Zrnění
Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.
Episodes
Socialistické státy jako ráj pro ženy? O změnách výchovy a role ženy s Kateřinou Liškovou
Budování socialismu vyžadovalo zapojení všech bez ohledu na pohlaví. Stát podporoval nástup žen do práce i tím, že částečně převzal odpovědnost za výchovu dětí důrazem na tzv. kolektivní výchovu.Denní a týdenní jesle se ale brzy staly předmětem kritiky s odkazem na to, že přispívají k deprivaci dětí. Státy socialistického bloku se postupem času uchýlily k dalšímu obratu. Mantrou se stala
Měl by se vysílat major Zeman? Nejkontroverznější český seriál pohledem historika
Třicet případů majora Zemana - nechtěné dědictví Československé televize? Seriál o příslušníkovi SNB byl v době premiéry v 70. letech diváckým hitem. Po listopadu 1989 od něj ale dala televize ruce pryč. Manipulace s fakty, propagandistická linka i podíl Státní bezpečnosti na vzniku seriálu - s tím nechtělo nově ustavené veřejnoprávní médium mít nic společného. Čím dál víc diváků ale stál
„Skořápkáři v Praze? To je jako najít jednorožce!” O devadesátkové turistice v Praze s Jankem Rubešem
Praha je často vnímána jako přelidněná turistická džungle plná nástrah - a počátkem 90. let, kdy se otevřela návštěvníkům ze všech koutů světa, to platilo dvojnásob. Těžko bychom do této džungle hledali lepšího průvodce než Janka Rubeše. „Kluk z Prahy” i dlouholetý bojovník proti turistickým pastem tentokrát s Jakuby usedl do studia, aby při sledování archivních videí zjistil, jak si vedl
Marky, bony a tuzexové babky. O veksláctví a jeho přetrvávajícím odkazu s historikem Adamem Havlíkem
Veksláci budili silné emoce. Jejich okázalý životní styl jedny fascinoval, jiné odpuzoval. Někdo jejich služby potřeboval, jiný jimi opovrhoval – ale lhostejní nebyli nikomu. Kdo vlastně veksláci byli? Opravdu žili tak, jak to známe z filmu Bony a klid? A co z jejich odkazu přežilo v naší kultuře a povaze dodnes? O tom všem a mnohém dalším mluví Jakubové v nové epizodě podcastu Zrnění s h
„Únos dopravního letadla je československý vynález,” říká Ladislav Keller
Jakubové se v nové epizodě podcastu Zrnění zaměřili na téma únosů dopravních letadel a jeho otisk v tvorbě České a Československé televize. Těžko si k sobě mohli přizvat povolanějšího hosta než Ladislava Kellera - bývalého pilota a historika letectví. Ladislav Keller v podcastu upozornil na to, že únosy dopravních letadel mají v Československu dlouhou tradici - od elegantních přeletů pod
„Televize byla vždycky v krizi,” říká v živé debatě David Klimeš
Jakubové z podcastu Zrnění tentokrát vyrazili mezi lidi a další epizodu nahráli v rámci podcastové scény na festivalu Jeden svět. Téma dílu spojuje historii a aktuální situaci – krize veřejnoprávní České televize a to, jak se s nimi vyrovnala.Společně se socioložkou Marínou Urbánikovou a historikem médií Davidem Klimešem se tentokrát nejprve vydáme na exkurzi do 90. let, kdy na trh vstoup
„Trest smrti do civilizované společnosti nepatří,“ říká Pavel Rychetský
Návrat trestu smrti si dnes umíme jen stěží představit, přesto byl dlouhá staletí nedílnou součástí života společnosti. Pavel Rychetský byl jedním z aktérů, kteří v roce 1990 prosadili jeho zrušení a je přesvědčen, že legislativní pojistky, které tehdy učinili, jeho návrat téměř znemožňují. Přesto by více než polovina naší společnosti i dnes znovuzavedení absolutního trestu přívítala. Čím
"Rivalita prohlubuje naše přátelství," slávista Prachař a sparťan Dyk o derby a kultuře
Co spojuje hudbu, film, divadlo a seriály? Přeci derby pražských “S”! Jakub Prachař a Vojtěch Dyk v podcastu ZrněníBurian, Růžek, Bohdalová, strýček Jedlička… a taky Dyk s Prachařem! Kultura a derby pražských „S” k sobě patří odjakživa. Potvrzují to i hosté nové epizody Zrnění – slávista Jakub Prachař a sparťan Vojtěch Dyk. Jak by dnes vypadala sestava „hereckého” derby? Ve kterém oscarov
Olympiáda v Praze bude! Ale… o snahách o uspořádání Olympiády v Česku s Petrem Hlaváčkem
Jakubové si tentokrát do videocastu Zrnění pozvali architekta a náměstka primátora Petra Hlaváčka a probrali s ním všechny minulé i budoucí snahy o pražskou olympiádu. Jak by se Petr Hlaváček tvářil na vystavění olympijské vesničky na Žižkově? Co může pořádání olympiády městu přinést? A jak by Praha dneska vypadala, kdyby uspěla v kandidatuře na hry v roce 2020? To vše a mnohem více v nov
Televize jako oltář obýváku. O proměnách významu televize s Petrem A. Bílkem
Televize v minulosti plnila mnoho rolí – řídil se podle ní časový harmonogram společnosti, byla tmelem rodin a určovala trendy v chování i módě. Postupem času ale její vliv slábne a role se mění. Má televize, jak ji známe, šanci na přežití nebo se bude muset dramaticky změnit? Jak ji sledoval diváci za minulého režimu a jak jejich návyky proměnil nástup komerčních televizí? Nejen o tom ho
“Je vůbec abstinence normální?” O alkoholu a alkoholismu s Michalem Miovským
Alkohol je všude kolem nás a televize není výjimkou. Každý seriál či film má alespoň jednu scénu z hospody, některé se tam dokonce celé odehrávají. Závislost na alkoholu byla považována za problém už za minulého režimu, podobně výstřední ale byla dlouho i abstinence. Na to, jak na problém alkoholismu dnes nahlížíme a jak s ním bojujeme, má nemalou zásluhu docent Jaroslav Skála. Nejen o je
Přežijeme rok 2000? Obavy a představy budoucnosti ve vysílání televize
Představy o budoucnosti odjakživa patřily k televiznímu vysílání. Tým podcastu Zrnění tentokrát vyrazil do terénu, aby se, podobně jako jejich kolegové v 60. a 90. letech, zeptal lidí na to, jak si představují budoucnost sebe i lidstva. Ve studiu potom Jakubové dopodrobna rozebrali, jaké vize, sny i obavy se na televizních obrazovkách v minulosti pojily s magickým rokem 2000. Proč si futu
„Normalizační Prostřeno“, vánoční cukroví i vaření na televizní obrazovce s Martinem Francem
Na co se zeptá matka dítěte, když přijde ze školy? No přeci, co bylo k obědu. Jídlo a gastronomie byly vždy (zvláště) pro Čechy spojujícím a vděčným tématem. A své místo pochopitelně měly i na obrazovce. Trend kuchařských celebrit k nám dorazil teprve nedávno, dřív na obrazovce vařili spíše známé osobnosti. Jaké byly první kuchařské pořady na našich obrazovkách? A co bylo „normalizační Pr
Goťák, chlebíčková poezie, Bohouš a … pohádky. Jak se měnily televizní Vánoce
Vánoce jsou časem klidu, rodinné pohody… a taky televize! Tvůrci programového schématu si toho byli dobře vědomi už od padesátých let a hledali způsoby, jak sladit program vysílání s průběhem vánočních svátků, jak uspokojit očekávání diváků a také jak je udržet u obrazovek třeba v době půlnoční mše. Před listopadem 1989 byly vrcholem vánočního vysílání premiéry rodinných seriálů, dnes mu
Jak se z Česka stala varna pervitinu? Kult čarodějů a slabá koruna, vysvětluje Radek John
Komunistický režim se dlouho snažil občany přesvědčit, že problém drogové závislosti se týká jen Západu a Československo se nemá čeho obávat. Radek John ve svých reportážích a knihách v 80. letech jako jeden z prvních ukázal, že „naše domácí“ drogy mohou být stejně nebezpečné jako ty západní. Jak dnes John vzpomíná na svoje sondy do narkomanské komunity a jak po letech hodnotí vlastní tel
Sociálně citlivé zpravodajství? O práci novináře za komunismu a dnes s Leou Surovcovou
Televizní zpravodajství pozdně komunistické éry obvykle moc sympatií nevzbuzuje. Může být ale v něčem inspirativní pro dnešní novináře? Jak se změnil styl reportáží a jak se tehdy televizi dařilo otevírat citlivá sociální témata? Nad videi z Archivu ČT i povahou žurnalistiky dnes a za minulého režimu diskutují moderátoři Jakubové Hošek a Adamus s redaktorkou domácí redakce ČT Leou Surovco
Zrnění: To není země, to je zahrádka
Poslechněte si první epizodu nového, pravidelného (video)podcastu od týmu Archivu České televize. Co Čech, to zahrádkář. Kde se u nás vzaly zahrádkářské osady, proč si je mnoho lidí spojuje s obdobím komunismu a jaká je jejich budoucnost? Nad těmito tématy i nad videi z archivu ČT diskutovali moderátoři Jakubové Adamus a Hošek s Petrem Gibasem ze Sociologického ústavu AV ČR.Televizní vysí
Redaktoři na náměstích: Pusťte nás do vysílání! (Jiří Hrabovský)
Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství popáté. Představte si, že ani nemáte řidičák, a přesto vám po nástupu do televize dají na starost téma dopravy a spojů. Podobná náhoda potkala Jiřího Hrabovského víckrát. Třeba když ho na chodbě popadli kameramani, aby divákům zprostředkoval atmosféru prvního přenosu ze sametové revoluce.Finální epizodu série Redaktoři si můžete pustit na iVys
Redaktoři na Západě: Kdo chce cestovat, musí se ušpinit (Oldřich Vejvoda)
Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství počtvrté. Představte si, že od mládí pilně studujete jazyky a sníte o tom, že jako novinář procestujete svět. Jenže ze školy vyjdete krátce po pražském jaru, kdy režim opět začíná utahovat šrouby. To se přihodilo Oldřichu Vejvodovi. Jeho sen byl pořád uskutečnitelný, musel si ale trochu „ušpinit ruce”.Čtvrtou epizodu pořadu Redaktoři si můžete
Redaktoři vs. Redaktorky: Nohy nám tady ukazovat nebudete! (Eva Kotvová)
Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství potřetí. Představte si, že od mládí závodně tančíte, vyhráváte mistrovství republiky, ale vedle toho také budujete úspěšnou kariéru v televizi. Evě Kotvové se obě činnosti dlouho dařilo kloubit, v jednu chvíli si ale musela vybrat. Novinařina zvítězila a ona se do ní opřela se vší vervou. Epizodu si můžete pustit i na portálu iVysílání České t
Redaktoři v regionech: Praha nám dala prostor, pánové! (Jindřich Honzík)
Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství podruhé. Představte si, že jste televizní novinář, bydlíte v Liberci, máte to tam rád, ale žádná regionální redakce tam nesídlí. Co s tím? Snad jedině si ji sám založit! A to přesně udělal v sedmdesátých letech Jindřich Honzík. Díky němu se Liberecko dostávalo na obrazovky v nebývalé míře a nebývalým způsobem.Epizodu si můžete pustit i na iVys
Redaktoři v terénu: Diváka to musí bavit! (Pavel Dumbrovský)
Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství poprvé. Představte si, že celé dětství koukáte na Televizní noviny a přijde vám to jako hrozná nuda. A o pár let později jste toho sami součástí. Přesně tohle se stalo Pavlu Dumbrovskému, známému televiznímu redaktorovi a moderátorovi.Od nudy ho nakonec zachránil nový pořad Aktuality, který dal jemu i jeho kolegům možnost dělat televizní novin
Místo činu: Kavčí hory. Štěpánka (Štěpánka Haničincová)
Jestli pro někoho platí, že vychoval celé generace dětí, je to určitě Štěpánka Haničincová. V dětské redakci pracovala přes čtyřicet let. Na obrazovce nikdy neodložila úsměv, mimo obrazovku ale zažívala těžké časy. Jak zvládala rány osudu? A proč se režim všemi oblíbenou dětskou redaktorku snažil odstranit z obrazovky?
Místo činu: Kavčí hory. Vězeň (Vladimír Škutina)
Vladimír Škutina měl mimořádné vypravěčské nadání a smysl pro humor. Právě to se mu ale stalo osudným. Jeho vtipy se představitelům komunistického režimu nelíbily natolik, že ho za ně neváhali hned dvakrát poslat do vězení. To Škutinovi obrátilo život vzhůru nohama a postavilo jej před těžko představitelná rozhodnutí. Jak moc může věznění člověka zlomit? A co vše je schopen udělat, aby se
Místo činu: Kavčí hory. Vyhnanec (Jiří Pelikán)
Kolik Čechů se během svého života stihlo zapojit do protinacistického odboje, budování i reformy komunismu, usedlo v poslaneckých lavicích na obou stranách železné opony a stalo se terčem atentátu StB? Odpověď zní: jenom Jiří Pelikán. Přesto jeho jméno dnes už skoro nikdo nezná.
Místo činu: Kavčí hory. Legenda (Kamila Moučková)
Legendární hlasatelka Kamila Moučková je dodnes vnímána jako bojovnice proti totalitě. Autoři podcastu Jakub Adamus a Jakub Hošek se tentokrát vypravují na místa, odkud tajně vysílala v srpnových dnech roku 1968. Zaměřují se ovšem i na jiná období jejího života. Jak zvládala skloubit roli zpravodajské hlasatelky a matky tří dětí? Jak její život změnilo sebeupálení Jana Palacha a který jej
Místo činu: Kavčí hory. Smíšek (Miloš Frýba)
Miloš Frýba byl mužem mnoha rozporů. Patřil mezi nejznámější televizní hlasatele, na obrazovce působil vážně a zasmušile a s trochou nadsázky se řadil k symbolům normalizace. Jak se tedy stalo, že se stal modlou punkové komunity? A proč si jeho jméno vypůjčila do názvu desky skinheadská kapela Orlík?
Místo činu: Kavčí hory. Křesadlo (Jindřich Fairaizl)
V první epizodě podcastové série se její autoři Jakub Adamus a Jakub Hošek vydávají po stopách režiséra Jindřicha Fairaizla. Ten byl v šedesátých letech jedničkou mezi československými dokumentaristy a měl před sebou zářnou budoucnost. Pak se ale všechno pokazilo… Pátrání po jeho dramatickém osudu zavede autory až do osady nedaleko Slapské přehrady, kde se pokusí zjistit, jak to bylo s Fa
