nedaří v USA vyhrávat volby. A vůbec nejlepším
„Šusťákovky připomínají, že se Východ od 90. let moc nezměnil,“ říká kulturní teoretička Pyzik
Polka Agata Pyzik přišla v knize Poor but Sexy s odvážnou tezí. Velká změna, kterou slibovala revoluce v roce 1989, nepřišla. Lidé z východní Evropy se cítí jako součást moderního Západu, na Západě si ale podle Pyzik stále představují, jak jezdíme ve volhách. „Komunismus jako politika je odsouzeníhodný, když z něj vypreparujete jen estetiku, je najednou sexy,“ říká Pyzik. Zatímco my bouráme social
Filozof Armen Avanessian: Hranice bezpečného intelektuálního prostoru se začínají bortit
Rakušan Armen Avanessian ve svém myšlení spojuje literární a politickou teorii s tou nejsoučasnější filozofií. Bývá řazen mezi akceleracionisty a spekulativní realisty a na problémy dneška se snaží dívat pohledem nezatíženým klasickou filozofickou tradicí. “Úkolem teoretiků je vymýšlení konceptů, díky kterým svět uvidíme zřetelněji,” říká v rozhovoru a rozebírá, jak algoritmy mění naše pojetí času
„Vznik superinteligence bude významnější událost než kroky korporací a států,“ říká filozof Bostrom
Umělá inteligence pohání sociální sítě i naše telefony, za pár let prošla prudkým vývojem. Oxfordský filozof Nick Bostrom varuje, že se nám může stát osudnou. „Mohla by vzniknout AI, kterou vůbec nezajímají lidské hodnoty,” říká ředitel britského Institutu pro budoucnost lidstva. Jeho předpovědi zní jako z dystopického románu, vyplatí se mu ale naslouchat. Abychom se za pár let nedivili, jakou bud
„Stavíme digitální chudobince, algoritmy ničí náš vztah k potřebným,“ říká politoložka Eubanks
Místo lidí o sociálních dávkách už na některých místech rozhodují algoritmy. Podle americké politoložky Virginie Eubanks se tak zvyšuje sociální nerovnost. „Krizi bydlení technologie nemůže vyřešit, je to dané hodnotovým problémem,“ říká profesorka z Univerzity v Albany. Bavili jsme se o tom, jak automatizované systémy podporují mýtus o chudobě jako osobním selhání a proč bychom na ně měli dávat p
„Mileniálové mají radši socialismus než kapitalismus,“ říká politoložka Jodi Dean
Jodi Dean ve své knize The Communist Horizon analyzovala vliv socialistických experimentů na naše představy o komunismu a dnes se věnuje vztahu mezi aktivismem a stranickou politikou. Online petice neuznává, ale tvrdí, že i „hashtagy se mohou stát katalyzátorem kolektivní energie“. Svět chce totiž i aktivně měnit. Spolu jsme mluvili o stavu levice, úspěchu britských labouristů nebo o tom, jak komu
„Hry jsou základem společnosti, dějí se v nich reálné věci,“ říká herní vědec Espen Aarseth
První, čeho si v kodaňské kanceláři herního vědce Espena Aarsetha všimnete, je velká nástěnná mapa z české hry Day-Z. Když mluví, cítíte, že ho ani po dlouhé kariéře neopustilo hráčské nadšení. Aarseth patří k zakladatelům herních studií, je šéfredaktorem odborného časopisu Game Studies a jednou z nejvlivnějších postav oboru. Mluvili jsme s ním o tom, proč herní vědce zajímá i římské koloseum a ja
„Město nejsou budovy, ale vztahy a interakce,“ říká architektka Keller Easterling
„Chci víc než mít pravdu,“ říká architektka, teoretička a urbanistka Keller Easterling. Popisuje tak svou celoživotní snahu odkrývat mechanismy, kterými se vytváří podoba našich měst. Profesorka z Yale patří k nejprogresivnějšímu proudu současné teorie designu. Bavili jsme se s ní o neviditelném vlivu mimovládních organizací na naše životy nebo o výhodách, které přináší přemýšlení o městě jako poč
„Jak žít v pravdě digitální život? A co by říkal Facebooku Havel?“ ptá se spisovatel Bruce Sterling
Futurolog a spisovatel Bruce Sterling je tak trochu mytická postava. V 80. letech položil základy kyberpunku, vydal 13 románů a od roku 2003 píše blog pro technologický magazín Wired. Ani po čtyřicetileté kariéře jej neopouští nakažlivé snílkovství. „Populárnější než Facebook by mohlo být třeba nějaké nové náboženství,“ odpovídá na otázku o budoucnosti sociálních sítí. Když v diskuzi o stavu inter
„Amerika je terapeutická společnost. Nejvyšší hodnotou je pohodlí,“ říká publicista Rod Dreher
Rod Dreher patří k nejzajímavějším konzervativním publicistům. Začínal jako filmový kritik, dnes píše pro magazín American Conservative. Nedávno mu vyšla čtvrtá kniha, v níž rozebírá situaci křesťanů v americké společnosti. Do zdánlivě úzkého tématu ale Dreher s umem sobě vlastním vměstnal provokativní kritiku západního pojetí společnosti. „Svět je vůči tradičnímu křesťanství nepřátelský, v zájmu
„Hodnota člověka není výše mzdy,“ říká politolog Nick Srnicek
Politolog Nick Srnicek na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2013, když spolu s kolegou Alexem Williamsem publikovali Akceleracionistický manifest. V něm nastínili vizi budoucnosti, kde mají lidé díky nepodmíněnému základnímu přijmu spoustu volného času a práci za ně dělají roboti. Srnicek od té doby patří k nejvlivnějším levicovým akademikům. „Musíme se ptát: naplnil kapitalismus svoji historic
„Střední třída je na tom hůř než v 60. letech. Společnost...
Tyler Cowen patří k hvězdám pravicového ekonomického nebe. Aktivně bloguje pod značkou Marginal Evolution, letos mu vyšla čtrnáctá kniha a přednáší na Univerzitě George Masona ve Fairfaxu. Věnuje se dopadům globalizované ekonomiky na společnost a kulturu. V rozhovoru jsme rozebírali nevýhody nepodmíněného základního příjmu, ekonomickou nerovnost i důvody stagnace americké společnosti. „Když dnes l
