Screenshot Inspiračního fóra
Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné? Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova, americké výzkumnice online obsahu Eviane Leidig, palestinského lékaře a mírového aktivistu Izzeldina Abuelaishe, experta na elity Jeffreyeho Winterse a myslitele v oblasti rizik a nových technologií Jonathana Ledgarda. Přineseme vám i záznamy z nejzajímavějších debat loňského ročníku Inspiračního fóra.
Epizody
Why do oligarchs thrive in democracies? Jeffrey Winters, Vladimíra Dvořáková and Ondřej Lánský on the politics of protecting wealth
More people than ever can vote, organise, and make their voices heard. Yet wealth is becoming increasingly concentrated in the hands of a tiny minority. How can democracy and extreme inequality coexist?
American political scientist Jeffrey A. Winters argues that oligarchs are not primarily interested in governing. Their main objective is to protect and preserve their wealth — and this defence of w
Demokracie v limitech. Jeffrey Winters o tom, jak majetek oligarchů určuje pravidla
Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový. Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž, svobod
Nová pravidla – o světě pro jedno procento s Ondřejem Slačálkem, Miroslavem Palanským, Lucií Trlifajovou a Jakubem Rákosníkem
Nerovnost se prohlubuje závratnou rychlostí a její dopady pociťujeme stále intenzivněji. Neovlivňuje jen naše osobní životy a podmínky, ve kterých žijeme, ale také stav životního prostředí. Lze ještě zastavit trend rozevírání nůžek mezi superbohatými a zbytkem společnosti? Pocit bezmoci je pochopitelný, ale existují konkrétní kroky, které mohou tento vývoj zvrátit? Může být součástí řešení reforma
Mír je výsledek obrany. Oleksii Reznikov o tom, co se Evropa musí naučit od Ukrajiny
Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každoden
Hledá se plán – o Evropě, která se musí rozhodovat rychleji než kdy dřív s Marií Krpatou, Petrem Kaniokem a Markétou Gregorovou
Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská
Kde leží Evropa, když už není středem světa? Jonathan Ledgard o Africe, technologiích a budoucnosti, kterou nechceme vidět
Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demogr
Mezi námi a dětmi – o tom jak psychické zdraví dětí formuje naši budoucnost s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, Zuzanou Jiráček Filingerovou a Markétou Pechovou (záznam debaty)
Podle výzkumů vykazuje 40% žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese, 30% potom známky úzkosti. Jaký vliv na tato čísla měla covidová epidemie a jakou roli hrají sociální sítě nebo nedostatek komunikace mezi rodiči a dětmi? Co se stane, když z dětí vyrostou dospělí, kteří budou mít pocit, že nedostali tu správnou pomoc a podporu? Děti jsou naše budoucnost a jejich psychické zdraví j
Láska jako nejradikálnější forma odporu. S palestinským lékařem Izzeldinem Abuelaishem o tom, když selhává spravedlnost
Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsa
Láska, sex a swajpování – s Eliškou Mynářovou, Kateřinou Klapilovou a Dianou Fabiánovou o tom, co si myslíme, že chceme od seznamek (záznam debaty)
Seznamovací aplikace už dávno nejsou novinkou, přesto zůstávají prostorem, ve kterém mnozí ta mnohé tápou. Nabízejí nekonečné možnosti i příslib, že nám pomůžou najít někoho kompatibilního. Co když ale to, co nás k druhým lidem opravdu přitahuje, žádný algoritmus nedokáže zachytit?
Psychoterapeutka a trans aktivistka Eliška Mynářová, sexuoložka Kateřina Klapilová a matchmakerka Diana Fabiánová ot
Hybridní válka – s Jakubem Kalenským a Vojtěchem Boháčem o boji na informačním poli (záznam debaty)
Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější
Proč se krajní pravice šíří přes mateřství a domácnost? Eviane Leidig o ženosféře – a jak poznat její triky
Jak nás může pravicově radikalizovat youtube kanál o pečení chleba a stříhání růží? Americká výzkumnice Eviane Leidig zkoumá síť influencerek a online komunit, které propojují péči o tělo, mateřství, domácnost, vztahy a duchovní proměnu s ultrakonzervativními a krajně pravicovými představami o světě. Jde o zdánlivě nevinný obsah, který slibuje klid, řád a návrat k přirozenosti. Ve skutečnosti ale
Jsem Radikál – s Janem Charvátem a Milošem Gregorem o tom, kdy se z postoje stává hrozba (záznam debaty)
Kdo je dnes skutečně radikál? A nestala se z tohoto pojmu spíš univerzální nálepka, kterou dáme každému, s kým nesouhlasíme a nechceme o jejich postojích debatovat? Radikalizace a prohlubující se rozdělení společnosti na stále vyhraněnější názorové skupiny přitom představují problém, který by nás měl naopak spojovat a vést k větší ochotě si naslouchat. Růst extremismu a politického násilí pozoruje
Proč se cítíme bezmocní? Grace Blakeley o kapitalismu, ze kterého těží krajní pravice – a co s tím?
Proč se dnes tolik lidí cítí bezmocně? Britská ekonomka, novinářka a autorka knihy Vulture Capitalism Grace Blakeley ukazuje, že nejde o náhodu ani o osobní selhání, ale o důsledek kapitalismu, ve kterém dnes žijeme. Vysvětluje, jak jeho neoliberální podoba rozložila solidaritu, proměnila občany v osamělé konkurenty a proč z frustrace, hněvu a ztráty kontroly těží krajní pravice.
Blakeley ale nen
Sedmá řada Screenshotu právě startuje! S Petrem Bittnerem o lásce, radikalizaci, všemocných penězích i budoucnosti Evropy
Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné?
Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími m
Les jako internet. Ochrana lesa jako cesta pro každého s elektrotechnikem Jurajem Lukáčem (záznam)
Nepovažuje se za aktivistu, ale za „normálního občana, kterého rozzlobilo, co se děje v našich lesích. Juraj Lukáč, vystudovaný elektrotechnik, založil před více než třiceti lety lesoochranářské sdružení VLK a stal se jedním z nejvýznamnějších ochránců lesa na Slovensku. Co jsou to studničky, jak holoseče poškozují les i jeho obyvatele? Jak poznat, že pro les skutečně děláme to nejlepší, a jak mu
Antropocén? Ne, svět patří mikroorganismům. S mikrobioložkou Monikou Cahovou o tom, jak nás ovládají organismy, které okem nevidíme (záznam přednášky)
Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy ne
Půda jako pamět, řeka a les jako právo na život. Cheryl Maloney o tom, čeho se nelze vzdát
Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.Malon
Zabíjíme efektivněji, ne lépe. Pavel Barša, Eva Kušíková a Jan Mazal o tom, co přinášejí technologie do války (záznam debaty)
Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, kter
Ne každá genocida nám stojí za řeč. Kirthi Jayakumar hledá spravedlnost i pro ty, které nevidíme
Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti
Máme právo být offline? Thorsten Peetz, Jan Vobořil a Nina Fárová o chytrých věcech, které (ne)šetří čas (záznam debaty)
Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o
Volný čas je mýtus. Filozofka Hester a ekonom Srnicek o domácnosti, péči a budoucnosti práce a volného času
Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácno
"As women in war, we are tired of being strong," say civilians from Gaza and Sudan, Fatma Mohamed and Ruwaida Kamal Amer (recording of the debate in English)
Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?Yo
Jsme unavené z toho být silné, říkají ženy z Gazy a Súdánu Fatma Mohamed a Ruwaida Kamal Amer o životě ve válce (záznam debaty)
Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a film
Existujeme za zavřenýma očima lidstva, říká Adam Hrubý o long Covidu, který zasáhl miliony lidí po celém světě
Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému p
Současnost nazývá peklem. Filozof*ka Timothy Morton hledá, jak nás můžou spasit vztahy
Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná
Šestá řada Screenshotu je tu! S Pavlou Hubálkovou o válce, péči, AI, lese i neviditelném světě mikrobiomu.
Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního
Screenshot IF živě @ AFO: Pojem přirozenost je politická zbraň. Používají ho diktatury i revoluční hnutí, říká Melichar
Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v
Sucho se týká všech, hledání řešení nás může spojit, říká Zandlová
Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globá
Chat GPT trénují špatně placení lidé ze zemí globálního jihu, upozorňuje Marx
Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost
Vesmírný výzkum nám může pomoci s ekologií na Zemi, říká Likavčan
Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji
Existují lepší cesty, než drancování. Treviño o dopadech vesmírného kolonialismu na Zemi
Co by se stalo, kdyby světové mocnosti dobývaly vesmír podobně jako kdysi půdu na planetě? Teoretička kosmu a výzkumnice Natalie B. Treviño zkoumá, jaké důsledky mají rozmanité formy dobývání vesmíru a jaká rizika mohou mít koloniální praktiky, které se tam uplatňují podobně jako na zeměkouli. Do hry o vesmír navíc ve velké míře vstupuje soukromý kapitál, který kvůli dravému vytěžování zdrojů může
Soustředíme se na kulturní rozdíly, přitom nedostupné bydlení se týká nás všech, říká Patočka
O české společnosti se říká, že je poměrně individualistická a ke kolektivnímu způsobu života spíše nepřátelská. Nakolik tento obraz odpovídá skutečnosti a proč tomu tak je? Co pro Čechy a Češky znamená komunita? Co změnit, abychom mohli jako společnost efektivně řešit sdílené problémy? A jak se daří komunitnímu životu přímo v Jihlavě? V této debatě se sešli analytička Sarah Komasová, členka komun
Proč vítězí autoritáři? Sowa o ztrátě společenství a touze získat je zpět
Taky nechápete, proč druzí volí populisty? A nevíte, jak zachránit demokracii? Sociolog Jan Sowa nárůst autoritářského populismu v zemích střední Evropy nevidí jako žádnou velkou záhadu. Neoliberální důraz na jednotlivce nás vytrhl z mnohých forem společenství a zůstali jsme sami. Naše touha po kolektivní identitě ale nikam nezmizela. Volný trh ani výdobytky konzumní společnosti potřebu vzájemnost
Práce není díky AI bezpečnější, mizí jen místa, kde se to investorům vyplatí, říká Homfray
I když jsme se možná domnívali, že stroje nás osvobodí od zdraví ohrožující, jednotvárné nebo jinak nezajímavé práce, současný vývoj vypadá jinak. Pracovní místa mizí spíš tam, kde se to vyplatí investorům. Navíc se zdá, že v oblasti práce může využití technologií ještě dále prohloubit současné nerovnosti. Jak proměňuje a v budoucnu ještě promění práci nástup umělé inteligence? Na co nezapomínat,
Co o umělé inteligenci šíří její investoři? Marx popisuje zákulisí technologického byznysu
Bojíte se, že umělá inteligence ovládne svět a zotročí lidstvo? Nebo se naopak těšíte, že za nás vyřeší všechny otravné úkoly? Novinář Paris Marx si nemyslí ani jedno. Umělou inteligenci považuje za pořádně přefouknutou bublinu, za níž stojí ekonomické zájmy technologických korporací. Potřebují především nalákat investory. Protože se ale soustředíme na motiv proměny světa, nevšímáme si reálných ri
We can only face the climate crisis with new stories, shows writer Magnason
V následujících sto letech se podoba téměř všeho vodstva na planetě zásadně promění. Změny, kterých můžeme být svědky po dobu jednoho lidského života, jsou větší než ty, které se udály v posledních 50 milionech let. Přesto se zdá, že jsme vůči zprávám o klimatických změnách imunní. Spisovatel Andri Magnason to vysvětluje limity jazyka, kterým o nich hovoříme, i schopnosti vnímat procesy odehrávají
Život je přenosem informací. Walker naznačuje, co nám chybí k jeho chápání
Myslíte si, že víte, co je život? S největší pravděpodobností se mýlíte. Zatím nevíme, co je jeho skutečným principem. Protože neznáme jiný než pozemský život, musíme si klást úplně základní otázky o tom, jaká je jeho podstata a co to život vlastně je. Astrobioložka a teoretická fyzička Sara Imari Walker život chápe jako kreativní proces, v jehož jádru leží informace. Záhada života se tím ale nevy
Nová řada je tu! S Matoušem Hrdinou o hledání principů života, kolonialismu v kosmu nebo nafouknuté bublině kolem AI
Je boom umělých inteligencí jen nafouknutou bublinou? Proč se čím dál víc upínáme k rodině, národu nebo bohu? Co dělat, abychom vedle planety Země nezničili i celý vesmír? A dá se k podstatě života dopočítat? Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V páté řadě novinář a editor newsletteru Matouš Hrdina přibližuj
Beyond the Gameplay
Is there any emancipatory potential in playing mainstream video games? And can war games convey pacifist messages? The work of the art collective Total Refusal seems to indicate that the answer is yes. It is so because its members do not play by the rules. They subvert the usual logic of game narratives and show how they are permeated with politics. In this artist talk, two of Total Refusal's memb
Responding to Despotism
In 2016, Philippine president Rodrigo Duterte launched a "war on drugs" that triggered a wave of massive terror among the population. It is estimated that up to 27,000 people were killed in large-scale extrajudicial killings. Last year, Duterte was replaced in the presidential seat by Bongbong Marcos, whose father imposed a harsh dictatorship on the country in the early 1970s. Kiri Dalena is a Fil
Pozor, křehké
V loňských maďarských parlamentních volbách zvítězil již počtvrté v řadě Viktor Orbán. Volby tak stvrdily směr, kterým se ke znepokojení liberální části nejen maďarské společnosti země ubírá posledních několik let. Orbánova konzervativní vláda soustavně omezuje práva LGBT+ lidí a žen, ohýbá demokratické principy a podrývá svobodu mediálního prostoru. Doktorky genderových studií Dorottyi Rédai se p
Total Refusal: Nepřistoupit na pravidla hry
Umělecká skupina Total Refusal hraje počítačové hry jinak, než to vývojáři zamýšleli, a vytváří v nich vlastní příběhy. Odmítáním zavedených pravidel odhaluje stereotypy, ideologie a skryté záměry, které jsou do videoher vepsané. Jejich práce tak ukazuje, jakými způsoby se společenské vzorce otiskují do fiktivních světů, které je na oplátku pomáhají reprodukovat. Jaký potenciál pro změnu se skrývá
Odsun do onlinu
Denně strávíme online v průměru okolo šesti hodin. Podobu prostoru, do kterého přitom vstupujeme, vnímáme většinou jako samozřejmou – jenže samozřejmá není. Internet, který byl kdysi představován jako místo neomezených možností pro svobodnou zábavu i poznání, je dnes konstruován za účelem zisku. Jak přesně v současnosti funguje a jaká je jeho budoucnost? Lze ho ještě zachránit z rukou technologick
Ben Tarnoff: Jak osvobodit internet
Spisovatel a publicista Ben Tarnoff varuje před vývojem internetu dosavadním způsobem, kdy je v rukou soukromých korporací. Vrací se k jeho kořenům a dokládá, jak zásadně se odchýlil od svého původního smyslu a účelu. Ukazuje, že se v důsledku rozsáhlé privatizace internet stal nedemokratickým a umožnil velkým hráčům ovlivňovat uživatele prostřednictvím dat, která o nich sbírají. Co lze s internet
Mříže svobody
V tomto díle uslyšíte vyprávění bývalého vězně, kterého o svobodu připravila už před nástupem do výkonu trestu závislost na tvrdých drogách. Ty užíval Jan Drtina přes deset let a nakonec kvůli nim skončil na tři roky za mřížemi. Svou závislost ale překonal, k drogám ani do vězení se nevrátil. To z něj v zemi, kde se míra recidivy pohybuje okolo 70 procent, činí světlou výjimku. Čím si vysvětluje,
Patricia Churchland: Biologický původ morálky
Neurofilozofka Patricia Churchland přichází s nezvyklým pohledem na to, odkud se bere morálka, a s ní i solidarita a péče o druhé. Její zdroj při zkoumání fungování mozku nenachází jen v náboženství, výchově a společenské etice, ale i v biologických procesech a evoluci. Důležitým souvisejícím objevem přitom je, že tyto schopnosti nejsou dány pouze člověku. Najdeme je také u dalších savců i jiných
Not for profit
Může existovat byznys, jehož hlavním cílem není maximalizace zisku? Tzv. „not-for-profit“ podniky usilují primárně o společenský přínos, od neziskových organizací se ale liší tím, že jejich příjmy pochází z prodeje služeb nebo zboží. Ekonomika založená na takových společnostech pak v teorii představuje třetí cestu mezi kapitalismem a státně plánovaným hospodářstvím a slibuje větší rovnost, úbytek
Miki Kashtan: Síla nenásilí a kde ji vzít
Spisovatelka, lektorka a reformátorka Miki Kashtan prosazuje principy nenásilné komunikace. Provokuje systém hodnot, na nichž dominantně stojí moderní civilizace. Navrhuje proměnu slovníku i metod při výchově dětí, způsobu nakládání s penězi, forem soužití i podob každodenní komunikace mezi lidmi. Jak ale dosáhneme svého, když opustíme využívání převahy, symbolického násilí a moci dané nerovností?
Screenshot IF živě: Mezi lidským a mimolidským
Nedávná výzva stovek osobností z akademie i byznysu, která volá po šestiměsíčním pozastavení vývoje umělé inteligence, znovu vyvolala otázky ohledně možných rizik spojených s AI. Je umělá inteligence skutečně takovou hrozbou? Jak ji lze v současnosti regulovat? Je možné přimět technologické firmy k zodpovědnosti a dostat vývoj pod veřejnou kontrolu? A jak můžeme uvažovat o „umělém“ vědomí?O těchto
Nová audiovize
Skutečnost klimatické krize naléhavě volá po systémové transformaci většiny odvětví lidské činnosti a filmový průmysl není výjimkou. V případě audiovize jde zároveň o dvojí úkol, jednak o snížení ekologické stopy při produkci jednotlivých děl (tzv. green filming), jednak o jejich obsah, který může na široké publikum působit osvětově a nastavovat trendy. Green filming přitom znamená mnohem víc než
Giorgos Kallis: Nerůst a přece žít
Ekologický ekonom Giorgos Kallis zdůrazňuje, že koncept nerůstu neznamená přestat se vyvíjet ve všech oborech lidské činnosti. I přes omezené zdroje a ekologické limity planety je růst v mnoha oblastech žádoucí, ať už se jedná třeba o využívání udržitelných zdrojů energie nebo nejrůznější formy péče. Nerůst v jeho pohledu znamená přetnout začarovaný kruh zbytečné spotřeby, výroby a využívání vzácn
Dvě války naráz
Ruská válka proti Ukrajině probíhá na několika úrovních najednou. Vedle lidských životů a živobytí devastuje i přírodu. Její destruktivní vliv na zdraví a tamější ekosystémy je obrovský. A Vladimir Putin, který dlouhodobě využívá především ruský zemní plyn k prosazování svých geopolitických zájmů, útočí také na ukrajinskou a evropskou energetickou bezpečnost. Jaké jsou dopady války na energetickou
Alisa Kovalenko: Zmáčknout v sobě spoušť
Ukrajinská filmařka Alisa Kovalenko se po napadení své země Ruskem vydala na frontu. Nevyměnila kameru za zbraň, ale obtěžkala se obojím. Natáčela jen ve chvílích, kdy utichly boje a zachytila tíživou každodennost války v jemnějších odstínech. Její vojenskou zkušenost poznaly tisíce ukrajinských žen, které nabídly své služby armádě. Jak válka proměňuje status žen? A co jejich účast v bojích pro sp
Startuje nová řada Screenshotu. Nahlédněte do neurofilozofie, nerůstové ekonomie nebo tvorby mediální guerilly.
Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. Autorka čtvrté řady, spisovatelka, scénáristka a publicistka Klára Vlasáková, společně s místními odbornicemi a odborníky, v každém z šesti dílů rozvíjí témata, která otevřelo uplynulé fórum. V šesti dílech nás zavede do rozmanitých zákoutí současnosti – s ukrajinskou doku
Základní jednotkou svobody je rohlík
Kdo nemá na rohlík, nemá na svobodu. Podcast k svátku 17. listopadu.V průběhu workshopu Svobodný podcast, který se uskutečnil v rámci doprovodného program MFDF Ji.hlava 2022 Ji.hlava dětem, se účastníci a účastnice vypravili do veřejného prostoru, aby zkoumali nezbytné minimální podmínky pro realizaci svobody jednotlivce ve společnosti. Východiskem sociálního experimentu je petice a rohlík.Podcast
Trouble with Gender, Care and Violence
Not only the pandemic and climate crisis point to the fact of the inevitable interconnectedness of people. We do not and can not live as isolated individuals. That’s why when thinking about freedom, we shouldn’t just think of personal liberty. In fact, as Butler claims in their speech, the emphasis on personal liberty is making our world uninhabitable. While thinking about power and care, Butler i
Between the Human Animal and the Animate Earth
Breathe in, breathe out. In this speech David Abram talks about what usually stays unnoticed - the omnipresent invisible mass of air we are immersed in. He talks about the air as an organ of the Earth, its sacredness; about climate as the commonwealth of breath as well as about the affinity between air and awareness. Is consciousness really the special possession of our species, or is it rather a
Na hraně
V tomto díle vypráví básnířka Baďa Diaby o hraničních momentech svého života. Nejen o hraniční poruše osobnosti, ale i o hledání vlastního místa ve světě, vyrovnávání se s odlišností, vztahu k sobě a svému tělu. Jaké jsou její zkušenosti s duševním onemocněním? Jak palčivá je potřeba celospolečenské osvěty v otázkách duševního zdraví? A kde hledat pomoc a brát naději?M'Badjala Diaby je básnířka a
Monica Gagliano: Kde máš mozek? Rostliny určí budoucnost lidstva
Když se řekne inteligence rostlin, neznamená to neprůkazné chiméry ze života flóry. Zkoumání rostlin coby inteligentních organismů může přinést průlom i v tom, jak vnímá lidstvo sebe sama. Nové objevy na tomto poli mohou přinést důležité stimuly pro proměnu nejen přístupů v zemědělství, ale také v oblasti komunikace nebo řízení uvnitř institucí. Že jsou to nesmysly? Monica Gagliano se vás pokusí p
Rovnost v umění
Nerovné postavení Romů*ek se propisuje do všech sfér života v naší společnosti. Kultura a umění nejsou výjimkou. Nejenže jsou i zde Romky a Romové znevýhodněni, ale jedná se zároveň o místo aktivní (re)produkce stereotypů. Jakým překážkám romští umělci a umělkyně čelí? S jakými podobami rasismu se setkávají romské celebrity? A jaká jsou možná řešení?Debaty Rovnost v umění se zúčastnili zpěvačka, h
Jeanette Hofmann: Jak zkrotit digitální giganty
Nejen energetika, ale čím dál více i digitální sféra vyvolávají naléhavé otázky zpochybňující populární koncept nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Naše data sbíhající se v rukou digitálních korporací, které se dokáží účinně bránit veřejné kontrole a státním regulacím, mohou být rozbuškou. Německá profesorka digitální politiky Jeanette Hofmann se zabývá tím, jak propojit fungování digitálních
Řešení v koblize
Představte si svět, ve kterém jsou naplněny základní potřeby všech, aniž by byly překročeny limity naší planety. Podle teorie Kate Raworth se takový skrývá v těstě koblihy. Její ekonomie koblihy je alternativou k neudržitelnému a nespravedlivému systému, který je založen na představě nekonečného růstu. Díky projektu DEAL se dnes ekonomie koblihy uvádí do praxe v mnoha světových metropolích a regio
Carlota Sanz Ruiz: Ekonomie koblihy – mezi chudobou a katastrofou
Vymyslet úderný a provokativní název pro teoretický koncept patří mezi první rady pro výzkumníky, jak uspět na trhu myšlenek. Ekonomie koblihy ale není jen další zbytečnou teorií, jak ekonomicky napravit svět hroutící se pod náporem neutuchající snahy o hospodářský růst. Názorný model, jak vyvážit dobrou kvalitu života s limity přírody a planety, dnes zavádí do praxe mnoho světových metropolí a re
Boj o digitální prostor
Koronavirová pandemie potvrdila to, co jsme všichni věděli - jedním z nejdůležitějších zdrojů dneška jsou naše data. K trasování kontaktů nakažených nebo plánování opatření poskytovaly vládám tato data soukromé společnosti, se kterými je směňujeme za jejich služby. Pokud jsme se dosud přeli o to, zda naše data patří do rukou nadnárodních korporací nebo by se měla vrátit do těch našich, nyní je čas
Nick Srnicek: Proč je vaše práce k ničemu
Všimli jste si, jak často se používá sousloví “dávat práci”? Jakoby se jednalo o dar a něco, bez čeho nelze být. A taky že ne. Naše společnosti zatím nepřišly na to, jak se zbavit nutnosti pracovat v době, kdy je práce čím dál méně potřeba, a zároveň se uživit. Kanadský politolog Nick Srnicek prozkoumává absurdní světy zbytečné práce v období robotizace, automatizace a digitálních platforem, a hle
Ovládat, spravovat, milovat
Většina z nás má nyní privilegium vnímat environmentální rozvrat primárně skrze to, jak jej pojmenovává věda. S vědou také spojujeme své naděje na jeho řešení. Jenže co když je věda tím, jak nás naučila o přírodě přemýšlet, součástí problému? V naší kultuře jsme zvyklí chápat se jako od přírody oddělení. Třebaže ji máme rádi nebo se ji snažíme chránit, naše vnímavost a vztah k ní jsou určeny předs
David Abram: Radikální politika vzduchu
V kontextu klimatické krize čím dál intenzivněji hledáme způsoby, jak přehodnotit svůj vztah k přírodě a prostředí, jehož jsme součástí. Cítíme, že oddělení člověka jako samostatné jednotky od okolního světa, je fikcí. Byl to americký geofilozof David Abram, který svými myšlenkami rozčeřil navyklé způsoby přemýšlení. Ve vztahu člověka s “více než lidským světem” zdůrazňuje fenomén vzduchu a dechu
Chudé Česko
Pětina Čechů si nemůže dovolit nenadálý výdaj ve výši 11 200 Kč. V exekuci je u nás více než 700 000 lidí. Přestože podle statistik Čechy ohrožuje chudoba méně než obyvatele jiných zemí EU, chudoba a sociální nerovnost v Česku nejsou neexistující, ale spíše neviditelné. Jak tyto problémy prohloubila koronavirová pandemie a jaké skupiny v tomto ohledu zasáhla nejvíce? Proč český sociální systém rep
Judith Butler: Zapomeňte na osobní svobodu
Osobní svoboda se stala nejvyšší hodnotou našich společností. Při jejím vzývání si neuvědomujeme, že může být iluzorní, a právě tato iluze svobody mnohdy může být tím, co nás o svobodu připravuje. Vůči společenským pravidlům jsme poslušnější, než bychom měli být. To tvrdí osobnost světové filozofie Judith Butler. Její provokativní myšlenky mnohokrát vyrazily do světa zpoza zdí univerzity a vědecký
Třetí řada Screenshotu objevuje myšlení lidí, jejichž slova proměňují náš svět.
Třetí řada podcastové série Screenshot Inspiračního fóra přichází do turbulentnějšího světa než ty předchozí a potřeba porozumět světu kolem sebe je tak ještě intenzivnější, protože činům předcházejí myšlenky. V šesti dílech nahlédneme do myšlení šesti světových osobností, které se svými slovy a činy na proměně našeho světa podílejí. Letošní sérií provází publicista a antropolog Lukáš Senft, který
Místo v lavici
Mezi panelistkami uslyšíte novinářku Veroniku Sedláčkovou, členku křesťansko-feministického kolektivu RFK Hanu Blažkovou, a teoložku a členku husitské církve Veroniku Matějkovou. Moderuje publicista Petr Vizina.Tento díl vznikl za podpory České křesťanské akademie, Jihlava.
Colectivo LasTesis: Když ti násilí stojí v cestě
Colectivo LasTesis je umělecká feministická skupina původem z chilského města Valparaíso, který tvoří Daffne Valdés, Paula Cometa, Lea Cáceres a Sibila Sotomayor. S využitím performance upozorňují na genderová témata a převádějí feministické teorie do multimediálního formátu.
Vietnam Stories
V debatě se potkali česko-vietnamská režisérka Diana Cam Van Nguyen, lékař na Psychiatrické klinice VFN Le Hong Thai a vietnamistka a etnoložka Marta Lopatková, která působí na ústavu Asijských studií FFUK v Praze. Moderuje Marek Pros, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz.Tento díl vznikl za podpory Aktuálně.cz.
Peter Tinti: Migrace za všechny prachy
Peter Tinti je americký novinář a analytik, který se zaměřuje na konflikty, bezpečnost, lidská práva a organizovaný zločin. Za svou práci obdržel řadu cen. Jeho texty a fotografie se objevují v takových periodicích, jako jsou The New York Times, The Wall Street Journal, Foreign Policy, World Politics Review nebo Vice. Společně s Tuesday Reitano napsal knihu Migrant, Refugee, Smuggler, Savior, kter
Ingerid Straume: Naučit se jednat
Ingerid Straume je norská publicistka a teoretička vzdělávání. Působí jako ředitelka programu akademického psaní na univerzitě v Oslu. V poslední době se podílela například na publikaci What Children Ask from Us: Education and Worldlessness in the Anthropocene, kam přispěla jednou kapitolou, a zveřejnila článek „What may we hope for? Education in times of climate change.“
Marek Szolc: Měnit místo odejít
Host: Marek Szolc je právník, poradce pro otázky veřejné politiky a odborník na udržitelnost. Pracoval ve významné mezinárodní nevládní organizaci zaměřené na environmentální právo ClientEarth a v polském Sejmu působil jako poradce jedné z parlamentních skupin. Podporoval Warszawski Alarm Smogowy, organizaci, která se v polském hlavním městě zasazuje o čistotu ovzduší. V roce 2018 byl zvolen člene
Zelená přestavba Evropy: zůstane Česko na periferii?
V diskuzi se potkali Danuše Nerudová, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně, Martin Hojsík, poslanec Evropského parlamentu za Progresívne Slovensko a členka vedení Federace mladých evropských zelených a jihlavská rodačka Anna Gümplová. Moderuje Matouš Hrdina z nadace Heinrich-Böll-Stiftung.Tento díl vznikl za podpory Heinrich-Böll-Stiftung.
Diskuze svět nespasí
Mezi hosty uslyšíte norskou publicistku a filozofku vzdělávání Ingerid Straume, sociologa a environmentálního psychologa Jan Krajhanzla a sociologa z Filosofického ústavu Akademie Věd České Republika Filipa Vostala. Moderuje dokumentarista Ivo Bystřičan.Tento díl vznikl za podpory Friedrich-Naumann-Foundation For Freedom a Diakonie ČCE.
Imaginace ve velkém
Tento díl vznikl za podpory týdeníku Respekt.
Ndoni Mcunu: Máme vlastní know-how
Ndoni Mcunu je jihoafrická výzkumnice, která se věnuje otázce, jak připravit africké zemědělství na dopady klimatické změny. V současnosti se v rámci organizace SouthSouthNorth zaměřuje na budování mezinárodní sítě v oblasti výzkumu klimatické změny a adaptačních strategií. Mimoto je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou neziskové organizace Black Women in Science, jež si klade za cíl podporovat opa
